Maďarský parlament schválil ukončení mimořádných pravomocí vlády

Maďarský parlament se v úterý usnesl ukončit Evropskou komisí kritizované mimořádné pravomoce vlády pro období nouzového stavu, který byl vyhlášen před dvěma měsíci v rámci boje s koronavirovou infekcí. Rozhodnutí zákonodárců se očekávalo, protože ho inicioval sám premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz má většinu poslaneckých mandátů.

Vládní poslanecká většina 30. března schválila zákon, který rozšířil platnost dekretů, jež vláda v mimořádné situaci vydává. Kabinetu dal v době časově neomezeného nouzového stavu možnost vládnout pomocí dekretů bez zapojení parlamentu, který by je běžně musel každých patnáct dní schvalovat.

Zákon také umožnil, aby v případě, kdy by to pandemie neumožnila, parlament nemusel vůbec zasedat. Stanovil také až pětileté tresty vězení za šíření nepravdivých informací, což umožňovalo postihovat například i novináře kritické vůči vládě.

Zákon kritizovala opozice i Evropská komise

Orbán se kvůli tomuto legislativnímu kroku stal terčem kritiky a obviňování, že nouzovým stavem ještě víc omezuje demokracii a svobodu projevu v zemi a chce si tak posílit moc. Premiér ale tyto výtky odmítl. Zvláštní pravomoci hájil s tím, že vládě umožnily při epidemii rychle činit „závažná a těžká rozhodnutí“.

„Tento nový zákon dává vládě pravomoc a zdroje, aby zorganizovala sebeobranu Maďarska,“ hájil v březnu novelu Orbán. Zaznívaly obavy, že dekrety a mimořádný stav bude premiér chtít udržet i poté, co riziko pomine. 

„Je jasné, že jakákoliv opatření musejí být striktně vyvážená a časově omezená na řešení krize,“ upozorňuje mluvčí Evropské komise Eric Mamer. Prezident Janos Áder, který je členem stejné strany jako Orbán, už tehdy ujišťoval že zákon bude účinný pouze do skončení epidemie. 

Navzdory ostrým výtkám došla v několika týdnech zkoumání zákona Evropská komise k závěru, že není v rozporu s evropským právem ani demokratickými principy. „Zatím nikoliv, protože zatím Maďarsko nepřijalo takový dekret, který by odporoval evropským právním předpisům,“ uvedla na přelomu dubna a května místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

14 minut
Reportéři ČT: Nakažená demokracie
Zdroj: ČT24

Pro pokračování stavu nouze nikdo nehlasoval

Návrh zákona o ukončení stavu nouze, který parlamentu předložil šéf premiérovy kanceláře Gergely Gulyás, potřeboval podle agentury MTI ke schválení podporu dvou třetin ze 199 členů sněmovny. Ruku pro něj zvedlo 192 poslanců, nikdo nehlasoval proti.

Parlament v úterý také schválil zákon, rovněž předložený Gulyásem, o dočasných zdravotnických opatřeních souvisejících s epidemií covidu-19 a s epidemiologickou připraveností. Tento právní předpis podpořilo 135 zákonodárců, 54 bylo proti a 3 se hlasování zdrželi, informovala MTI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 11 mminutami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 54 mminutami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
12:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruská raketa zabila dva lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších dvou obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
10:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
13:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 6 hhodinami

EK pochybila, rozhodl soud v kauze textových zpráv von der Leyenové

Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám její předsedkyně Ursuly von der Leyenové s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl unijní soud. Biofarmaceutická firma s EU uzavřela smlouvu o nákupu vakcín v hodnotě několika miliard eur. Unijní exekutiva sdělila, že rozhodnutí tribunálu bere na vědomí, důkladně ho prostuduje a přijme nové rozhodnutí s podrobnějším vysvětlením svých kroků.
09:47Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...