Bezpečnostní bariéra, která ještě donedávna oddělovala židovský stát od Palestiny, má po dvaceti letech fungování trhliny a už zdaleka není nepropustná. V posledních dnech došlo k sérii útoků na izraelské civilisty, na které židovský stát reagoval armádní razií na Západním břehu. Někteří z pachatelů pocházejí z Džanínu, kam se často neodvažuje ani palestinská policie.
Před dvaceti lety našel Izrael částečný recept na útoky palestinských atentátníků. Byla jím nekompromisní betonová hradba s pozorovatelnami, vedená napříč krajinou i městskou zástavbou.
Bariéra nevede vždy po mezinárodně uznávané hranici Izraele, mnohde zabíhá hlouběji do Západního břehu. K Izraeli tak fakticky přičlenila některé židovské osady, naopak odřízla část arabských předměstí Jeruzaléma.
„Náklady činí zhruba jeden milion dolarů na každý kilometr. V tom je výkup pozemků, výplata majitelům, kterým je zabrána půda, projekt a výstavba zdi,“ uvedl v roce 2002 projektový manažer stavby bariéry Necach Mašiach.
Na mnoha místech ovšem bariéra nemá podobu betonové zdi, ale spíše drátěného plotu. V některých úsecích poměrně chatrného. V bariéře postupně přibývaly mezery, díry v plotě, kterými se mohlo nepozorovaně projít. A právě skrz neudržovanou bariéru prošli minulý týden i dva útočníci, kteří pak zabili ve městě Elad tři lidi.
V Matanu vládne strach
Matan je blahobytná vesnice dvacet kilometrů od Tel Avivu. Poslední ulice leží přímo u bariéry. Sofistikovanější úseky zdi se střídají se zrezavělým plotem. „Samozřejmě máme strach, protože v plotu je několik mezer a děr, které se musí dát do pořádku. Panují tu velké obavy,“ vypráví místní obyvatelka Idit.
Palestinec Hamza využívá legální přechod. Za propustku musí ale platit dva a půl tisíce šekelů, asi 17 tisíc korun. „Je to všechno problém okolo povolenek. Povolení pro legální přechod do Izraele se nevydávají každému,“ říká.
Právě to je hlavní důvod, proč tolik Palestinců chodilo skrz díry v plotě. Načerno za prací do Izraele, bez čekání a poplatků. Tohle řešení ale teď bude daleko složitější. Židovský stát bariéru opravuje, i u vesnice Matan jsou vidět nové úseky. Dvacet let stará stavba teď v důsledku vlny útoků ožívá a opět rozděluje krajinu i lidi.
