Slovensko v pátek zaznamenalo druhý den v řadě rekordní přírůstek nových případů nákazy koronavirem. Testy potvrdily dalších 226 infikovaných, ve čtvrtek jich přibylo 137. Pandemická komise doporučila úřadům omezit konání hromadných akcí a zakázat podávání alkoholu v noci v rizikových regionech, mezi které se řadí Bratislava a některé okresy na západním, severním a východním Slovensku. Premiér Igor Matovič vidí za rychlým nárůstem nakažených otevřené hranice. Nemoc se rychle šíří také v Izraeli nebo Polsku.
Při aktuálním nárůstu počtu potvrzených infekcí v sousedních zemích by podle slovenského premiéra byl „malý zázrak“, kdyby počty nerostly i na Slovensku. „Ukrajina má rekord, Polsko se celkem drží, Česko má výrazný rekord, Rakousko má rekord,“ řekl v sobotu Matovič televizi RTVS.
„Když máte zavřené hranice a není přes ně pohyb, dokážete lépe kontrolovat situaci. Dnes máme hranice otevřené a choroba se míchá křížem krážem,“ míní slovenský premiér. Přijímání dalších opatření je podle něj v rukou ministerstva zdravotnictví a dalších odborníků.
Na dotaz, zda v zemi hrozí celoplošné zavírání škol, Matovič uvedl, že pokud nastane situace, kdy bude počet případů takový, že nebude v silách hygieniků trasovat kontakty, bude nutné přistoupit k celoplošným opatřením.
Ministr zdravotnictví Marek Krajčí už po pátečním jednání pandemické komise řekl, že Bratislava zváží zařazení Česka a Rakouska mezi rizikové země. To by znamenalo, že by lidé po příjezdu z těchto zemí na Slovensko museli až na výjimky nastoupit do karantény a podstoupit test na koronavirus.
Pětimilionové Slovensko má v současnosti 1692 aktivních případů nákazy, tedy nejvíce od propuknutí pandemie v zemi letos v březnu. V nemocnicích bylo k pátku hospitalizováno 73 pacientů s covidem-19, sedm z nich museli lékaři napojit na umělou plicní ventilaci.
Izrael vykazoval největší nárůst nakažených na světě
V Izraeli přibylo od minulé středy víc nakažených než za celý březen. Podle Univerzity Johnse Hopkinse jich v zemi denně přibývá 200 na milion obyvatel, minulý týden měl Izrael tento ukazatel dokonce nejhorší ze všech zemí světa.
Židovský stát má už víc případů nákazy než oficiální údaje z celé Číny. Cestování do a z Izraele je silně omezeno, na letní dovolenou v Evropě letos museli Izraelci zapomenout.
Ve srovnání s první vlnou na jaře je ale pandemie daleko menším tématem. Vrátila se původní témata, hlavně rozštěpení společnosti na odpůrce a příznivce Benjamina Netanjahua. Premiér trvá na tom, že pandemii zvládá úspěšně: „Kroky, které činíme, zaručily Izraeli dobré umístění ve srovnání s jinými zeměmi světa.“
Netanjahu argumentuje tím, že hospodářství kleslo méně než v mnoha zemích Evropy. A to i díky tomu, že od května Izrael rychle uvolňoval ekonomiku, byť za cenu opětovného zrychlení pandemie.
Září ovšem přineslo další problém kvůli návratu žáků do škol. V květnu totiž byly právě školy jedním z hlavních spouštěčů druhé vlny a na podzim by mohly vyvolat ještě silnější třetí vlnu.
S návratem dětí do škol část Poláků nesouhlasí
Do lavic se minulý týden poprvé od března vrátilo i čtyři a půl milionu polských školáků a studentů. Navzdory obavám části učitelů i rodičů – podle průzkumu s obnovením tradiční výuky nesouhlasí až třetina Poláků. Ministerstvo školství však na návratu do škol trvalo. „Vzhledem k tomu, že se vracíme k normálnímu životu i v jiných oblastech, také škola by se měla vrátit k normálu,“ prohlásil ministr školství Dariusz Piontkowski.
Jeho úřad poslal školám v polovině srpna seznam bezpečnostních opatření. „Vůbec nedbají o bezpečnost žáků, protože v zásadě mluví jen o tom, že je třeba větrat třídy a mýt si ruce. To je bohužel trochu málo,“ komentuje pedagožka z Nadace Prostor pro vzdělávání Iga Kazimierczyková.
Vedení každé školy má možnost opatření upravit podle svého vlastního uvážení. „Rozhodla jsem, že roušky se budou nosit ve společných částech školy tam, kde se můžou potkat děti z různých tříd. Během vyučování děti roušky mít nemusí,“ říká ředitelka varšavské základní školy Danuta Kozakiewiczová. Je navíc ráda, že o mnohém může rozhodovat sama.
Řada ředitelů by si ale přála pravomocí ještě víc. Hlavně mít možnost rozhodnout, za jakých okolností přejít na částečnou nebo úplnou výuku na dálku. Nyní to záleží na zřizovateli a hygienicích.
