Média: Německo vydalo kvůli Nord Streamu zatykač na ukrajinského potápěče

Německo v rámci vyšetřování poškozených plynovodů Nord Stream 1 a 2 vydalo evropský zatykač na ukrajinského instruktora potápění jako předpokládaného člena týmu, který poškodil potrubí tohoto podmořského plynovodu. S odvoláním na nejmenované zdroje o tom informují deníky Süddeutsche Zeitung (SZ) a Die Zeit spolu s televizí ARD. Web listu Die Welt připomněl, že podle západních i německých tajných služeb mohlo být poškození plynovodů ruskou operací pod falešnou vlajkou.

Německá generální prokuratura se k tvrzení o zatykači na ukrajinského potápěče odmítla vyjádřit, podobně jako ministerstva vnitra a spravedlnosti. Polská prokuratura ale následně potvrdila, že takový zatykač obdržela. 

Němečtí vyšetřovatelé se domnívají, že muž, o němž je známo, že naposledy žil v Polsku, byl jedním z potápěčů, kteří v září 2022 – sedm měsíců po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu – nainstalovali výbušná zařízení na plynová potrubí vedoucí z Ruska do Německa po dně Baltského moře, informovala s odvoláním na anonymní zdroje tři uvedená německá média. Berlín podle nich v červnu požádal polské úřady, aby podezřelého zadržely.

3 minuty
Události: Vyšetřování podezřelých z výbuchů plynovodu Nord Stream
Zdroj: ČT24

Polská prokuratura ve středu sdělila, že Ukrajinec v zemi nebyl zadržen a že v červenci odcestoval zpět na Ukrajinu. Německo sice vystavilo na potápěče zatykač, ale nezaneslo jej do databáze osob v pátrání, a tak jej polští pohraničníci nezadrželi, řekla zpravodajskému portálu Onet mluvčí generálního prokurátora Anna Adamiaková.

3 minuty
Zprávy ve 12: Andreas Papadopulos k zatykači na Ukrajince podezřelého z poškození plynovodů Nord Stream
Zdroj: ČT24

Švédský list Expressen, který byl součástí pátrání ve spolupráci s německými médii, napsal, že podezřelým ze sabotáže a ze způsobení exploze je čtyřiačtyřicetiletý muž. Němečtí vyšetřovatelé se mu podle listu dostali na stopu díky tomu, že auto, ve kterém jel, zachytil fotoradar nedaleko přístavu, ze kterého vyplula jachta Andromeda se skupinou předpokládaných diverzantů. Podle dřívějších informací jachta vyplula z Rostocku.

Další muž a žena – rovněž ukrajinští instruktoři potápění – byli identifikováni v rámci německého vyšetřování sabotáže. Podle SZ, Die Zeit a ARD na ně ale dosud zatykač vydán nebyl. Pokud se uvedené informace potvrdí, byl by to první průlom v dlouho vedeném vyšetřování, poznamenal britský list Financial Times. Podezřelá žena podle Die Welt nicméně účast na sabotáži odmítá a hodlá se právně bránit.

Vzájemné obviňování

Podle agentury Reuters nadále zůstává záhadou, kdo stál za výbuchy, které zničily tři ze čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Ty se po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 staly kontroverzním symbolem závislosti Německa na ruském plynu.

Ze sabotáže se vzájemně obviňují Rusko a Západ. Všichni svou účast popírají, k zodpovědnosti se dosud nikdo nepřihlásil. Vyšetřování, které vedly švédské úřady, našlo stopy výbušnin na několika předmětech získaných z místa explozí. Tím se potvrdilo, že detonace byly úmyslné.

V lednu 2023 provedlo Německo razii na lodi, která podle něj mohla být použita k přepravě výbušnin. Němci pak OSN sdělili, že podle jejich názoru mohli zařízení k potrubí v hloubce 70 až 80 metrů připojit vyškolení potápěči, připomněla agentura Reuters.

Die Welt: Poškození plynovodů mohla být ruská operace pod falešnou vlajkou

Němci zjistili, že na sabotáži, která způsobila explozi plynovodního potrubí, se nejspíše podíleli Ukrajinci z potápěčské školy Scuba Family, kteří žijí v obci Pruszków u Varšavy. Mezi podezřelými je majitel školy, jeho žena a jeden z pracovníků, na kterého německá prokuratura vydala zatykač, napsal polský list Gazeta Wyborcza. Z dokumentů, které majitel školy zveřejnil na internetu, podle listu vyplývá, že tento člověk je oprávněn potápět se až do hloubky devadesáti metrů.

SZ, Die Zeit a ARD uvedly, že podle vyšetřovatelů si Ukrajinci si pronajali plachetnici Andromeda, z níž potápěči sestoupili k plynovodu a nastražili výbušniny. Jak ale uvedl web listu Die Welt, agenti západních a německých tajných služeb o této teorii pochybují a domnívají se, že mohlo jít o „operaci pod falešnou vlajkou“, přičemž cesta Andromedy přes Baltské moře mohla být jen diverzní taktikou a útok ve skutečnosti provedli ruští pachatelé.

„Samozřejmě neznám výsledky policejního vyšetřování podrobně, ale z metodologického zpravodajského hlediska stále mnoho naznačuje, že plachetnice byla zamýšlena být falešnou stopou. Tato cesta zanechala tak znatelné stopy, že na ně museli vyšetřovatelé nevyhnutelně narazit,“ citoval web listu bývalého čelního představitele Federální zpravodajské služby (BND) Gerharda Conrada.

Vysvětlení vyžaduje také zjevně prokázaná přítomnost ruských plavidel na místě činu v době poškození plynovodů, a tudíž nelze vyloučit, že za událostmi jsou ruské tajné služby, dodal Die Welt.

„Výsledky vyšetřování mohou vést směrem k ukrajinské skupině. Ale to neznamená, že Ukrajina byla také zadavatelem,“ řekl podle Die Welt bývalý šéf BND Gerhard Schindler s tím, že z pohledu zpravodajských služeb by mohlo jít o operaci pod falešnou vlajkou ze strany Rusů. „Jsou toho schopni,“ řekl a dodal, že stopy, které zanechala posádka jachty, mohly být zanechány záměrně.

V tomto smyslu argumentovali podle Die Welt i polští zpravodajci. Polská tajná služba loni v létě zaslala německé BND osobní údaje lidí, kteří byli spojeni s útokem a kteří měli mít kontakty v Moskvě. Podle těchto údajů mají členové posádky, kteří si jachtu pronajali s falešnými pasy, ruské občanství. Němečtí vyšetřovatelé ale podle Die Welt materiál z Varšavy považovali za nespolehlivý. V polských zpravodajských kruzích je nicméně Rusko považováno za zadavatele útoku s tím, že Moskva pak vytvořila falešnou stopu, aby zdiskreditovala Ukrajinu.

Naopak podle dřívějších informací německého tisku, který se odvolával na nizozemskou rozvědku, sabotáž podnikla speciální jednotka ukrajinského námořnictva a o operaci věděl – na rozdíl od prezidenta Volodymyra Zelenského – tehdejší velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. Politicky se ale tento případ nehodí ani Kyjevu, ani Berlínu, zatímco Varšava podle dřívějších zpráv některých médií nejevila zájem o pomoc s vyšetřováním. Stavbu ruského plynovodu vedoucího do Německa totiž od začátku pokládala za problém.

K zodpovědnosti se tak zatím nikdo nepřihlásil. Vyřazení plynovodů z provozu de facto ukončilo přímé ruské dodávky zemního plynu do Německa. Nord Stream od počátku kritizovaly jak Spojené státy, tak Ukrajina s Polskem, které ho označovaly za nástroj ruského vlivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Salvadorec, který se stal symbolem migrační politiky Trumpa, je na svobodě

Salvadorec Kilmar Ábrego García, jehož v březnu administrativa prezidenta Donalda Trumpa protiprávně deportovala, aby se pak do země vrátil, byl propuštěn z detenčního zařízení pro migranty. Stalo se tak na základě čtvrtečního rozhodnutí americké soudkyně, píše agentura AP. Garcíovi však nadále hrozí druhá deportace. Bílý dům oznámil, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.
před 55 mminutami

USA se chystají zabavit další lodě s venezuelskou ropou, píše Reuters

Spojené státy se chystají zabavit další lodě převážející venezuelskou ropu, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. První takto zabavená loď by zatím měla podle Bílého domu směřovat do některého z amerických přístavů. Washington zároveň podle tiskových agentur uvalil sankce na dalších šest tankerů přepravujících venezuelskou ropu a také na tři synovce venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
před 4 hhodinami

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Přívalové deště zaplavily uprchlické tábory v Pásmu Gazy

Nad východním Středomořím vrcholí zimní bouře Byron. Dvoudenní srážkové úhrny na některých místech překročily dvě stě litrů vody na metr čtvereční. Déšť ještě zhoršil už tak těžké podmínky, v jakých žijí obyvatelé Pásma Gazy, neboť voda zaplavila stovky stanů v provizorních uprchlických táborech.
před 4 hhodinami

Ukrajinská SBU zasáhla ruskou ropnou platformu v Kaspickém moři

Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou těžební plošinu v Kaspickém moři, uvádí ukrajinská média, podle nichž jde o první takový zásah v Kaspickém moři. Není ale jasné, kdy k němu došlo. Rusko zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v noci na čtvrtek sestřelila nejméně 287 dronů. AFP píše o jednom z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky plnohodnotné války, kterou Moskva rozpoutala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA chtějí v Donbasu „demilitarizovanou ekonomickou zónu“, řekl Zelenskyj

USA podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského trvají na vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ mezi ruskými a ukrajinskými vojsky na východě Ukrajiny. Američany navrhovaný kompromis má spočívat v tom, že se ukrajinské síly stáhnou z té části Doněcké oblasti v Donbasu na východě Ukrajiny, kterou dosud kontrolují, ale ruská vojska na toto území nevstoupí. Američané ovšem nevědí, kdo bude toto území řídit, řekl Zelenskyj podle serveru BBC News.
před 5 hhodinami

Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu pro whistleblowery

Slovenský prezident Peter Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů, který vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) v úterý prosadila v parlamentu navzdory odporu menšinové opozice. Ta se ve středu obrátila na ústavní soud s žádostí, aby zákon přezkoumal a pozastavil účinnost normy, která by měla vstoupit do praxe na začátku roku 2026. Výhrady vůči návrhu zákona již dříve vyjádřila Evropská komise (EK) a také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Časopis TIME vyhlásil osobností roku architekty AI

Dopady umělé inteligence (AI) jsou stále více cítit v našich životech. Například chatbot ChatGPT od společnosti OpenAI využívá zhruba 700 milionů uživatelů týdně, sdělil tvůrce tohoto nástroje v září. Lidé si oblíbili také další AI nástroje jako Gemini nebo Claude. Magazín TIME zareagoval na tento trend vyhlášením osobností roku „architekty AI“. Redakce magazínu obvykle vyhlašuje člověka, který v uplynulém roce nejvíce ovládl zpravodajství a veřejný život.
před 7 hhodinami
Načítání...