Macron je pro finanční sankce vůči zemím odmítajícím azylanty

Nahrávám video
Události: Politikou napříč Evropou hýbe migrace
Zdroj: ČT24

Francouzský prezident Emmanuel Macron se po setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem vyslovil pro finanční sankce vůči zemím EU, které by odmítaly migranty s prokázaným nárokem na azyl. Kvůli evropskému řešení migrační krize se v neděli sejde v Bruselu minisummit šestnácti zemí, Česko stejně jako další země Visegrádské čtyřky zastoupeno nebude.

„Jsem pro sankce pro případ nesolidárnosti… pro to, aby financování strukturálních fondů bylo podmíněno i tímto ohledem,“ řekl Macron. „Jsem rozhodně pro mechanismus, který by toto vše bral v úvahu. Na tuto debatu dojde ve vhodnou dobu,“ dodal. 

„Nemůžete mít země, které mohutně těží ze solidarity Evropské unie a které mohutně zdůrazňují svůj národní egoismus, když jde o otázky migrace,“ řekl francouzský prezident na tiskové konferenci se Sánchezem.

Podle Macrona se Francie a Španělsko shodují na vytvoření „uzavřených středisek na evropské půdě“ pro migranty. Tato střediska by odpovídala standardům Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a byla by ustavena z unijních prostředků. „To by umožňovalo bezprostřední finanční solidaritu, rychlé vyřízení žádostí a evropskou solidaritu, aby organizovaným způsobem každá země přebírala lidi s nárokem na azyl,“ uvedl Macron.

Evropské řešení zdůraznil s tím, že ta národní nefungují. „Jsme navzájem závislí, potřebujeme přístup spolupráce,“ dodal.

Macron a Sánchez jednali ještě před bruselským setkáním bilaterálně
Zdroj: Reuters/Thibault Camus

Krizi živí Francie, vzkázali Macronovi „mimo realitu“ Italové

Za svůj návrh sankcí si Macron vysloužil kritiku od českého premiéra Andreje Babiše. Jiným svým vyjádřením zase popudil italské politiky. Řekl, že Evropa „nezažívá migrační krizi stejných rozměrů jako v roce 2015“. „Země jako Itálie nečelí zdaleka tak velkému migračnímu tlaku jako loni… Krize, kterou nyní v Evropě zažíváme, je krizí politickou,“ prohlásil Macron.

„Itálie čelí mimořádné situaci v oblasti migrace, kterou živí i Francie tím, že odmítá lidi na hranici,“ reagoval vicepremiér z Hnutí pěti hvězd (M5S) Luigi di Maio s tím, že Macron dokázal, že je „zcela mimo realitu“. Francouzský prezident podle něj riskuje, že se jeho země stane „nepřítelem číslo jedna v této mimořádné situaci“.

Italský ministr vnitra Matteo Salvini z protiimigrační strany Liga označil Macrona za „arogantního“ a vyzval ho, aby místo urážení Itálie prokázal velkorysost a otevřel francouzské přístavy a pustil migranty i přes francouzsko-italský hraniční přechod Ventimiglia. 

Řada evropských státníků chce záchytná centra mimo území EU

Nápad na vytvoření středisek na evropské půdě je v přímém rozporu s tím, co v uplynulých dnech požadovali jiní evropští politici. Ve čtvrtek na summitu zemí visegrádské čtyřky v Budapešti vyzval k vytváření středisek v severní Africe český premiér.

Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen a rakouský kancléř Sebastian Kurz německému listu Bild řekli, že pracují s některými dalšími státy na vzniku „ochranných zón“ pro uprchlíky mimo území EU.

V rozhovoru poskytnutém německým novinám skupiny Funke se pro střediska mimo území EU vyslovil také předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. Uvedl, že by si jich několik dokázal představit i na Balkáně, například v Albánii či Makedonii. „Dva nebo tři“ takové tábory by podle něj ale byly třeba i v Africe. Myšlenku „záchytných táborů“ mimo území EU v minulosti představil i předseda Evropské rady Donald Tusk.

Minisummit má vytvořit systém povinného přerozdělování migrantů

Emmanuel Macron se s Pedrem Sánchezem sešli jen den před narychlo svolanou schůzkou, která se bude v Bruselu zabývat migrací před řádným summitem EU koncem příštího týdne. 

Podle pracovního dokumentu, který má k dispozici agentura AFP, účastníci nedělní schůzky předpokládají vytvoření „účinného mechanismu solidarity“ s povinnými kvótami přerozdělování migrantů mezi členskými zeměmi Unie, což země Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko) ostře odmítají.

Plán nedělního setkání nejspíš vznikl při úterním setkání německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Macrona a předsedy komise Junckera.

Sama kancléřka v pátek vyloučila, že by na summitu EU 28. a 29. června, na němž do značné míry závisí její politická budoucnost, mohlo být nalezeno evropské řešení problému kolem migrantů.

Ve Středozemním moři zachráněny další stovky migrantů

Přes Středozemní moře se mezitím do Evropy snaží dostat další stovky migrantů z Afriky. Se dvěma sty migrantů na palubě v mezinárodních vodách dál čeká loď Lifeline, kterou odmítly do svých přístavů vpustit Itálie i Malta.

Podél španělského pobřeží bylo během sobotního odpoledne zachráněno celkem 569 migrantů. Kontejnerová loď Alexander Maersk jich z lodi u jižní Itálie zachránila 113 a nyní nedaleko Sicílie čeká na další pokyny. Libyjská pobřežní stráž informovala o záchraně dalších 200 migrantů, pět lidí ale ve vlnách našlo smrt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 53 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 6 hhodinami
Načítání...