Lula se stal brazilským prezidentem. Poražený Bolsonaro před inaugurací odletěl na Floridu

Luiz Inácio Lula da Silva v neděli složil přísahu a oficiálně se tak stal hlavou Brazílie, která je rozlohou i počtem obyvatel pátou největší zemí světa. O inauguraci informovaly světové tiskové agentury. Sedmasedmdesátiletý levicový politik se ujal úřadu za zpřísněných bezpečnostních opatření v brazilské metropoli po hrozbách násilí ze strany příznivců jeho krajně pravicového předchůdce Jaira Bolsonara.

Lula v říjnu těsně porazil Bolsonara a získal bezprecedentní třetí prezidentské období po přestávce, kdy půldruhého roku strávil za mřížemi kvůli odsouzení za korupci, které bylo později zrušeno. Jeho soupeř Bolsonaro volební porážku odmítl uznat a nepodloženě tvrdil, že brazilský volební systém není důvěryhodný.

Před inaugurací Bolsonaro odletěl ze země. Jeho letoun v noci na sobotu přistál na americké Floridě. Bolsonaro tak zřejmě učinil proto, aby nemusel předat prezidentskou šerpu svému soupeři a zároveň se zbavil jakýchkoli bezprostředních právních rizik spojených s ukončením působení ve funkci, napsala agentura Reuters. Svou neúčastí tak přerušil letitou brazilskou tradici.

Před ceremonií zadržela brazilská policie muže s výbušným zařízením a nožem, který se pokoušel dostat na veřejné prostranství, kde se inaugurace konala.

Policisté před časem nalezli výbušné zařízení nedaleko letiště v hlavním městě, přičemž jeho výrobce se podle policie přihlásil k příznivcům stávajícího prezidenta. Bolsonaro před odletem tento pokus o útok odsoudil a označil ho za „teroristický čin“. Zároveň ale chválil své stoupence a demonstranty, kteří táboří před kasárny po celé zemi a vyzývají armádu k převratu.

I přes přísné bezpečnostní podmínky se v neděli před budovou brazilského Kongresu od časného rána shromažďovaly davy Lulových stoupenců oblečených do červené barvy jeho Strany pracujících. Přišli se podívat na slavnostní uvedení Luly do úřadu, ale také na hudební festival, který se v něm pořádá.

Lula a nastupující viceprezident Geraldo Alckmin projížděli městem v otevřeném kabrioletu a poté se vydali do Senátu, kde se konal slavnostní ceremoniál. Inaugurace se zúčastnilo více než deset hlav států, včetně německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera.

Voliči mají od nového prezidenta velká očekávání

Lula v letech 2003 až 2010 pomohl vymanit miliony Brazilců z chudoby během celosvětového komoditního boomu. Nyní před ním stojí nelehký úkol zlepšit stagnující brazilskou ekonomiku a zároveň sjednotit zemi, která se za Bolsonarovy vlády hluboce rozdělila. Lula prohlásil, že jeho prioritami budou boj proti chudobě a investice do vzdělání a zdravotnictví. Řekl také, že zastaví nelegální odlesňování Amazonie.

„Od Luly se hodně očekává. Bude mít nelehký úkol obnovit v Brazílii normálnost a předvídatelnost a především rychle dosáhnout výsledků, které zlepší kvalitu života jejích obyvatel,“ řekl Reuters Creomar de Souza, který v Brazílii vede poradenskou společnost Dharma Political Risk.

Lula v projevu slíbil konec kácení v Amazonii

Lula v neděli v prvním projevu Brazilcům slíbil, že společně s nimi „obnoví“ zemi. Výsledky vládnutí svého předchůdce zhodnotil jako „katastrofální“ a Bolsonara obvinil z vyčerpání zdrojů na vzdělávání, zdravotnictví a ochranu lesů. Uvedl, že za Bolsonarovy vlády se do země „vrátil hlad“, podkopala se lidská práva a kabinet se dopustil „genocidy“, protože řádně nereagoval na pandemii covidu-19. Té je ve 214milionové zemi připisována smrt více než 680 tisíc Brazilců.

Brazílie „nepotřebuje odlesňovat“, aby podpořila své zemědělství, uvedl také v projevu Lula. „Budeme moci žít bez kácení stromů, bez vypalování lesů,“ dodal a zopakoval, že jeho cílem je „nulové odlesňování Amazonie“.

Lula v neděli rovněž uvedl, že v říjnových volbách zvítězil nad protivníky, kteří napadli mezinárodně oceňovaný volební systém země. „Pokud jsme tady, je to díky politickému uvědomění brazilské společnosti a demokratické frontě, kterou jsme vytvořili,“ řekl. „Demokracie se stala velkým vítězem, překonala největší mobilizaci veřejných i soukromých zdrojů, jakou jsme kdy zažili, a nejbrutálnější ohrožení svobody volby,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 25 mminutami

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo tři desítky raket a přes šest set padesát dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 43 mminutami

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 4 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 5 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 7 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 10 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 12 hhodinami
Načítání...