Severoatlantická aliance v odpovědi na agresivní chování Ruska v posledních letech posílila svou přítomnost v Černém moři, upozornil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Na okraj jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO podotkl, že ruské nerespektování hranic sousedních zemí se týká nejen Krymu a východu Ukrajiny, ale také Abcházie a Jižní Osetie.
Kvůli agresi Ruska posilujeme přítomnost v Černém moři, prohlásil generální tajemník NATO
12 minut
Stoltenberg: NATO posílilo v Černém moři
„Rusko musí ukončit své uznání obou území. A stáhnout své síly z těchto gruzínských regionů,“ prohlásil Stoltenberg. Aliance dlouhodobě neuznává ruskou okupaci Krymu a kvůli postupu Moskvy na východní Ukrajině přistoupilo NATO k výraznému posilování vlastních sil ve východoevropských členských zemích.
Před čtyřmi lety Rusko nezákonně anektovalo Krym a nyní se snaží přítomnosti na Krymu využít k expanzi a kontrole v Azovském moři. Apelujeme na Rusko, aby okamžitě propustilo zadržené námořníky a ukrajinské lodě.
Napětí v černomořské oblasti nyní opět výrazně zesílilo po incidentu, kdy na konci listopadu ruská vojenská plavidla v Kerčské úžině, tedy u vstupu do Azovského moře, zastavila a zadržela tři ukrajinské lodě.
„Napětí vzrůstá, hrozí zde konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, a to je pro Českou republiku nepřijatelné,“ řekl český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Částečné uvolnění blokády průlivu je podle ministra pozitivní krok.
Stoltenberg: V Černém moři jsme posílili
Stoltenberg zdůraznil, že NATO je v oblasti Černého moře aktivní – ostatně tři jeho členské země, tedy Bulharsko, Rumunsko a Turecko, leží na černomořském pobřeží. Generální tajemník vypočetl, že lodě pod aliančním velením letos v Černém moři strávily 120 dní, což je o 40 více než loni.
Několik aliančních zemí se podílelo na ochraně vzdušného prostoru bloku v oblasti a v Rumunsku pod rumunským velením vzniká vícenárodní brigáda, dodal generální tajemník organizace. „Jeden z důvodů, proč NATO nyní prochází procesem největšího posilování vojenské přítomnosti od konce studené války je právě agrese Ruska vůči Krymu,“ dodal Stoltenberg.
Ukrajina i Gruzie na cestě do NATO pokročily, řada úkolů je ale ještě čeká
Ministři zahraničí Aliance se v Bruselu setkali se svými kolegy Davidem Zalkalianim z Gruzie a Pavlem Klimkinem z Ukrajiny, tedy ze zemí, které mají zájem být v budoucnu členy atlantického obranného bloku.
Ambice Ukrajiny podle Stoltenberga NATO ostatně uznalo s tím, že země značně pokročila v potřebných reformách, ale určité výzvy před ní ještě dál stojí. Stejně tak i Gruzie dokázala podle Stoltenberga pokročit ve své cestě k členství v Alianci. „Myslím, že tato schůzka vysílá janý vzkaz solidarity mezi NATO a Gruzií a mezi NATO a Ukrajinou. Jsme v tom spolu a stojíme bok po boku,“ ujistil generální tajemník Severoatlantické aliance.
Rusko porušuje dohodu o raketách
Ministři zahraničí NATO v prohlášení po jednání uvedli, že Rusko vývojem a rozmístěním raketového systému 9M729 porušuje smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Systém podle NATO představuje výrazné riziko euroatlantické bezpečnosti.
„Jednoznačně podporujeme zjištění Spojených států, že Rusko porušuje své závazky plynoucí ze smlouvy INF,“ napsali ministři v prohlášení.
Aliance opakovaně poukazuje na to, že nový ruský systém bezprostředně ohrožuje evropské země, které se mohou stát terčem s minimálním nebo vůbec žádným časem na varování.
Moskva tvrdí, že systém pod dohodu INF nespadá. Smlouva mezi USA a tehdejším Sovětským svazem z roku 1987 zakazuje pozemní balistické rakety a řízené střely s dosahem 500 až 5500 kilometrů. Spojené státy a NATO jsou přesvědčeny, že nový systém do ní patří.
