Britská premiérka Theresa Mayová se na okraj summitu G20 setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Přímo mu řekla o důkazech, že za loňským útokem na dvojitého agenta Sergeje Skripala stojí dva agenti ruské vojenské rozvědky. Prohlásila rovněž, že Londýn bude usilovat o to, aby tito muži stanuli před soudem. Vyzvala také Putina, aby ukončil „nezodpovědné a destabilizující aktivity“ včetně šíření lživých informací nebo kybernetických útoků, informuje BBC.
Mayová vyčetla Putinovi otravu Skripala. Kritizovala ho i za dezinformace a kybernetické útoky
„Podle premiérky představuje použití smrtící nervové látky v ulicích Salisbury součást širšího vzorce nepřijatelného chování,“ uvedla premiérčina kancelář v prohlášení vydaném po jejím setkání s Putinem. „(Premiérka) zdůraznila, že zůstáváme otevření jinému typu vzájemných vztahů, Rusko si ale musí zvolit odlišnou cestu,“ dodal úřad Mayové.
„Rusko nevydává své občany, ale evropské zatykače na tyto dvě osoby jsou vydané, a pokud se objeví mimo Rusko, provedeme vše, abychom je přivedli ke spravedlnosti,“ řekla Mayová pro BBC s odkazem na dva ruské agenty obviněné z otravy Skripala.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov bez bližšího upřesnění uvedl, že Mayová na schůzce s Putinem nadnesla téma bývalého ruského špiona na britské půdě a že jí ruský prezident „poskytl relevantní odpovědi“.
Sergej Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni loni v březnu ve městě Salisbury nervově paralytickou látkou ze skupiny novičoků. Na záběrech kamer z doby útoku jsou vidět dva muži, které Britové identifikovali jako agenty ruské rozvědky. Našli také stopy po novičoku v hotelu, kde bydleli. Oba muži po obvinění vystoupili v ruské televizi a tvrdili, že do Salisbury jeli jako turisté obdivovat tamní katedrálu.
Skripal byl agentem ruské tajné služby GRU. Pak se nechal naverbovat Brity a v roce 2004 byl za to v Rusku odsouzen. O šest let později se po výměně špionů usadil v Británii. Otrava Skripala vyvolala diplomatickou krizi, během níž si Rusko a řada západních států vzájemně vypověděly desítky diplomatických pracovníků.
Výzva ke změně chování
Nynější schůzka Mayové s Putinem byla první od otravy. Premiérka v té souvislosti sdělila, že takovéto chování se ale nesmí nikdy opakovat. Zdůraznila, že její země bude i nadále bránit liberální demokracii, lidská práva a rovnost všech lidí včetně LGBT.
Ruský režim je podle organizace Human Rights Watch (HRW) nejrepresivnější od pádu Sovětského svazu. „S požehnáním Moskvy místní (čečenské – pozn. red.) úřady unášejí a mučí ty, které považují za nežádoucí, včetně gayů nebo bisexuálních mužů,“ píše například HRW.
Mayová ke kritice Putinova režimu dodala: „Rusko musí přiznat, co dělá, a přestat to dělat. Musí skoncovat se svými destabilizujícími aktivitami po světě včetně například užívání dezinformací a kybernetických útoků.“
Její pravděpodobný nástupce v čele britské vlády Boris Johnson vnímá „globální pocit odporu ke způsobu, jakým se Rusko chová“. Podle něj se každý britský premiér pokoušel o normalizaci vztahů s Ruskem, což však nebylo opětováno.