Turecko přerušilo spolupráci s partnerskými zeměmi spolupracujícími s NATO, zřejmě v rámci kulminujícího diplomatického sporu s Nizozemskem a Německem. Podle úředních a neoficiálních zdrojů v Alianci, které cituje agentura Reuters, Ankara zablokovala některé akce plánované pro letošní rok, včetně vojenských cvičení, politických akcí či plnění civilních projektů.
Zatímco přímo v rámci Aliance může jednotlivý členský stát nespolupracovat v zásadě pouze vlastní neúčastí na tom či onom projektu, blokovat může rozhodování o projektech s partnerskými, ale nečlenskými zeměmi. Turecko tak zkomplikovalo spolupráci s Rakouskem, které je vůči Ankaře v posledních měsících velmi kritické, a dopady mohou jeho kroky mít i na spolupráci se Švédskem či Gruzií.
Rakouské ministerstvo obrany již oznámilo, že v ohrožení je například plán společné mise v Kosovu v rámci společných výcvikových programů. Naopak již rozjeté projekty by již postiženy být neměly.
Rakousko loni kvůli migrační krizi doporučilo přerušit v zásadě váznoucí přístupové rozhovory Evropské unie s Tureckem. V posledních dnech zakázalo na svém území agitaci tureckých vládních činitelů ve prospěch ústavních změn posilujících pravomoci tureckého prezidenta, o nichž se rozhodne v dubnovém referendu.
„Doufáme, že možná některé (plány) se uskuteční v pozdějším termínu,“ sdělil jeden z činitelů NATO. „Problém je politický. Doufáme, že se situace uklidní po referendu,“ dodal.
- Turecká blokáda má vliv na fakticky všechny zahraniční mise NATO, jichž se účastní některé či většina z 22 partnerských států Aliance, a to nejen v Kosovu, ale třeba i v Afghánistánu.
Diplomat z jedné z partnerských zemí upozornil, že čím déle potrvá současné napětí mezi Tureckem a Evropou, tím nastane víc škod, jak budou váznout nebo budou rušeny různé akce. „Utrpí interoperabilita spojenců v NATO a partnerských zemí,“ řekl.
Prakticky na bod mrazu klesly v současné době vztahy Turecka nejen s Rakouskem, ale hlavně s Německem a Nizozemskem, kde rovněž úřady všemožně brání politické aktivitě tureckých vládních činitelů. Ti se snaží ovlivnit ve svůj prospěch silnou tureckou menšinu, která v daných státech žije a může se zúčastnit referenda.
