Mayová odmítla druhé referendum o brexitu. Nemůžeme riskovat blamáž, řekla

Nahrávám video
Projev premiérky Mayové v britském parlamentu
Zdroj: ČT24

Britská premiérka Theresa Mayová v očekávaném projevu v parlamentu odmítla možnost uspořádat další brexitové referendum. Argumentovala, že nový plebiscit by zemi nikam neposunul, jen by ji znovu rozdělil. Potvrdila naopak, že má v úmyslu nechat třetí lednový týden v parlamentu hlasovat o dohodě o podobě odchodu Británie z Evropské unie.

„Nemůžeme riskovat blamáž tím, že vyhlásíme další referendum. Další hlasování by poškodilo integritu naší politiky,“ pronesla Mayová. Podle ní by to byl vzkaz lidem, že demokracie neplní svůj úkol.

„Požádali jsme britské občany, aby rozhodli. A Britové nás instruovali, abychom opustili Evropskou unii. Nyní musíme dodržet svou povinnost a práci dokončit,“ prohlásila šéfka britské vlády. Další plebiscit by navíc podle premiérky neposunul zemi dál, ale jen ji znovu rozdělil.

Nejbližší spolupracovníci se podle médií pokoušeli premiérku v posledních dnech přesvědčit k vypsání nového plebiscitu. Podle zdrojů listu The Daily Telegraph někteří dokonce již začali připravovat podklady pro možné opakované hlasování. K němu v posledních dnech vyzývá stále více politiků i veřejných osobností, včetně expremiérů Tonyho Blaira či Johna Majora.

Rostoucí nervozitu ve vládních řadách způsobuje podle médií fakt, že většina členů kabinetu i dalších lidí z okolí Mayové považuje dohodu dojednanou s EU za neprůchodnou v parlamentu.

Britští voliči rozhodli o vystoupení z Unie předloni v červnu. Podle zastánců nového referenda však tehdy neměli informace o podobě ani důsledcích odchodu, které vyplouvají na povrch až se složitostí současných vyjednávání. Proto je podle nich namístě vypsat hlasování nové.

Hlasování bude po 14. lednu

Kabinet Mayové minulý týden v očekávání fiaska na poslední chvíli odložil hlasování dolní komory britského parlamentu o brexitové dohodě. Mayová v této souvislosti uznala, že dokument by skeptickým parlamentem neprošel.

Hlavním sporným bodem je takzvaná irská pojistka, jejímž smyslem je zachování hladkého celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Její kritici tvrdí, že by toto záložní řešení mohlo připoutat Británii k Evropské unii na neomezeně dlouhou dobu.

Premiérka uvedla, že si uvědomuje obavy, které poslanci mají ohledně irské pojistky. Aby měla brexitová dohoda šanci v britském parlamentu projít, chce Londýn v příštích dnech získat od EU nová „politická a právní“ ujištění, že irská pojistka by byla jen dočasná. V této souvislosti budou probíhat další diskuse s unijními představiteli, dodala Mayová.

Mayová sdělila, že debata o brexitové dohodě začne v parlamentu 7. ledna a hlasovat by se mělo v týdnu od 14. ledna.

Po premiérce vystoupil před zákonodárci vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn, jenž prohlásil, že Theresa Mayová vede „nejchaotičtější vládu v moderní historii země“. Premiérka podle něj na summitu Evropské unie minulý týden nedosáhla vůbec ničeho. Jak dodal, brexitovou dohodu nepodporuje ani její vlastní vláda.

Česko se připravuje na tvrdý brexit

Na variantu, že Británie nakonec opustí Evropskou unii bez dohody, se začala připravovat Česká republika. Pro případ takzvaného tvrdého brexitu připraví ministerstvo vnitra speciální legislativu, oznámil šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD). Kabinet se bude předpisem zabývat 7. ledna a prosadit by ho chtěl do 29. března, kdy má Británie společenství opustit.

Hamáček uvedl, že tvrdý brexit by přinesl celou řadu komplikací a nikdo si ho nepřeje, je ale třeba se na tuto alternativu připravovat. Vysvětlil, že zákon by dočasně upravil podmínky pro vstup a pobyt britských občanů i to, jaká by měli v tuzemsku práva.

Další ministerstva mají předpis rozšířit mimo jiné o problematiku výměny zboží, firemního práva či zdravotnictví. „Předpokládám, že tento týden dostanu návrhy paragrafů od jednotlivých ministerstev,“ sdělil Hamáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 6 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 11 mminutami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 23 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 53 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 2 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 2 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...