Maďarsko řeší omezení nevládních organizací. Ty, které pomáhají migrantům, by mohlo zakázat

Maďarský parlament jedná o kontroverzním návrhu zákona, který by výrazně ztížil činnost nevládních organizací. Zákon by umožnil regulovat, popřípadě zakázat činnost nevládních organizací i jedinců podporujících migraci s odůvodněním, že představují ohrožení národní bezpečnosti. Podle kritiků mají projednávaná opatření umlčet ty, kteří upozorňují na porušování lidských práv.

Vládní billboardy s koláží Sorose a členů opozice
Zdroj: Reuters Autor: Bernadett Szabo

Předpis je součástí balíku tří podobně proti migraci zaměřených zákonů. Jejich cílem je v Maďarsku výrazně ztížit činnost nevládním organizacím i jednotlivcům pomáhajícím migrantům. Vláda to zdůvodňuje bojem proti skupinám, které podle ní podporují nelegální migraci.

Aktivity organizací pomáhajících migrantům by v budoucnu podléhaly povolení úřadů. Na dary poskytované těmto subjektům ze zahraničí by měla být uvalena 25procentní daň. Kromě toho by byl takto působícím osobám zapovězen přístup do pohraničních oblastí a cizinci zabývající se takovouto činností by mohli být z Maďarska vypovězeni.

Ministr vnitra Sándor Pintér v lednu jako příklad subjektu spadajícího pod chystaná opatření jmenoval někoho, kdo by „ukazoval cestu do Evropy“ migrantovi v Bělehradě nebo by mu poskytl chytrý telefon s mapami a dalšími informacemi.

Některým aktivistům by také nově mohla justice zakázat, aby se přibližovali k maďarsko-srbské hranici, která je zároveň vnější hranicí Evropské unie.

Sadě opatření dal vládní mluvčí Zoltán Kovács přezdívku „Stop Sorosovi“, protože Budapešť považuje amerického finančníka maďarského původu George Sorose za podněcovatele migrace, která podle ní podkopává stabilitu Evropy.

Rétorika protiimigrační kampaně Orbánovy vlády označuje Sorosovy snahy posilovat liberální hodnoty a otevřené hranice ve východní Evropě za „plán“ dopravovat do Evropy migranty, připomíná agentura Reuters.

Hlasování o uvedených zákonech se očekává až po parlamentních volbách, které maďarský prezident vypsal na 8. dubna.

Ministr Szijjárto: Zákon je v zájmu národní bezpečnosti

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto uvedl, že kdo vládní návrh zákona zpochybňuje, zpochybňuje také pravomoc vlády činit suverénní rozhodnutí. Ministr podle agentury MTI řekl, že „takzvané občanské skupiny“, které prosazují migraci a otevřené hranice, jednají v rozporu s maďarskou národní bezpečností. Vláda podle něj musí činnosti namířené proti národní bezpečnosti zabránit, a to i legální cestou.

Szijjárto reagoval i na kritiku lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna, který v rozhovoru v berlínském listě Tagesspiegel označil maďarského premiéra Viktora Orbána za diktátora. Asselborn odsoudil i dotčený návrh zákona a vyzval k aktivaci článku 7 unijní smlouvy, který umožňuje uplatnit vůči zemi určité sankční mechanismy.

Šéf maďarské diplomacie Asselborna označil za hlupáka, který nemá rád Maďarsko, a obvinil jej, že ho platí Soros, informoval server The Budapest Beacon.

Kritici: Orbán chce umlčet ty, kteří upozorňují na porušování lidských práv

Proti projednávaným zákonným opatřením protestovalo ve společném dopise přes 200 evropských organizací na obranu lidských práv. Tyto nové zákony „by ještě víc omezily legitimní práci občanských skupin, které se zasazují o respektování lidských práv“, uvádí se v dopise podle agentury DPA.

Šéfka maďarské pobočky Amnesty International Julia Ivanová podle webu německé televize ARD uvedla, že projednávané zákony by ohrozily existenci organizací, které v Maďarsku dělají důležitou práci. Podle ní chce maďarský premiér Viktor Orbán umlčet ty kritické nevládní organizace, které se ještě odvažují protestovat proti porušování lidských práv v zemi.

Spolupředsedkyně maďarské sekce Helsinského výboru Marta Pardaviová zase podle ARD odmítá balík návrhů označovat „Stop Sorosovi“ a mluví o „vyhladovujícím a škrtícím zákonu“.