Maďaři v neděli zvolí parlament. K dalšímu vítězství zřejmě směřuje vládnoucí koalice strany Fidesz a křesťanských demokratů, která by mohla získat kolem poloviny hlasů. Opozice sice není úplně bez šance, kromě její roztříštěnosti ale vládní koalici nahrává i kampaň využívající strach z migrantů, volební systém nebo mediální nadvláda Fideszu. To všechno má Viktoru Orbánovi zajistit vítězství a upevnit „nové zřízení“, které před lety charakterizoval jako odlišné od liberální demokracie západního typu.
Zřejmě nejviditelnější událostí před volbami byla antikampaň proti americkému miliardáři a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi. Investigativní zpravodajský web atlatszo.hu uvedl, že maďarská vláda loni utratila za tuto agitaci 48,5 milionu dolarů (zhruba miliardu korun).
Mnohé Maďary dokonce antikampaň zmátla natolik, že až dvě třetiny obyvatel byly ochotné připustit, že „Sorosova strana“ ve volbách kandiduje. Jen čtvrtina lidí v únorovém průzkumu odpověděla, že žádná taková partaj neexistuje.
Orbánova vláda proti Sorosovi brojí dlouhodobě. V listopadu dokonce vytvořila anketu, v které se lidí ptala na údajný „Sorosův plán,“ v rámci něhož se podle ní miliardář snaží spolu s politiky EU přivést do Evropy miliony migrantů a různě je zvýhodňovat. Chystá také balík zákonů, který sama nazvala „Stop Sorosovi“. Podle kritiků ale vláda jen děsí obyvatele a z premiéra dělá národního spasitele.
V poslední části kampaně se terčem vlády stala Organizace spojených národů. Podle vládních billboardů OSN chce, „aby Maďarsko neustále přijímalo migranty,“ „strhlo ploty blokující přístup migrantů“ a aby „zaplatilo za usídlení a zaměstnání migrantů“. Billboardy obsahují také dovětek „Maďarsko rozhoduje, ne OSN“.
Migrace? Maďary nejvíc tíží zdravotnictví
Právě téma migrace naprosto opanovalo předvolební kampaň vládního Fideszu. Evidentní to bylo při březnových oslavách výročí povstání proti rakouské nadvládě, které tradičně spadá do předvolebního období.
Už před posledními volbami před čtyřmi lety se sice premiér Orbán ve svém projevu na oslavách nevyhnul nacionalistickému podtextu, zdůrazňoval ale témata jednotnosti země, ekonomického pokroku či podpory rodin. Kampaň byla založená na slibech zlepšení ekonomické situace různých skupin společnosti.
Naopak letošní projev se nesl celý v duchu varování před nebezpečím migrace a sítí nepřátel (včetně EU, opozičních stran, nevládních organizací či „profesionálních aktivistů“ vedených Sorosem), kteří ohrožují budoucnost Maďarska.
Pokud tito údajní nepřátelé zvítězí, hrozí podle Orbána „další Trianon“ (Trianonská smlouva určila po první světové válce hranice nově vzniklého Maďarska, které bylo o dvě třetiny menší než území Uherska, za jehož nástupce se Maďarsko považuje).
Podle průzkumu společnosti Ipsos z letošního ledna přitom migrace není ani zdaleka nejpalčivější problém, který Maďaři řeší. Ze sedmnácti nabízených problémů označilo nejvíc obyvatel za tíživý stav zdravotnictví (72 %), následuje finanční/politická korupce a chudoba a sociální nerovnost (shodně 56 %).
Kontrola imigrace skončila až na osmém místě (mezi tři nejtíživější problémy ji zařadilo 11 % dotázaných), před ní skončily vzdělání, nezaměstnanost, morální úpadek i kriminalita a násilí. Průzkum také ukázal, že 76 % dotázaných není spokojeno s tím, kam se Maďarsko ubírá.
Hra s okrsky
I přesto by ale měla vládní koalice získat v nedělních volbách kolem poloviny hlasů, které by jí případně mohly stačit i pro opětovný zisk dvoutřetinové ústavní většiny. Maďarský volební systém je totiž po reformě z roku 2012 podle kritiků výhodný právě pro vládnoucí koalici.
Reforma mimo jiné snížila počet poslanců z 386 na 199, zrušila dvoukolový většinový systém a nahradila ho smíšeným (106 mandátů se rozděluje většinově v jediném kole a 93 poměrně na základě stranických kandidátek) a překreslila volební okrsky.
Opozice si stěžuje, že mnoho okrsků „má podivné hranice“. Podle The New York Times zmiňuje třeba okrsek č. 1 v centru Budapešti. Má jít o jeden z mála okrsků ve velkých evropských městech, kterými protékají významné řeky, jež se rozprostírají po obou březích toku.
Podle opozice byla reformou k politicky vyvážené části okrsku na levém břehu přidána pravobřežní konzervativní oblast, což z něj dělá „jeden z nejpodivněji vytvořených okrsků v zemi,“ řekla listu politička opoziční Maďarské socialistické strany (MSZP) Márta Naszályiová.
Svou pozici si ale do určité míry komplikuje sama opozice. Kvůli své roztříštěnosti často není schopná se dohodnout a vyslat v jednomandátových obvodech společného kandidáta. V některých okrscích se jí to sice podařilo, je ale otázka jestli využije potenciál zhruba poloviny voličů, kteří by podle průzkumů raději volili jinou stranu než Fidesz.
Orbánovy billboardy a média
Skomírající opozice doplácí mimo jiné na to, jakým způsobem Fidesz ovládl média. Státní rozhlas a televize jí už téměř nedávají prostor a Orbánovi spojenci skupují i soukromá média.
Oproti volbám z roku 2014 se situace v tomto ohledu ještě výrazně zhoršila, neboť během posledního volebního období skončil i největší opoziční list Népszabadság a také regionální tištěná média kontrolují podnikatelé blízcí Orbánovi. Organizace Freedom House označuje maďarská média jen jako částečně svobodná.
Další problém představuje pro opozici, jejímž hlavním předvolebním tématem je korupce, přístup na billboardy. Fidesz si podle maďarských médií rezervoval prostřednictvím spřátelených agentur většinu ploch a navíc vede předvolební boj také prostřednictvím informační kampaně maskované jako vládní sdělení placené z daní, což je případ výše zmíněných útoků na Sorose a OSN.
Státní auditorní úřad také podle maďarských médií letos poprvé za 28 let své existence pokutoval údajně nezákonné financování předvolebních kampaní. Pokuty dostalo několik opozičních stran, které je považují za politicky motivované. Sankce dostaly mimo jiné za pronájem reklamních ploch pod cenou.
Umírněný Jobbik a radikální Fidesz
Právě z tohoto důvodu dostala vysokou pokutu i nejsilnější opoziční strana Jobbik, které pronajal billboardy mediální magnát Lajos Simicska, bývalý spojenec premiéra Orbána. Strana kvůli pokutě svolala protest, na kterém její předseda Gábor Vona označil pokutu za „rozsudek smrti pro Jobbik“ a „v podstatě za rozsudek smrti pro maďarskou demokracii“.
Skutečnost, že se v minulosti jasně extremistický Jobbik pasoval do role kritika nedemokratičnosti současné vlády, je dalším z paradoxů voleb, i když cesta k tomuto obratu byla evidentní přinejmenším po celé volební období.
Jobbik se v posledních letech snaží prezentovat jako umírněná, středová, byť konzervativní strana, a více se zaměřuje třeba na ekonomická témata. Naopak vládní Fidesz často přebírá krajně pravicovou rétoriku Jobbiku, kromě výše zmíněné migrace třeba také v případě nepřátelství vůči romské menšině. Podle pozorovatelů jde ale v případě Jobbiku o pouhý marketingový trik, jak přitáhnout středové voliče.
