Maďarsko může schválit vstup Švédska do NATO ještě v únoru, prohlásil Orbán

Maďarský parlament by mohl již koncem měsíce schválit žádost Švédska o vstup do Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko je poslední zemí, která dosud švédskou žádost o členství v NATO neratifikovala.

„Dobrou zprávou je, že náš spor se Švédskem bude již brzy vyřešen,“ nechal se slyšet předseda maďarské vlády. „Směřujeme k tomu, že na začátku jarního zasedacího období parlamentu budeme moci vstup Švédska do NATO ratifikovat,“ dodal.

Podle agentury Reuters by se maďarský parlament měl sejít 26. února. Orbán v sobotu řekl, že společně se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem podnikli kroky „k obnovení důvěry“ mezi oběma zeměmi. O jaké kroky šlo, neupřesnil.

Švédsko podalo žádost o vstup do Aliance společně s Finskem v květnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko se stalo členem NATO na začátku loňského dubna.

Švédský vstup do NATO vyžaduje souhlas všech 31 členských států. Dlouho bylo za největší překážku v procesu pokládáno Turecko, to ale připojení Švédska k NATO odsouhlasilo minulý měsíc.

Maďarský premiér Orbán, který na rozdíl od jiných představitelů aliančních zemí udržuje dobré vztahy s Ruskem, tvrdí, že vstup Švédska do NATO podporuje. Nicméně příslušný zákon je v maďarském parlamentu od poloviny roku 2022. Poslanci s ratifikací otálejí podle všeho i kvůli kritice od některých švédských politiků na adresu Budapešti, které se týkají zhoršování stavu demokracie v Maďarsku.

Orbán si přeje, aby přišel Trump a nastolil mír

Orbán ve svém sobotním projevu rovněž reagoval na skandál kolem sexuálního zneužívání, kvůli němuž před týdnem oznámila svou rezignaci prezidentka Katalín Nováková. Ta loni v dubnu omilostnila zástupce ředitele dětského domova, který nadřízenému pomáhal krýt jeho zneužívání deseti nezletilých chlapců.

Maďarský premiér označil rezignaci Novákové, která je jeho spojenkyní a členkou strany Fidesz, za „noční můru“. Zároveň ale podotkl, že se zachovala správně, a slíbil změnu příslušných zákonů. Podle Orbána není v případech zneužívání dětí prostor pro shovívavost.

Orbán a jeho strana Fidesz čelí největší krizi za čtrnáct let, co jsou u moci, uvádí agentura Reuters. V pátek v Budapešti demonstrovaly kvůli kontroverzní prezidentské milosti desítky tisíc lidí.

Maďarský premiér, jehož vláda čelí výtkám Evropské unie kvůli své migrační politice a omezování svobody médií či práv komunity LGBT+, v projevu také prohlásil, že letošní rok by mohl v Evropě i jinde přinést změny. „Opravdu bychom si přáli, aby se Donald Trump vrátil jako prezident (Spojených států) a... nastolil mír tady ve východní polovině Evropy,“ prohlásil Orbán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...