Maďarský parlament schválil ukončení mimořádných pravomocí vlády

Maďarský parlament se v úterý usnesl ukončit Evropskou komisí kritizované mimořádné pravomoce vlády pro období nouzového stavu, který byl vyhlášen před dvěma měsíci v rámci boje s koronavirovou infekcí. Rozhodnutí zákonodárců se očekávalo, protože ho inicioval sám premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz má většinu poslaneckých mandátů.

Vládní poslanecká většina 30. března schválila zákon, který rozšířil platnost dekretů, jež vláda v mimořádné situaci vydává. Kabinetu dal v době časově neomezeného nouzového stavu možnost vládnout pomocí dekretů bez zapojení parlamentu, který by je běžně musel každých patnáct dní schvalovat.

Zákon také umožnil, aby v případě, kdy by to pandemie neumožnila, parlament nemusel vůbec zasedat. Stanovil také až pětileté tresty vězení za šíření nepravdivých informací, což umožňovalo postihovat například i novináře kritické vůči vládě.

Zákon kritizovala opozice i Evropská komise

Orbán se kvůli tomuto legislativnímu kroku stal terčem kritiky a obviňování, že nouzovým stavem ještě víc omezuje demokracii a svobodu projevu v zemi a chce si tak posílit moc. Premiér ale tyto výtky odmítl. Zvláštní pravomoci hájil s tím, že vládě umožnily při epidemii rychle činit „závažná a těžká rozhodnutí“.

„Tento nový zákon dává vládě pravomoc a zdroje, aby zorganizovala sebeobranu Maďarska,“ hájil v březnu novelu Orbán. Zaznívaly obavy, že dekrety a mimořádný stav bude premiér chtít udržet i poté, co riziko pomine. 

„Je jasné, že jakákoliv opatření musejí být striktně vyvážená a časově omezená na řešení krize,“ upozorňuje mluvčí Evropské komise Eric Mamer. Prezident Janos Áder, který je členem stejné strany jako Orbán, už tehdy ujišťoval že zákon bude účinný pouze do skončení epidemie. 

Navzdory ostrým výtkám došla v několika týdnech zkoumání zákona Evropská komise k závěru, že není v rozporu s evropským právem ani demokratickými principy. „Zatím nikoliv, protože zatím Maďarsko nepřijalo takový dekret, který by odporoval evropským právním předpisům,“ uvedla na přelomu dubna a května místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Nahrávám video
Reportéři ČT: Nakažená demokracie
Zdroj: ČT24

Pro pokračování stavu nouze nikdo nehlasoval

Návrh zákona o ukončení stavu nouze, který parlamentu předložil šéf premiérovy kanceláře Gergely Gulyás, potřeboval podle agentury MTI ke schválení podporu dvou třetin ze 199 členů sněmovny. Ruku pro něj zvedlo 192 poslanců, nikdo nehlasoval proti.

Parlament v úterý také schválil zákon, rovněž předložený Gulyásem, o dočasných zdravotnických opatřeních souvisejících s epidemií covidu-19 a s epidemiologickou připraveností. Tento právní předpis podpořilo 135 zákonodárců, 54 bylo proti a 3 se hlasování zdrželi, informovala MTI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...