Severokorejská diplomatka potvrdila, že se Spojené státy nedávno pokusily iniciovat kontakt s Pchjongjangem. Snahu označila za „levný trik“, na který KLDR neodpoví, pokud Washington neupustí od „nepřátelské politiky“. Prohlášení je prvním formálním odmítnutím snahy o kontakt od administrativy amerického prezidenta Joea Bidena. Severní Korea stanovisko zveřejnila v době končící návštěvy dvou amerických ministrů v Japonsku a Jižní Koreji. Ve čtvrtek bude následovat americko-čínské setkání na Aljašce. Obě země od něj mají poměrně velká očekávání.
KLDR odmítá jednat se Spojenými státy, snahu Washingtonu o kontakt nazvala „levným trikem“
„Jediné, co bylo slyšet ze Spojených států od chvíle, kdy se objevil nový režim, je šílená teorie o ,hrozbě ze Severní Koreji‘ a neodůvodněná rétorika o ,kompletní denuklearizaci‘,“ uvedla náměstkyně severokorejského ministra zahraničí Čche Son-hui v prohlášení, které zveřejnila severokorejská státní agentura KCNA.
Čche Son-hui krok Washingtonu označila za „levný trik“ s cílem získat čas. Spojené státy dále kritizovala kvůli společným vojenským cvičením s Jižní Koreou a za sankce namířené proti KLDR. Dialog podle ní nebude možný, dokud USA neupustí od nepřátelské politiky vůči Pchjongjangu.
„Je to taková běžná severokorejská rétorika v tomto ročním období, protože se schyluje k velkému jihokorejsko-americkému vojenskému cvičení, které KLDR vnímá jako hrozbu. Pokaždé reaguje tímto způsobem a většinou i raketovými testy,“ komentovala vyjádření KLDR zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Podle některých expertů by Pchjongjang, který si chce vynutit zrušení sankcí uvalených Radou bezpečnosti OSN kvůli jeho jaderným a raketovým zbrojním programům, mohl po nástupu nového prezidenta Joea Bidena nejprve vystupňovat napětí dalšími zbrojními testy, aby se pak vrátil k rozhovorům v silnější pozici. Tuto taktiku KLDR používá již řadu let.
Bílý dům už dříve uvedl, že Severní Koreu oslovil, mimo jiné skrze severokorejskou misi při OSN, ale nedostalo se mu odpovědi. Severokorejská náměstkyně uvedla, že Spojené státy se KLDR pokusily kontaktovat různými cestami skrze e-maily či telefony, obrátily se kvůli tomu údajně i na třetí zemi.
Zpravodajka ČT Šámalová o amerických vztazích s východoasijskými zeměmi (zdroj: ČT24)
Blinken vyzval Peking k tlaku na KLDR
V současné době je na návštěvě v Jižní Koreji šéf americké diplomacie Antony Blinken a také americký ministr obrany Lloyd Austin. Blinken v Soulu ve středu kritizoval KLDR za to, že se dopouští „systematického a rozsáhlého zneužívání“ svých vlastních občanů, a uvedl, že Spojené státy budou spolupracovat se svými spojenci ve snaze Severní Koreu denuklearizovat.
Po čtvrtečním jednání s jihokorejskými představiteli mimo jiné uvedl, že v příštích týdnech Washington dokončí revizi politiky USA vůči KLDR, přičemž na stole zůstávají obě možnosti – diplomacie i tlak. Vyzval také Čínu, aby využila svého „obrovského vlivu“ a přiměla KLDR k ukončení jaderného zbrojního programu.
„Čína hraje klíčovou roli ve snaze přesvědčit KLDR, aby se vzdala jaderných zbraní, protože většina severokorejského obchodu proudí přes Čínu,“ dodal Blinken. Zdůraznil přitom, že Čína má povinnost plně dodržovat sankce Rady bezpečnosti OSN, kterými byla Severní Korea potrestána za své jaderné a raketové zbrojní programy. Šéf Pentagonu Austin zdůraznil, že USA jsou plně odhodlány bránit Jižní Koreu s využitím „všech amerických kapacit, včetně odstrašujících prostředků“.
Exprezident USA Donald Trump se dohodl se severokorejským vůdcem Kim Čong-Unem na summitu v roce 2018, že budou pracovat na odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. Jejich druhý summit v roce 2019 skončil předčasně a bez dohody. KLDR od té doby provedla řadu zkoušek raket krátkého doletu. Kim také už dříve prohlásil, že jeho země bude pokračovat v produkci jaderných zbraní.
Změna americké rétoriky
Agentura Reuters upozornila, že Bidenova vláda nyní hovoří o „odstranění zbraní ze Severní Koreje“ namísto „odstranění zbraní z Korejského poloostrova“, což je malý, ale neopominutelný posun oproti dřívějším jednáním Washingtonu s Pchjongjangem. „Zmínky o jednostranné denuklearizaci jsou pro Pchjongjang nepřijatelné a těžko povedou k obnově jednání,“ řekl expert na jaderné zbraně z Massachusettského technického institutu (MIT) Vipin Narang.
Jihokorejský ministr zahraničí Čong Ui-jong uvedl, že mluvit o odstranění jaderných zbraní z celého poloostrova je správnější. „Ukazujeme tím, že Jižní Korea už se jaderných zbraní zbavila, a domníváme se, že tak spíš KLDR přesvědčíme, aby nás následovala,“ podotkl Čong.
Diplomatický úspěch pro Japonsko
Američtí politici přijeli do Jižní Koreje z Japonska. Jejich tamní návštěva ujistila spojence, že Američané považují indopacifický region za prioritu zahraniční politiky a že vnímají Čínu jako hrozbu, vysvětluje Šámalová.
„Pro Japonsko je důležité, že ministři odsoudili nový čínský zákon, který dělá z čínské pobřežní stráže jakousi polovojenskou organizaci s povolením střílet po cizích lodích. To je důležité, protože japonské rybářské lodě jsou často ohrožovány Číňany u ostrovů Senkaku, o které vede Tokio s Pekingem územní spory,“ připomíná spor ve Východočínském moři.
„Také se Tokiu dostalo opakovaného ujištění, že americko-japonská bezpečnostní smlouva, která zaručuje pomoc při obraně Japonska v případě útoku, se vztahuje i na Senkaku. Pro Japonsko návštěva znamená velký diplomatický úspěch,“ dodala s tím, že japonský premiér obdržel pozvánku do Bílého domu.
Americko-čínské setkání na Aljašce
Šéf americké diplomacie Blinken se ve čtvrtek rovněž plánuje setkat na Aljašce s čínskými představiteli. Nebudou se věnovat možné schůzce prezidentů obou zemí, Washington však chce dát najevo nesouhlas s porušováním lidských práv v Číně a otázce Ujgurů.
„Blinken řekl, že je jednání připraveno s ohledem na témata, která dlouhodobě přestavují problém v čínsko-amerických vztazích. Obecně se dá říct, že každá administrativa vedená demokratickým prezidentem tyto záležitosti akcentuje,“ uvádí zpravodaj ČT v USA David Miřejovský s tím, že středobodem vyjednávání ale bude i nadále obchod.
Obě strany prý mají od setkání očekávání. „Podle Washingtonu budou tři kola jednání. Jedno ve čtvrtek odpoledne, druhé večer a třetí ještě v pátek ráno. To zastoupení šéfů diplomacií, delegací, prostor a čas, které jsou setkání věnovány, dávají tušit, že si obě diplomacie jdou vyříkat své postoje,“ doplňuje Miřejovský.
Čeká se například i diskuse na téma dcery zakladatele společnosti Huawei, která je dva roky v Kanadě a čeká, zda bude vydána do Spojených států, které o ni žádají. Spojené státy také uvalily těsně před jednáním sankce na čtyřiadvacet čínských a hongkongských představitelů. „Spojené státy si tím připravují prostor a pozici pro toto jednání, ukazují, že když mluví o sankcích, tak to nejsou plané řeči,“ dodává zpravodaj.
I pro čínskou stranu je schůzka důležitá. „Čínská strana velmi stojí o zlepšení vztahů se Spojenými státy, minimálně se to tak snaží odprezentovat doma. Státní média zdůrazňují, že návštěva je strategická, píší o tom, že zlepšení vztahů vyžaduje odvahu, připomínají Kissingerovu návštěvu před padesáti lety a podobně,“ přibližuje Šámalová.
„Zároveň si diplomaté i analytici komunistické strany uvědomují, že k nějakému výraznému zlepšení nedojde a nemůže dojít. Čínská strana není ochotná mluvit o žádném z témat, která Američané považují za důležitá – o Tchaj-wanu, o Hongkongu, o Sin-ťiangu – to všechno je pro ně vměšování do vnitřních záležitostí. (Peking) obviňuje Washington, že zhoršení vztahů je jednostranně jeho vina, což není pravda, je to očekávatelná reakce na politiku generálního tajemníka Si Ťin-pchinga,“ uzavřela zpravodajka ČT.