Maďarsko řeší omezení nevládních organizací. Ty, které pomáhají migrantům, by mohlo zakázat

Maďarský parlament jedná o kontroverzním návrhu zákona, který by výrazně ztížil činnost nevládních organizací. Zákon by umožnil regulovat, popřípadě zakázat činnost nevládních organizací i jedinců podporujících migraci s odůvodněním, že představují ohrožení národní bezpečnosti. Podle kritiků mají projednávaná opatření umlčet ty, kteří upozorňují na porušování lidských práv.

Předpis je součástí balíku tří podobně proti migraci zaměřených zákonů. Jejich cílem je v Maďarsku výrazně ztížit činnost nevládním organizacím i jednotlivcům pomáhajícím migrantům. Vláda to zdůvodňuje bojem proti skupinám, které podle ní podporují nelegální migraci.

Aktivity organizací pomáhajících migrantům by v budoucnu podléhaly povolení úřadů. Na dary poskytované těmto subjektům ze zahraničí by měla být uvalena 25procentní daň. Kromě toho by byl takto působícím osobám zapovězen přístup do pohraničních oblastí a cizinci zabývající se takovouto činností by mohli být z Maďarska vypovězeni.

Ministr vnitra Sándor Pintér v lednu jako příklad subjektu spadajícího pod chystaná opatření jmenoval někoho, kdo by „ukazoval cestu do Evropy“ migrantovi v Bělehradě nebo by mu poskytl chytrý telefon s mapami a dalšími informacemi.

Některým aktivistům by také nově mohla justice zakázat, aby se přibližovali k maďarsko-srbské hranici, která je zároveň vnější hranicí Evropské unie.

Sadě opatření dal vládní mluvčí Zoltán Kovács přezdívku „Stop Sorosovi“, protože Budapešť považuje amerického finančníka maďarského původu George Sorose za podněcovatele migrace, která podle ní podkopává stabilitu Evropy.

Rétorika protiimigrační kampaně Orbánovy vlády označuje Sorosovy snahy posilovat liberální hodnoty a otevřené hranice ve východní Evropě za „plán“ dopravovat do Evropy migranty, připomíná agentura Reuters.

Hlasování o uvedených zákonech se očekává až po parlamentních volbách, které maďarský prezident vypsal na 8. dubna.

Ministr Szijjárto: Zákon je v zájmu národní bezpečnosti

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto uvedl, že kdo vládní návrh zákona zpochybňuje, zpochybňuje také pravomoc vlády činit suverénní rozhodnutí. Ministr podle agentury MTI řekl, že „takzvané občanské skupiny“, které prosazují migraci a otevřené hranice, jednají v rozporu s maďarskou národní bezpečností. Vláda podle něj musí činnosti namířené proti národní bezpečnosti zabránit, a to i legální cestou.

Szijjárto reagoval i na kritiku lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna, který v rozhovoru v berlínském listě Tagesspiegel označil maďarského premiéra Viktora Orbána za diktátora. Asselborn odsoudil i dotčený návrh zákona a vyzval k aktivaci článku 7 unijní smlouvy, který umožňuje uplatnit vůči zemi určité sankční mechanismy.

Šéf maďarské diplomacie Asselborna označil za hlupáka, který nemá rád Maďarsko, a obvinil jej, že ho platí Soros, informoval server The Budapest Beacon.

Kritici: Orbán chce umlčet ty, kteří upozorňují na porušování lidských práv

Proti projednávaným zákonným opatřením protestovalo ve společném dopise přes 200 evropských organizací na obranu lidských práv. Tyto nové zákony „by ještě víc omezily legitimní práci občanských skupin, které se zasazují o respektování lidských práv“, uvádí se v dopise podle agentury DPA.

Šéfka maďarské pobočky Amnesty International Julia Ivanová podle webu německé televize ARD uvedla, že projednávané zákony by ohrozily existenci organizací, které v Maďarsku dělají důležitou práci. Podle ní chce maďarský premiér Viktor Orbán umlčet ty kritické nevládní organizace, které se ještě odvažují protestovat proti porušování lidských práv v zemi.

Spolupředsedkyně maďarské sekce Helsinského výboru Marta Pardaviová zase podle ARD odmítá balík návrhů označovat „Stop Sorosovi“ a mluví o „vyhladovujícím a škrtícím zákonu“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 22 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...