Bidenova administrativa se neúspěšně pokusila navázat kontakt s KLDR

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena se v únoru několika způsoby pokusila navázat kontakt se Severní Korejí, mimo jiné skrze severokorejskou misi při OSN. Pchjongjang na americké snahy však dosud nereagoval. S odvoláním na vysoce postaveného činitele Bidenovy administrativy o tom informovaly agentura Reuters a televize CNN.

„Abychom snížili riziko eskalace, oslovili jsme severokorejskou vládu prostřednictvím několika kanálů,“ sdělil CNN tento zdroj s tím, že se Washington snažil kontakt navázat od půlky února, mimo jiné v New Yorku. „K dnešnímu dni jsme od Pchjongjangu nedostali žádnou odpověď,“ doplnil představitel s tím, že „aktivní dialog“, navzdory četným americkým pokusům jej navázat, Washington s KLDR nemá už rok.

Zdroj neupřesnil, čeho se měla americká komunikace s KLDR týkat. Řekl však, že vláda podrobila americkou politiku vůči KLDR meziresortnímu přezkumu. Vyhodnoceny při něm podle něj mají být možnosti, jak reagovat na sílící hrozbu, kterou Severní Korea představuje pro své sousedy a širší svět.

Bidenova administrativa využila i členy Trumpovy vlády

Bidenova vláda se podle citovaného činitele při přezkumu spojila s japonskými a jihokorejskými spojenci i s představiteli předchozích amerických vlád, kteří mají zkušenosti s americkou politikou vůči KLDR, včetně úředníků administrativy bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

Vůdce KLDR Kim Čong-un se s Trumpem setkal třikrát, v roce 2018 v Singapuru a rok poté ve Vietnamu a v demilitarizované zóně mezi KLDR a Jižní Koreou. Nedokázali se však shodnout na podmínkách odvolání amerických sankcí a Pchjongjang od té doby uskutečnil řadu zkoušek raket krátkého doletu.

Zpráva o snaze Bidenovy vlády navázat kontakt se Severní Korejí přichází v době, kdy američtí zákonodárci netrpělivě čekají, až prezident upřesní detaily své politiky vůči KLDR. Podle informovaných zdrojů by prezident mohl k tématu promluvit po dokončení přezkumu za několik týdnů.

Během volební kampaně Biden označil Kima za „gangstera“ a řekl, že se s ním nesetká, dokud Severní Korea neudělá významné kroky v jaderném odzbrojení.

KLDR podle CNN nedávno začala maskovat zařízení, které podle amerických zpravodajských služeb využívá k uskladnění jaderných zbraní. Televize se přitom odvolala na satelitní snímky, které má k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanectví USA přerušuje styky se šéfem polské sněmovny, prý urážel Trumpa

Velvyslanectví Spojených států ve Varšavě přerušuje veškeré styky s maršálkem Sejmu, tedy s předsedou dolní komory polského parlamentu. Důvodem jsou urážky a nedostatek úcty k prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, oznámil ve čtvrtek na sociální síti americký velvyslanec Tom Rose. Neupřesnil, čím maršálek Wlodzimierz Czarzasty urazil Trumpa, ale pravděpodobně jde o to, že Czarzasty odmítl podpořit Trumpovy snahy získat Nobelovu cenu míru, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu.
před 1 hhodinou

USA a Rusko se blíží dohodě o dodržování odzbrojovací smlouvy, píše Axios

Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat končící dohodu Nový START, která stanovuje počty jaderných hlavic a jejich strategických nosičů, tvrdí s odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s jednáními server Axios. Agentura AFP předtím s odkazem na nejmenovaného představitele NATO uvedla, že Aliance po vypršení platnosti smlouvy vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nemohl konec platnosti smlouvy přijít v horší dobu.
04:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Starmera ohrožuje kauza exministra Mandelsona, který měl vazby na Epsteina

Britští labouristé varují, že premiér Keir Starmer by mohl přijít o funkci, píše The Guardian. Důvodem je případ bývalého britského ministra a velvyslance v USA Petera Mandelsona, který měl vazby na amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Poslanci požadují zveřejnění dokumentů týkajících se Mandelsonova jmenování do funkce velvyslance, což by podle nich mohlo ohrozit Starmerovu pozici.
15:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán zadržel dva zahraniční tankery

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Na rozpoznání obličeje stačí agentům ICE aplikace v mobilu

Americký Úřad pro imigraci a cla (ICE) používá mobilní aplikace na rozpoznávání obličejů migrantů i amerických občanů, informovala média. Jejich software využívá umělou inteligenci a databáze s více než miliardou záznamů. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) podle médií disponuje i nástroji pro sledování pohybu lidí přes jejich telefony. Proti krokům ICE se vymezili demokratičtí zákonodárci, ale úřad koncem ledna poptal další sledovací technologie.
před 3 hhodinami

Slovensko nebude nikoho stíhat za darování stíhaček a raketového systému Ukrajině

Slovensko nebude nikoho stíhat za rozhodnutí bývalé vlády darovat Ruskem napadené Ukrajině stíhačky MiG-29 a části systému protivzdušné obrany Kub. Žalobce letos v lednu potvrdil dřívější rozhodnutí policejního vyšetřovatele o zastavení vyšetřování, plyne z vyjádření bratislavského krajského prokurátora Rastislava Remety. Exministr obrany Jaroslav Naď (Demokrati) to uvítal. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) naopak tvrdí, že prokuratura vstoupila do politického souboje na straně opozice.
před 3 hhodinami

Polsko chystá nový balík vojenské pomoci Ukrajině, uvedl v Kyjevě Tusk

Polsko připravuje nový balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 200 milionů zlotých (přes 1,1 miliardy korun), který bude tvořit především obrněná technika. Podle agentury Reuters a deníku Rzeczpospolita to ve čtvrtek v Kyjevě řekl polský premiér Donald Tusk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena vyměnit své drony za střely do protivzdušné obrany a polské stíhačky MiG-29.
před 3 hhodinami

Ázerbájdžánský soud vyměřil doživotí některým bývalým činitelům Karabachu

Ázerbájdžánský vojenský soud poslal na doživotí do vězení bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana a další někdejší představitele Náhorního Karabachu, které shledal vinnými z řady zločinů. Některým bývalým separatistickým vůdcům vyměřil vysoké tresty. S odvoláním na státní média to napsala agentura AFP, podle níž Arménie požaduje propuštění odsouzených. Harutjunjanova obhajoba podle agentury Reuters obvinění i verdikt odmítla.
před 3 hhodinami
Načítání...