Kremelská propaganda se chystá na ukrajinský protiútok. Ruská média mají zdůraznit sílu Kyjeva

Zprávy o plánované protiofenzivě ukrajinských vojáků se v médiích objevují už několik měsíců. Kreml nyní vydal pokyny, jak o ní mají reportovat provládní média. Podle instrukcí nemají chystaný útok zlehčovat, ale naopak vyzdvihovat západní dodávky zbraní i další pomoc Kyjevu. Moskva si tak připravuje půdu pro případ ukrajinského úspěchu, ale i pro scénář, kdy ruské síly Ukrajince odrazí.

Moskevská propaganda rozeslala instrukce do provládních médií, jak zpravovat obyvatele Ruska o očekávaném ukrajinském protiútoku. K pokynům Putinovy administrativy získali přístup novináři serveru Meduza.

Podle nich nemají ruská média „zlehčovat očekávání ohledně protiofenzivy podporované NATO, kterou Ukrajina ohlásila“ nebo tvrdit, že „Kyjev není na protiofenzivu připraven“.

„Pokud bude ofenziva neúspěšná, budou moci (ruské úřady) říci, že (ruská) armáda zdatně odrazila mimořádně silný útok. Hodnota vítězství se tím výrazně zvýší,“ objasnil motivace Kremlu jeden ze dvou zdrojů Meduzy blízkých Putinově administrativě.

„Pokud Ukrajina s pomocí zbraní z USA a Evropy uspěje a zabere území, bude i tato ztráta vysvětlitelná. Západ přece na tuto frontu soustředil obrovské úsilí, ale jeho úspěchy byly ve srovnání s tímto úsilím velmi skromné. Jinými slovy – celkově se ruská armáda udržela,“ dodal zdroj pod podmínkou anonymity.

O investicích do obsazených území mlčte, nabádá Kreml média

Propaganda státních médií se podle instrukcí Kremlu má také vyvarovat informací o tom, kolik ruská státní pokladna vynaložila peněz na opravu infrastruktury v okupovaných nebo nelegálně anektovaných ukrajinských územích. Server Meduza upozornil, že tyto výdaje nejsou v Rusku přijímány pozitivně.

„Budou opravovat věci v nových regionech a ignorovat potřeby v těch starých. Reakce (obyvatel Ruska) je pochopitelná: něco nám bylo odebráno. Je lepší neukazovat konkrétní částky,“ řekl anonymní zdroj Meduzy s tím, že stejnou nevoli Rusové projevovali už v roce 2014 po zabrání Krymu.

Ticho z Kyjeva

Kyjev oproti Moskvě volí odlišnou taktiku – k chystanému protiútoku mnoho informací neposkytuje, i když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při středeční návštěvě Finska potvrdil, že se Ukrajinci chystají přejít v brzké době do útoku.

Kyjev se nevyjadřuje ani k počtu padlých obránců, a to z obavy, že by vysoká čísla mohla oslabit morálku vojáků. Rob Lee z Foreign Policy Research Institute přitom upozornil, že počet padlých dále poroste. „Když útočíte, obvykle si připíšete více ztrát,“ řekl pro The Washington Post.

Také západní spojenci o těchto údajích mlčí, odhady ruských ztrát přitom zveřejňují. V pondělí uvedl bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby, že jen za posledních pět měsíců dosáhly ruské ztráty na Ukrajině sta tisíc mužů. Moskva tento odhad odmítla s tím, že je „zcela vycucaný z prstu“.

Celkově Rusko ve válce „možná“ ztratilo 200 až 250 tisíc mužů, tedy mrtvých i raněných, uvedl v úterý americký generál Mark Milley. Rozsah ukrajinských ztrát zase přiblížily na konci února uniklé dokumenty amerických zpravodajských služeb – odhadly je na 122 až 127 tisíc mužů.

Množství ztrát, které se alespoň na ruské straně v posledních měsících zvýšilo, podle Washingtonu odráží nelítostné boje. Stojí za nimi tvrdé střety v bitvě o Bachmut, ale i ruské zimní ofenzivy u Vuhledaru, Kreminny nebo Marjinky, upozornil Lee.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...