Macron je pro finanční sankce vůči zemím odmítajícím azylanty

Nahrávám video

Francouzský prezident Emmanuel Macron se po setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem vyslovil pro finanční sankce vůči zemím EU, které by odmítaly migranty s prokázaným nárokem na azyl. Kvůli evropskému řešení migrační krize se v neděli sejde v Bruselu minisummit šestnácti zemí, Česko stejně jako další země Visegrádské čtyřky zastoupeno nebude.

„Jsem pro sankce pro případ nesolidárnosti… pro to, aby financování strukturálních fondů bylo podmíněno i tímto ohledem,“ řekl Macron. „Jsem rozhodně pro mechanismus, který by toto vše bral v úvahu. Na tuto debatu dojde ve vhodnou dobu,“ dodal. 

„Nemůžete mít země, které mohutně těží ze solidarity Evropské unie a které mohutně zdůrazňují svůj národní egoismus, když jde o otázky migrace,“ řekl francouzský prezident na tiskové konferenci se Sánchezem.

Podle Macrona se Francie a Španělsko shodují na vytvoření „uzavřených středisek na evropské půdě“ pro migranty. Tato střediska by odpovídala standardům Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a byla by ustavena z unijních prostředků. „To by umožňovalo bezprostřední finanční solidaritu, rychlé vyřízení žádostí a evropskou solidaritu, aby organizovaným způsobem každá země přebírala lidi s nárokem na azyl,“ uvedl Macron.

Evropské řešení zdůraznil s tím, že ta národní nefungují. „Jsme navzájem závislí, potřebujeme přístup spolupráce,“ dodal.

Macron a Sánchez jednali ještě před bruselským setkáním bilaterálně
Zdroj: Reuters/Thibault Camus

Krizi živí Francie, vzkázali Macronovi „mimo realitu“ Italové

Za svůj návrh sankcí si Macron vysloužil kritiku od českého premiéra Andreje Babiše. Jiným svým vyjádřením zase popudil italské politiky. Řekl, že Evropa „nezažívá migrační krizi stejných rozměrů jako v roce 2015“. „Země jako Itálie nečelí zdaleka tak velkému migračnímu tlaku jako loni… Krize, kterou nyní v Evropě zažíváme, je krizí politickou,“ prohlásil Macron.

„Itálie čelí mimořádné situaci v oblasti migrace, kterou živí i Francie tím, že odmítá lidi na hranici,“ reagoval vicepremiér z Hnutí pěti hvězd (M5S) Luigi di Maio s tím, že Macron dokázal, že je „zcela mimo realitu“. Francouzský prezident podle něj riskuje, že se jeho země stane „nepřítelem číslo jedna v této mimořádné situaci“.

Italský ministr vnitra Matteo Salvini z protiimigrační strany Liga označil Macrona za „arogantního“ a vyzval ho, aby místo urážení Itálie prokázal velkorysost a otevřel francouzské přístavy a pustil migranty i přes francouzsko-italský hraniční přechod Ventimiglia. 

Řada evropských státníků chce záchytná centra mimo území EU

Nápad na vytvoření středisek na evropské půdě je v přímém rozporu s tím, co v uplynulých dnech požadovali jiní evropští politici. Ve čtvrtek na summitu zemí visegrádské čtyřky v Budapešti vyzval k vytváření středisek v severní Africe český premiér.

Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen a rakouský kancléř Sebastian Kurz německému listu Bild řekli, že pracují s některými dalšími státy na vzniku „ochranných zón“ pro uprchlíky mimo území EU.

V rozhovoru poskytnutém německým novinám skupiny Funke se pro střediska mimo území EU vyslovil také předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. Uvedl, že by si jich několik dokázal představit i na Balkáně, například v Albánii či Makedonii. „Dva nebo tři“ takové tábory by podle něj ale byly třeba i v Africe. Myšlenku „záchytných táborů“ mimo území EU v minulosti představil i předseda Evropské rady Donald Tusk.

Minisummit má vytvořit systém povinného přerozdělování migrantů

Emmanuel Macron se s Pedrem Sánchezem sešli jen den před narychlo svolanou schůzkou, která se bude v Bruselu zabývat migrací před řádným summitem EU koncem příštího týdne. 

Podle pracovního dokumentu, který má k dispozici agentura AFP, účastníci nedělní schůzky předpokládají vytvoření „účinného mechanismu solidarity“ s povinnými kvótami přerozdělování migrantů mezi členskými zeměmi Unie, což země Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko) ostře odmítají.

Plán nedělního setkání nejspíš vznikl při úterním setkání německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Macrona a předsedy komise Junckera.

Sama kancléřka v pátek vyloučila, že by na summitu EU 28. a 29. června, na němž do značné míry závisí její politická budoucnost, mohlo být nalezeno evropské řešení problému kolem migrantů.

Ve Středozemním moři zachráněny další stovky migrantů

Přes Středozemní moře se mezitím do Evropy snaží dostat další stovky migrantů z Afriky. Se dvěma sty migrantů na palubě v mezinárodních vodách dál čeká loď Lifeline, kterou odmítly do svých přístavů vpustit Itálie i Malta.

Podél španělského pobřeží bylo během sobotního odpoledne zachráněno celkem 569 migrantů. Kontejnerová loď Alexander Maersk jich z lodi u jižní Itálie zachránila 113 a nyní nedaleko Sicílie čeká na další pokyny. Libyjská pobřežní stráž informovala o záchraně dalších 200 migrantů, pět lidí ale ve vlnách našlo smrt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Většina francouzských středních škol obnovila po protestech výuku

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla ve středu ve většině středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračují blokády. Ministr vnitra Laurent Nuňez ve středu oznámil, že používání zábleskových granátů policií bylo pozastaveno, přestože ještě v úterý obhajoval nasazení těchto prostředků proti demonstrantům jako přiměřené.
12:21Aktualizovánopřed 1 mminutou

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
14:30Aktualizovánopřed 18 mminutami

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se po celou středu konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila večer na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 29 mminutami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 19 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 19 lidí včetně pěti dětí, oznámily pozdě odpoledne úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 33 mminutami

Evropa si připomněla oběti teroristů z Hamásu. Lidé se sešli i v Praze

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.
před 1 hhodinou

Konspirační teorie „Ukropolin“ proniká do polské politiky, upozorňuje expertka

Konspirační teorie označovaná jako „Ukropolin“ se podle historičky Katarzyny Kwiatkowské-Moskalewiczové přesouvá z okrajových částí internetu do hlavního proudu polské politiky. Její kořeny přitom sahají až do carského Ruska.
před 2 hhodinami

Ruské školy vychovávají „piloty budoucnosti“ a připravují děti na válku

Ruská společnost LIGA uvedla, že místo výstavby továrny na výrobu notebooků bude investovat do simulátorů řízení dronů pro studenty tamních škol. Činí tak v době, kdy Rusko vyčleňuje miliardy rublů na výuku bezpilotních technologií. Moskva navíc zvyšuje počet hodin týkajících se vojenské přípravy žáků. Podle poslance Viktora Vodolackého je „nutné děti připravovat ke střetu s NATO“. Kreml přitom pokračuje v plnohodnotné invazi proti Ukrajině a Alianci opakovaně hrozí jadernými zbraněmi.
před 3 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.