Kdo nevyváží, nic nedostane. EU zpřísnila kontrolu exportu vakcín, chce jich více

Evropská unie bude moci omezit vývoz vakcín do států, které samy očkovací látky nevyvážejí nebo jsou v očkování proti covidu-19 dále než unijní země. Evropská komise totiž rozšířila působnost systému kontrol vývozu, který zavedla koncem ledna ve snaze přimět farmaceutické firmy k tomu, aby plnily své závazky vůči EU.

Podle šéfky Komise Ursuly von der Leyenové potřebují unijní země zasažené třetí vlnou pandemie zrychlit očkování a zajistit, aby vakcíny proudily nejen z EU, ale také opačným směrem. Británie, kterou by restrikce mohly zasáhnout v první řadě, je už předem zkritizovala.

Země evropského bloku se potýkají zvláště s výpadky dodávek firmy AstraZeneca, která v prvním čtvrtletí doručí jen zhruba třetinu z původně slíbených více než 90 milionů dávek. Zvláště kvůli neúspěšnému dohadování s britsko-švédskou společností přišel Brusel s původní variantou exportních kontrol vakcín vyrobených v unijních zemích.

Zatím to šlo „po dobrém“

EU se však dosud snažila sahat k zákazům jen výjimečně a pokoušela se urychlit dodávky vakcín jinými cestami. Od konce ledna schválila 380 žádostí o vývoz vakcín, zamítla pouze export 250 tisíc dávek AstraZenecy z Itálie do Austrálie.

Zejména velké členské země jako Německo, Francie či Itálie se však v posledních dnech postavily za tvrdší přístup, k němuž nynější úprava otevírá cestu.

„Naše členské země se potýkají s třetí vlnou pandemie a ne všechny firmy plní své závazky,“ konstatovala von der Leyenová. Ze všech ekonomicky silných částí světa přitom podle ní pouze EU stále ve velkém vyváží vakcíny do desítek států. „Ale otevřené cesty by měly vést oběma směry,“ dodala šéfka unijní exekutivy.

Nahrávám video

Británie ani USA nevyváží

Z přibližně 43 milionů dávek, jejichž export od konce ledna EU schválila, jich téměř 11 milionů zamířilo do Británie. Země, která je v očkování výrazně napřed, však do EU žádné vakcíny nevyvezla. EU si pro své členské státy ponechala 70 milionů dávek.

Pokud by Unie začala sahat k zákazům vývozu do Británie, může to dále zkomplikovat již tak složité vztahy, které evropský blok se svou bývalou členskou zemí má. Britští vládní politici předem vyzývali Unii, aby si omezení rozmyslela. Obě strany zároveň řeší, zda by mohly spor vyřešit jinak. Londýn však zatím odmítal poskytnout EU některé z vakcín, která má podle jeho smluv AstraZeneca doručit do Británie ze závodů v Belgii či Nizozemsku.

Britský premiér Boris Johnson si úspěch vakcinační kampaně v Británii vysvětluje jasně. Podle bulvárního listu The Sun řekl, že za rychlou proočkovaností tamní populace stojí kapitalismus a chamtivost. Komentáře, který byl míněn jako pochvala farmaceutických společností, předseda vlády podle listu později litoval.

Jednou z prvních dodávek, které by se zákaz vývozu mohl týkat, je 29 milionů dávek vakcíny firmy AstraZeneca, jež podle některých médií objevila italská policie nedaleko Říma. Podle některých zdrojů byly připraveny k exportu do Británie, podle agentury ANSA měly směřovat do Belgie. To ale firma odmítla. Podle ní část měla jít rozvojovým zemím a část pak byla určena pro země EU. Na případ upozornil italský deník La Stampa a následně ho potvrdila italská vláda.

List La Stampa napsal, že AstraZeneca existenci dávek úřadům EU zatajila. Objev přišel na základě tipu od evropského komisaře pro trh Thierryho Bretona, který byl nedávno na obhlídce nizozemské továrny Halix. Podle unijních činitelů byla část těchto očkovacích látek vyrobena v nizozemském závodě firmy Halix. Z něj by podle smlouvy měla vakcína mířit i do unijních zemí, dostává je však zejména Británie.

Podle prohlášení firmy dávky v závodě nedaleko Říma čekaly na kontrolu kvality. „V žádném případě tedy nejde o zásobu,“ uvedla ředitelka zdravotní péče AstraZeneky pro Česko Jarmila Dolečková. Zhruba 13 milionů dávek je podle ní určeno programu Covax, který pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) distribuuje preparáty proti covidu-19 do nízkopříjmových zemí. Zbylých 16 milionů dávek čeká na vyslání do Evropy, uvedla Dolečková.

Plán Evropské komise na zpřísnění pravidel vývozu ovšem neznamená, že tyto vakcíny budou k dispozici. Pokud Itálie rozhodne o zákazu vývozu vakcíny, nebude s nimi Itálie nebo EU moci začít očkovat. Vakcíny budou nadále v držení společnosti a ta se může rozhodnout sama, co s nimi udělá.

„Podle mých informací budou zítra lídři s návrhem EK souhlasit, ovšem nebudou chtít udělat ten další, následný krok: definitivně zakázat jakýkoliv vývoz vakcín mimo EU. Proč? Protože by se to mohlo obrátit proti EU. Unie potřebuje také dovážet materiál na vývoz vakcín, takže by se mohlo stát, že kdyby zakázala vývoz vakcín, tak by pak nedostávala ani ten materiál. Ve výsledku by na tom EU mohla být ještě hůř, než je dnes,“ vysvětlil zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. 

Breton později uvedl, že Unie umožní vývoz preparátů určených pro program Covax. „Zbytek vakcín musí být rozdělen výlučně mezi země Evropské unie,“ řekl Breton v rozhovoru se španělskou rozhlasovou stanicí Cadena Ser.

EU strádá

Evropská unie byla zejména po italském zamítnutí exportu vakcín AstraZeneca do Austrálie nařknuta z „vakcinačního nacionalismu“. Množství vyrobených a vyvezených vakcín ale ukazuje něco úplně jiného.

Po Anglii byla druhým největším příjemcem vakcín vyrobených v EU Kanada, která za měsíc únor obdržela téměř čtyři miliony dávek. Očkování je v zemi téměř výhradně závislé na dodávkách z EU. Kromě jedné malé zásilky vakcíny AstraZeneca z Indie všechny vakcíny Moderna a Pfizer míří do Kanady z Evropy.

Třetím největším příjemcem bylo Mexiko, které dostalo za únor 3,1 milionu dávek. Do Spojených států putovalo v té době 954 000 vakcín.

Podle webu The New York Times zaujímají Spojené státy podobnou strategii jako Velká Británie a v zemi vyrobené vakcíny si nechávají pro sebe. Mluvčí společnosti Moderna například uvedl, že veškeré dodávky vyrobené ve Spojených státech koupila vláda. Unijní omezení vývozu se jich tedy tolik nedotkne. 

Také firma Johnson & Johnson se už v únoru v Evropské unii zasadila o obavy. Její vakcinační preparáty se vyrábějí na třech místech: v Nizozemsku, v Indii a v USA. A právě ty v Evropě vyrobené chce firma poslat dál do USA, kde se teprve budou plnit do lahviček a balit. To by mohlo způsobit další zpoždění v dodávkách.

Poněkud opačný přístup zaujalo Rusko. To od začátku pandemie vyvinulo a schválilo hned tři různé vakcíny, přičemž nejznámější Sputnik V vyváží do nejméně dvaceti zemí celého světa. Podle údajů z poloviny února vyvezlo již 388,1 milionu dávek. S vakcinací vlastních občanů ale zaostává, z přibližně 146 milionů obyvatel země obdržely obě dávky očkovací látky zatím jen 4,3 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA představily nová cla na hlavní obchodní partnery, pro EU bude deset procent

Americká administrativa ve čtvrtek večer oznámila nová cla ve výši 10 procent a 12,5 procenta. Nahradí desetiprocentní dočasné clo, jehož platnost končí v noci na pátek SELČ, uvedly agentury. Cla se týkají šesti desítek zemí, které představují zhruba 99 procent dovozu do Spojených států, a to včetně Evropské unie. Pro země EU bude platit základní desetiprocentní clo.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Ve Francii kvůli požáru evakuovali tisíce turistů

Kvůli lesnímu požáru na francouzském pobřeží Atlantiku u obce Saumos západně od Bordeaux evakuovaly úřady asi 20 tisíc lidí, většinou turistů. Podle serveru regionálních rozhlasových stanic ici.fr to ve čtvrtek odpoledne oznámila prefektura departementu Gironde. Podle prefektury již oheň spálil 4800 hektarů, napsala agentura AFP. Ještě odpoledne prefektura uváděla, že popelem lehlo 3400 hektarů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U Moskvy se zřítila nejmodernější ruská stíhačka Su-57

U Moskvy se zřítila nejnovější ruská stíhačka Su-57. Informují o tom ruská média. Pilot se stačil katapultovat a jeho život není v ohrožení, uvedlo tamní ministerstvo obrany.
před 6 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 7 hhodinami

Německo povolilo výrobu jaderného paliva na základě licence udělené Rosatomem

Dvaadvacátého července Německo schválilo žádost francouzské společnosti Framatome o výrobu jaderného paliva na základě licenční dohody s ruskými státními společnostmi TVEL a Rosatom. Úředníci v Berlíně uznali politická rizika tohoto rozhodnutí, uvedli však, že nemají „žádné právní důvody“ k jeho zamítnutí.
před 8 hhodinami

Vučić z politiky odejít nehodlá, chce se stát premiérem, míní odborníci

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.
před 8 hhodinami

Studentské protesty v Indii sílí. Policie při demonstracích zadržela desítky lidí

Tisíce studentů a mladých lidí v posledních dnech pokračují v protestech v indickém hlavním městě Dillí, kde požadují rezignaci ministra školství Dharmendry Pradhana kvůli opakovaným únikům zadání přijímacích a státních zkoušek na lékařské fakulty. Demonstrace, které začaly jako iniciativa aktivistů, přerostly v jedno z nejvýraznějších protivládních vystoupení za poslední roky a získávají podporu napříč Indií. Policie proti demontrantům používá obušky, vodní děla i slzný plyn a úřady omezily přístup do některých částí metra v Dillí. Premiér Naréndra Módí ve čtvrtek oznámil vznik zvláštních zrychlených soudů pro případy podvodů u zkoušek, demonstranti však trvají na personální odpovědnosti ministra i širších reformách systému. Protestní hnutí zároveň upozorňuje na rostoucí nespokojenost mladých Indů s korupcí, nezaměstnaností a nedůvěrou ve fungování státních institucí.
před 9 hhodinami

Trump podmínil jadernou dohodu se Saúdy uznáním Izraele

Prezident Donald Trump prohlásil, že přelomová jaderná dohoda mezi USA a Saúdskou Arábií závisí na tom, zda se království připojí k Abrahámovským dohodám, které znamenají uznání Státu Izrael. Rijád zatím na vyjádření nereagoval, v minulosti ale tento krok podmiňoval vytvořením palestinského státu. Experti se obávají, že dohoda povede k jadernému zbrojení v regionu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.