Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po páteční videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.
Lídři EU vykročili ke shodě na fondu obnovy. Spory ale trvají, připouští Michel
„Jsem odhodlán okamžitě zahájit skutečná vyjednávání s členskými zeměmi a naším záměrem je uspořádat okolo poloviny července v Bruselu osobní vrcholné jednání,“ řekl novinářům Michel.
Jednání podle něho ukázalo vůli vedoucích představitelů dohodnout se na záchranném plánu, avšak také některé rozdíly v pohledech na jeho základní parametry. Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun).
Podle její šéfky Ursuly von der Leyenové v pátek proti tomu, aby si Komise tyto peníze bezprecedentně vypůjčila, nevystoupil žádný z vrcholných politiků bloku. „Lídři se jednomyslně shodli, že vážnost krize nás opravňuje k ambiciózní společné reakci,“ uvedla von der Leyenová.
Rozdílné názory naproti tomu dali najevo na celkový objem fondu, poměr mezi přímými granty a půjčkami nebo na nové příjmy rozpočtu, jimiž chce Brusel financovat splácení dluhu.
Události, komentáře: Jak rozdělit peníze z Bruselu? (zdroj: ČT24)
Evropská komise rozdělí 500 miliard eur v grantech
Komise plánuje rozdělit celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, tedy zemím, které pandemie covidu-19 zasáhla nejvíce. Jejich představitelé stejně jako političtí vůdci Francie a Německa návrh v zásadě podpořili a hovořili o nutnosti rychlé dohody. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron podpořili plán rozdělit dvě třetiny celkové částky formou grantů a volali po rychlém uzavření dohody.
„Čím více času promrháme, tím hlubší bude recese,“ apeloval po jednání na co nejrychlejší dohodu španělský premiér Pedro Sánchez, jehož země má být po Itálii největším příjemcem peněz z fondu. A varoval, že bez pomoci jejich zemím bude ohrožena budoucnost evropského společenství. Podobně hovořil i jeho italský kolega Giuseppe Conte. „Všichni jsme si vědomi toho, co je v sázce. Dohody musíme dosáhnout v červenci,“ napsal Conte po videokonferenci na Twitteru a jednání označil za „další krok kupředu“.
Naproti tomu skupina takzvaných šetrných států představovaná Rakouskem, Nizozemskem či skandinávskými zeměmi trvá na výrazně větším zastoupení úvěrů a jasných detailech splacení společného dluhu. „Jsme připraveni pomoci zemím nejvíce zasaženým covidem-19, ale podpora musí být dobře zacílená a jasně časově omezená,“ uvedl rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Lídři části zemí východního křídla EU včetně Česka či Maďarska pro změnu nelibě nesou, že v zájmu pomoci dosud bohatším jižním zemím by podle navrženého klíče měly dostat z fondu menší poměr peněz, než jim náleží z běžného unijního rozpočtu.
Podle českého premiéra Andreje Babiše je problémem navržené kritérium nezaměstnanosti za posledních pět let, které spoluurčuje výši příspěvků jednotlivých zemí a které nemá s dopadem koronaviru nic společného. Česko, které má nezaměstnanost trvale nízkou, kvůli tomu přichází o peníze. „Kritéria rozdělování musí být spravedlivá pro všechny,“ uvedl Babiš po jednání.
Tento ukazatel nesouvisí s pandemií koronaviru, uvedl Babiš v projevu, který zveřejnil úřad vlády. Vyslovil se pro to, aby se víceletý finanční rámec EU na roky 2021 až 2027 projednával odděleně od fondu obnovy a aby se o rozdělení peněz z fondu rozhodlo, až budou známé celkové ekonomické dopady pandemie.
Babiš připomněl, že hospodářské dopady pandemie zatím známy nejsou. „Co ale vím s jistotou, je, že výpočet podílů jednotlivých států podle údajů o míře nezaměstnanosti za minulých pět let určitě nemá nic společného se skutečným dopadem koronavirové krize a je zcela nesprávný.“
Visegrádské země však nejsou v pohledu na návrh jednotné: Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je s ním v zásadě spokojeno, stejně jako Slovensko. „Myslím, že s tím plánem jsme relativně blízko dohodě,“ řekl po jednání polský premiér Mateusz Morawiecki, který označil debatu o návrhu Komise za krok správným směrem. Vyčíslil, že jeho země by úhrnem z fondu obnovy a rozpočtu pro období let 2021 až 2027 mohla získat až 160 miliard eur.
Slovensku se zamlouvá balík peněz z fondu EU, chce větší volnost
Slovensko považuje návrh Evropské komise za příznivý pro zemi, uvítalo by ale větší volnost při použití peněz a také jejich využití v delším období, řekl v pátek slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. „Celková výše ,obálkyʼ je pro Slovensko příznivá. Měla by ale být větší flexibilita a delší časové hledisko,“ uvedl Korčok. Bratislava by podle něj chtěla dosáhnout možnosti volnějšího použití peněz z hlediska cílových oblastí a také prodloužení lhůty na čerpání peněz.
Podle předlohy by pro Slovensko s 5,5 miliony obyvatel bylo vyhrazeno 12,8 miliardy eur (342 miliard korun), z toho bezmála osm miliard eur (314 miliard korun) ve formě grantů. Podobný objem grantů jako Slovensko by mělo získat desetimilionové Maďarsko. Právě srovnáním předpokládaných grantů dříve obhajoval výhodnost nového fondu pro Slovensko i premiér Igor Matovič.
Bratislava na rozdíl od Prahy nepovažuje kritéria pro rozdělení balíku peněz za nevýhodná pro Slovensko, které má dlouhodobě vyšší nezaměstnanost než například Česká republika. Podle dřívějšího materiálu slovenského ministerstva zahraničí k návrhu Evropské komise ohledně fondu obnovy bude země pod Tatrami výrazně čistým příjemcem.
Podle předběžných propočtů Komise by z celkových 750 miliard měla nejvíce inkasovat Itálie, která má v součtu grantů a úvěrů dostat 173 miliard eur. Následuje Španělsko se 140 miliardami a Polsko se 63. Česko má dostat přes 19 miliard, Maďarsko 15 a Slovensko 13. Navržená čísla se mohou změnit v případě úpravy klíče, o kterou vedle postkomunistických států usiluje i několik zemí západní Evropy.
Lídři schválili půlroční prodloužení protiruských sankcí
Prezidenti a premiéři zemí EU se také jednomyslně shodli na dalším prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku o půl roku, řekl Michel. Podle EU Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.
Podle Michela informovala německá kancléřka Angela Merkelová své kolegy o tom, jak Moskva v plnění mírových dohod pokračuje. Lídři Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny tvoří takzvanou normandskou čtyřku, která naplňování úmluv z Minsku monitoruje.
„Nyní může Rada EU přistoupit k prodloužení sankcí,“ konstatoval po jednání Michel s odkazem na to, že pokračování postihů ještě formálně schválí členské státy. Sankce by po prodloužení měly platit do konce ledna.
V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na třináct tisíc lidí. Postihy, které Brusel prodlužuje v půlročních intervalech již pojedenácté, jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické sektory.
Znamená to, že některé ruské firmy budou mít nadále ztížený přístup k mezinárodním financím nebo ani nadále nebude možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy.