Mayová hájí deklaraci o brexitu. Corbyn ji považuje za „26 stránek blábolů“

Britská premiérka Theresa Mayová v parlamentu ocenila návrh politické deklarace o vztazích mezi EU a Británií po odchodu ostrovní země ze společenství. Podle lídra opozice Jeremyho Corbyna je to však „26 stránek blábolů“, které „mohly vzniknout před dvěma lety“. Na textu se na pracovní úrovni shodly vyjednávací týmy EU a Británie. V neděli na summitu jej ještě musí potvrdit šéfové členských států nebo vlád. Deklarace není právně závazná. Španělský premiér mezitím opět pohrozil, že dohodu o odchodu Británie z EU nepodpoří.

Dohoda o odchodu Británie z Evropské unie je na dosah ruky a Londýn během následujících 72 hodin udělá vše pro to, aby se podařilo vyřešit i poslední dílčí neshody s evropskými partnery. Ve čtvrtek to prohlásila britská premiérka Theresa Mayová, která nejprve promluvila před svým londýnským sídlem v Downing Street a poté stav vyjednávání shrnula i v projevu k poslancům.

Ty mimo jiné ujistila, že obchodní dohody se stávajícími zeměmi unie nejspíš bude možné uzavřít ještě během přechodného období do konce roku 2020 a že se Británie stane zcela nezávislým státem.

„Vyjednávání jsou nyní v kritickém bodě a všechny naše snahy musíme soustředit na to, abychom ve spolupráci s evropskými partnery tento proces dovedli ke konci,“ řekla premiérka poslancům.

Šéf opoziční Labouristické strany však na deklaraci nenechal nit suchou. „Toto je slepý brexit, kterého jsme se všichni báli, krok do temnoty,“ prohlásil s odkazem na to, že o detailech budoucnosti hospodářských vztahů mezi EU a Británií se bude podle textu deklarace jednat ještě dva roky po vystoupení. „Co vláda poslední dva roky dělala?“ rozohnil se Corbyn.

Deklarace jako vodítko

Dokument na 26 stránkách definuje, co by obě strany chtěly dojednat do budoucna ohledně své spolupráce v řadě oblastí, včetně klíčového hospodářství. Cílem má být vznik zóny volného obchodu s těsnou celní a regulační spoluprací a pravidly, která zajistí rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž.

V neděli na summitu mají šéfové států a vlád 27 zemí Unie tuto deklaraci schválit společně s vyjádřením své politické podpory podrobné smlouvě o britském odchodu z EU, jež se týká řady oblastí souvisejících s brexitem.

8 minut
Politolog Ivo Šlosarčík o brexitových dohodách
Zdroj: ČT24

Británie z EU odejde 29. března 2019 právě podle pravidel této smlouvy, pokud se její text ovšem premiérce Therese Mayové podaří prosadit v britském parlamentu. Ve smlouvě je definováno také přechodné období, v době jeho trvání by měly být na základě politické deklarace dojednány smlouvy o hospodářské či bezpečnostní spolupráci. Přechodné období by mělo trvat do konce roku 2020, pokud se na tom strany shodnou, bude možné jej jednorázově o rok či dva prodloužit.

Průlom v jednáních o dokumentu nastal po středeční podvečerní schůzce britské premiérky Mayové s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Právě Juncker ve čtvrtek ráno předal deklaraci předsedovi Rady EU Donaldu Tuskovi poté, co s jejím zněním souhlasila Evropská komise na mimořádném jednání. Text následně dostali také velvyslanci 27 zemí bloku, kteří dopoledne o brexitu diskutují.

Deklarace nevyřešila situaci kolem Gibraltaru

Text politické deklarace ale neřeší španělské námitky ohledně budoucnosti Gibraltaru, který si nárokuje jak Londýn, tak Madrid. Španělský premiér Pedro Sanchez přitom hrozí, že v neděli odmítne brexitovou smlouvu podpořit, nebudou-li požadavky Madridu zohledněny.

Sanchez trvá na tom, že dokument musí jasně obsahovat pasáž, že budoucnost tohoto území je bilaterální záležitostí mezi Británií a Španělskem. Madrid také požaduje, aby se rozhovory o Gibraltaru mohly vést pouze s jeho svolením.

Britská premiérka Theresa Mayová kvůli tomu ve středu večer se španělským premiérem Sanchezem telefonicky hovořila. „Jsem přesvědčena, že budeme schopni se v neděli shodnout na dohodě, která bude dobrá pro celou rodinu Spojeného království včetně Gibraltaru,“ zdůraznila ministerská předsedkyně, která ve čtvrtek uvedla, že dohoda o brexitu je na dosah ruky. 

„Po konverzaci s Theresou Mayovou zůstávají naše pozice vzdálené. Moje vláda bude vždy bránit zájmy Španělska. Pokud nedojde k žádným změnám, budeme vetovat brexit,“ napsal ale Sánchez ve čtvrtek na sociální síti Twitter.

V politické deklaraci obě strany například uvedou, že mají zájem na ambiciózním, širokém a vyváženém hospodářském partnerství při zachování integrity unijního jednotného trhu. Británie by měla v „relevantních oblastech“ sblížit své regulace s těmi evropskými, aby byly překážky pro pohyb zboží co nejmenší.

Základem pro společný celní prostor pro pohyb zboží bez tarifů a poplatků by přitom mělo být východisko obsažené v rozvodové smlouvě v rámci řešení pojistky pro zachování hladkého celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Podobně je také řešen mechanismus urovnání budoucích sporů pomocí arbitráže. Otázky související s unijním právem tak bude vysvětlovat Soudní dvůr EU.

Rybolov blokuje Francie

Deklarace dále řeší třeba přístup na trh se službami, problematiku investic a finančních služeb, digitální oblast či třeba otázky duševního vlastnictví nebo veřejných zakázek. Věnuje se i rybolovu, což je oblast, kterou na poslední chvíli v jednáních blokuje svými požadavky Francie.

Ohledně volného pohybu osob by měl platit pro krátkodobé cesty bezvízový styk, základem by měla být reciprocita, tedy shodný přístup obou stran. Zvláštní oddíl je v deklaraci věnován otázkám dopravy, jak letecké, tak i silniční, železniční a námořní.

Dokument se zabývá také energetikou, spoluprací při mírovém využití jádra či obchodováním s emisními povolenkami. Obě strany mají zájem na těsném partnerství na mezinárodních fórech, včetně řešení otázek jako je ochrana klimatu, finanční stabilita, ochrana zdraví či boj proti protekcionismu v mezinárodním obchodu.

Samostatný oddíl v deklaraci se bude týkat bezpečnostního partnerství, třeba těsné spolupráce při prosazování práva a potírání kriminality, hladké výměny dat i zpravodajských informací a kooperace při odhalování praní špinavých peněz a teroristických aktivit.

Aby fungovala těsná spolupráce EU a Británie na mezinárodním poli, včetně OSN a NATO, obě strany by si přály vznik pravidelných konzultací a dialogu o klíčových otázkách. Není například vyloučena účast britského ministra na neformálních schůzkách ministrů zahraničí EU. Obě strany chtějí těsně koordinovat uvalování sankcí a spolupracovat při civilních i vojenských misích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V kosovských volbách zvítězila strana premiéra Kurtiho

Po sečtení 99 procent odevzdaných hlasů zvítězila v kosovských parlamentních volbách strana Sebeurčení dosavadního premiéra Albina Kurtiho. Ten už prohlásil, že „urychleně sestaví novou vládu“. Podle dosavadních výsledů získal podporu 49,3 procenta voličů. Agentura Reuters podotýká, že výsledky voleb signalizují možný konec roční patové situace, která paralyzovala tamní parlament a zpozdila i mezinárodní financování země.
před 17 mminutami

Čína oznámila vojenské manévry u Tchaj-wanu

Čína oznámila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Tchajwanská prezidentská kancelář už vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“.
03:42Aktualizovánopřed 56 mminutami

V cestě k míru na Ukrajině nastal pokrok, míní von der Leyenová

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezident Ukrajiny Volodymyrem Zelenským nastal pokrok v mírovém jednání. Na síti X to napsala šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropa se dle ní chce podílet na upevnění tohoto pokroku. Spojené státy se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko z rozkazu ruského vládce Vladimira Putina.
00:42Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle Trumpa výrazně přiblížila

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Sýrii propukly protesty alavitů. Vládní síly zabily dva lidi, píše AFP

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podle odhadu výsledků zvítězila v kosovských volbách vládnoucí strana Sebeurčení

Lidé v Kosovu v nedělních předčasných parlamentních volbách rozhodovali o novém vedení země. Podle bleskového průzkumu provedeného televizní stanicí Dukagjini zvítězilo hnutí Sebeurčení, které vyhrálo i předchozí volby, ale ani na druhý pokus nesestavilo vládu. Prezidentka Vjosa Osmaniová proto vyhlásila nový termín voleb právě na konec prosince. Kosovo nemá funkční parlament od února a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, napsal už dříve web Deutsche Welle.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Myanmaru proběhly první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...