Kvůli ruské agresi na Ukrajině by mohlo dojít na celosvětovou potravinovou krizi. Už teď válka a s ní spojené sankce komplikují dodávky hnojiv a zvedají jejich ceny. V bohatých zemích se to odráží v dalším zdražování v obchodech, v rozvojovém světě nedostatek často znamená i ztrátu práce a živobytí.
Kvůli válce na Ukrajině hrozí celosvětová potravinová krize. Zdražování hnojiv zrychluje inflaci
Keňská farmářka Monica Kariukiová dřív spotřebovala na svém pozemku hnojivo v přepočtu za čtyři tisíce korun. Nyní však hnojiva podražila, za stejné množství nyní farmářka zaplatí pětinásobek. „Podle všeho už nebudu moct pokračovat ve farmaření. Nechám toho a zkusím něco jiného, protože jsem měla velké ztráty,“ uvedla.
Hnojivo dochází i na opačném konci světa, v Brazílii. Tamní farmář ze státu Paraná Edimilson Rickli pěstuje zejména pšenici, ječmen a oves. Nyní se však obává, že bez hnojiva bude jeho úroda slabá. „Neví se, kdy ten konflikt (na Ukrajině) skončí a kdy se tahle surovina začne z Ruska a Běloruska znovu dovážet,“ řekl.
Právě Brazílie je ve spotřebě hnojiv čtvrtá na celém světě. Například loni si ho sama vyrobila jenom asi patnáct procent z celkové spotřeby, zbytek musí dovážet. Vláda tak nyní hledá jiné dodavatele. „Pokud mají (farmáři) problém s nákupem tohoto produktu a vyústí to v nižší výrobu, tak do světa poputuje menší objem zemědělského zboží. Samozřejmě se to odrazí na ceně,“ komentoval ekonom a odborník na zemědělství Felipe Serigati.
Evropa na tom není lépe
Nedostatek hnojiv je momentálně cítit i v Evropě. Jde o další položku na už dlouhém seznamu faktorů, které zrychlují inflaci. Výrazně podražilo ovoce například na trhu v Aténách. Řecký farmář Dimitris Papailiou to dává za vinu právě dražším hnojivům. „Jsou důležitá, opravdu potřebná pro naši práci,“ zdůrazňuje.
Farmář z německé spolkové země Hesensko Mathias Mehl ale obavy o svou úrodu nemá. Je připravený za hnojiva platit víc. Věří, že za jeho výpěstky utratí více i zákazníci. Obává se však situace v zemích třetího světa. „My to zvládneme, máme dobré vzdělání, poradíme si,“ řekl.
„Počet lidí, kteří čelí potravinové nejistotě, se během loňska zvýšil, hlavně po pandemii. Teď jde podle mě o víc než 800 milionů lidí, takže to přichází ve špatný čas,“ komentoval analytik Columbia University Michael J. Puma. Očekává se navíc prohlubování krize, a to kvůli Ukrajině, které se říká obilnice světa. Ukrajinci sice zaseli, ale obávají se špatného vývoje situace.