Kdo nevyváží, nic nedostane. EU zpřísnila kontrolu exportu vakcín, chce jich více

Evropská unie bude moci omezit vývoz vakcín do států, které samy očkovací látky nevyvážejí nebo jsou v očkování proti covidu-19 dále než unijní země. Evropská komise totiž rozšířila působnost systému kontrol vývozu, který zavedla koncem ledna ve snaze přimět farmaceutické firmy k tomu, aby plnily své závazky vůči EU.

Podle šéfky Komise Ursuly von der Leyenové potřebují unijní země zasažené třetí vlnou pandemie zrychlit očkování a zajistit, aby vakcíny proudily nejen z EU, ale také opačným směrem. Británie, kterou by restrikce mohly zasáhnout v první řadě, je už předem zkritizovala.

Země evropského bloku se potýkají zvláště s výpadky dodávek firmy AstraZeneca, která v prvním čtvrtletí doručí jen zhruba třetinu z původně slíbených více než 90 milionů dávek. Zvláště kvůli neúspěšnému dohadování s britsko-švédskou společností přišel Brusel s původní variantou exportních kontrol vakcín vyrobených v unijních zemích.

Zatím to šlo „po dobrém“

EU se však dosud snažila sahat k zákazům jen výjimečně a pokoušela se urychlit dodávky vakcín jinými cestami. Od konce ledna schválila 380 žádostí o vývoz vakcín, zamítla pouze export 250 tisíc dávek AstraZenecy z Itálie do Austrálie.

Zejména velké členské země jako Německo, Francie či Itálie se však v posledních dnech postavily za tvrdší přístup, k němuž nynější úprava otevírá cestu.

„Naše členské země se potýkají s třetí vlnou pandemie a ne všechny firmy plní své závazky,“ konstatovala von der Leyenová. Ze všech ekonomicky silných částí světa přitom podle ní pouze EU stále ve velkém vyváží vakcíny do desítek států. „Ale otevřené cesty by měly vést oběma směry,“ dodala šéfka unijní exekutivy.

Nahrávám video

Británie ani USA nevyváží

Z přibližně 43 milionů dávek, jejichž export od konce ledna EU schválila, jich téměř 11 milionů zamířilo do Británie. Země, která je v očkování výrazně napřed, však do EU žádné vakcíny nevyvezla. EU si pro své členské státy ponechala 70 milionů dávek.

Pokud by Unie začala sahat k zákazům vývozu do Británie, může to dále zkomplikovat již tak složité vztahy, které evropský blok se svou bývalou členskou zemí má. Britští vládní politici předem vyzývali Unii, aby si omezení rozmyslela. Obě strany zároveň řeší, zda by mohly spor vyřešit jinak. Londýn však zatím odmítal poskytnout EU některé z vakcín, která má podle jeho smluv AstraZeneca doručit do Británie ze závodů v Belgii či Nizozemsku.

Britský premiér Boris Johnson si úspěch vakcinační kampaně v Británii vysvětluje jasně. Podle bulvárního listu The Sun řekl, že za rychlou proočkovaností tamní populace stojí kapitalismus a chamtivost. Komentáře, který byl míněn jako pochvala farmaceutických společností, předseda vlády podle listu později litoval.

Jednou z prvních dodávek, které by se zákaz vývozu mohl týkat, je 29 milionů dávek vakcíny firmy AstraZeneca, jež podle některých médií objevila italská policie nedaleko Říma. Podle některých zdrojů byly připraveny k exportu do Británie, podle agentury ANSA měly směřovat do Belgie. To ale firma odmítla. Podle ní část měla jít rozvojovým zemím a část pak byla určena pro země EU. Na případ upozornil italský deník La Stampa a následně ho potvrdila italská vláda.

List La Stampa napsal, že AstraZeneca existenci dávek úřadům EU zatajila. Objev přišel na základě tipu od evropského komisaře pro trh Thierryho Bretona, který byl nedávno na obhlídce nizozemské továrny Halix. Podle unijních činitelů byla část těchto očkovacích látek vyrobena v nizozemském závodě firmy Halix. Z něj by podle smlouvy měla vakcína mířit i do unijních zemí, dostává je však zejména Británie.

Podle prohlášení firmy dávky v závodě nedaleko Říma čekaly na kontrolu kvality. „V žádném případě tedy nejde o zásobu,“ uvedla ředitelka zdravotní péče AstraZeneky pro Česko Jarmila Dolečková. Zhruba 13 milionů dávek je podle ní určeno programu Covax, který pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) distribuuje preparáty proti covidu-19 do nízkopříjmových zemí. Zbylých 16 milionů dávek čeká na vyslání do Evropy, uvedla Dolečková.

Plán Evropské komise na zpřísnění pravidel vývozu ovšem neznamená, že tyto vakcíny budou k dispozici. Pokud Itálie rozhodne o zákazu vývozu vakcíny, nebude s nimi Itálie nebo EU moci začít očkovat. Vakcíny budou nadále v držení společnosti a ta se může rozhodnout sama, co s nimi udělá.

„Podle mých informací budou zítra lídři s návrhem EK souhlasit, ovšem nebudou chtít udělat ten další, následný krok: definitivně zakázat jakýkoliv vývoz vakcín mimo EU. Proč? Protože by se to mohlo obrátit proti EU. Unie potřebuje také dovážet materiál na vývoz vakcín, takže by se mohlo stát, že kdyby zakázala vývoz vakcín, tak by pak nedostávala ani ten materiál. Ve výsledku by na tom EU mohla být ještě hůř, než je dnes,“ vysvětlil zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. 

Breton později uvedl, že Unie umožní vývoz preparátů určených pro program Covax. „Zbytek vakcín musí být rozdělen výlučně mezi země Evropské unie,“ řekl Breton v rozhovoru se španělskou rozhlasovou stanicí Cadena Ser.

EU strádá

Evropská unie byla zejména po italském zamítnutí exportu vakcín AstraZeneca do Austrálie nařknuta z „vakcinačního nacionalismu“. Množství vyrobených a vyvezených vakcín ale ukazuje něco úplně jiného.

Po Anglii byla druhým největším příjemcem vakcín vyrobených v EU Kanada, která za měsíc únor obdržela téměř čtyři miliony dávek. Očkování je v zemi téměř výhradně závislé na dodávkách z EU. Kromě jedné malé zásilky vakcíny AstraZeneca z Indie všechny vakcíny Moderna a Pfizer míří do Kanady z Evropy.

Třetím největším příjemcem bylo Mexiko, které dostalo za únor 3,1 milionu dávek. Do Spojených států putovalo v té době 954 000 vakcín.

Podle webu The New York Times zaujímají Spojené státy podobnou strategii jako Velká Británie a v zemi vyrobené vakcíny si nechávají pro sebe. Mluvčí společnosti Moderna například uvedl, že veškeré dodávky vyrobené ve Spojených státech koupila vláda. Unijní omezení vývozu se jich tedy tolik nedotkne. 

Také firma Johnson & Johnson se už v únoru v Evropské unii zasadila o obavy. Její vakcinační preparáty se vyrábějí na třech místech: v Nizozemsku, v Indii a v USA. A právě ty v Evropě vyrobené chce firma poslat dál do USA, kde se teprve budou plnit do lahviček a balit. To by mohlo způsobit další zpoždění v dodávkách.

Poněkud opačný přístup zaujalo Rusko. To od začátku pandemie vyvinulo a schválilo hned tři různé vakcíny, přičemž nejznámější Sputnik V vyváží do nejméně dvaceti zemí celého světa. Podle údajů z poloviny února vyvezlo již 388,1 milionu dávek. S vakcinací vlastních občanů ale zaostává, z přibližně 146 milionů obyvatel země obdržely obě dávky očkovací látky zatím jen 4,3 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při útocích na mezinárodní letiště v Saúdské Arábii zemřeli tři lidé

V Saúdské Arábii zemřeli tři lidé po útocích na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu a mezinárodní letiště v Abhá. Ve středu večer to podle agentury Reuters uvedly tamní úřady. Rijád z útoků zatím nikoho neobvinil, nicméně jemenští povstalci z řad hútíů se ve středu už přihlásili k útokům na saúdskoarabskou metropoli. Ve čtvrtek pak povstalci prohlásili, že provedli další údery balistickými raketami na mezinárodní letiště v Rijádu.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Ruský útok na autobusy v Kramatorsku má desítky obětí

Nejméně 33 lidí přišlo o život a další utrpěli zranění při útoku ruského dronu na dva autobusy v Kramatorsku na východě Ukrajiny, oznámily místní úřady. Kyjev hlásí další tři mrtvé. V Rusku bylo při údajném dronovém útoku zasaženo hlavní datové centrum společnosti Yandex v Rjazaňské oblasti, které je klíčové pro obranný průmysl země, informují telegramové kanály Astra a Exilenova+. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla největší ruskou ropnou rafinerii v Omsku. Vzplanula též ropná rafinerie v ruském Salavatu.
09:03Aktualizovánopřed 25 mminutami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 38 mminutami

Bývalý princ Andrew uspěl, prohlídky v kauze Epstein byly nezákonné

Bývalý britský princ a bratr krále Karla III. Andrew Mountbatten-Windsor uspěl v soudním sporu o zrušení příkazů k domovním prohlídkám poté, co policie uznala jejich nezákonnost. Domovní prohlídky byly spojeny s jeho únorovým zadržením v kauze zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle londýnské policie vyšetřování pokračuje, napsala ve čtvrtek agentura Reuters.
před 47 mminutami

„Putinův osobní projekt.“ Proč je Krymský most pro Rusko důležitý

Krymský most, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem, se po třech ukrajinských útocích stal vysoce zabezpečeným objektem. Rusko omezilo přístup pro určité typy vozidel, zpřísnilo inspekce a nasadilo vícestupňový obranný systém na ochranu přechodu.
před 49 mminutami

Itálie mění volební systém

Italská poslanecká sněmovna definitivně schválila volební reformu prosazovanou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Nový systém zavádí poměrné zastoupení a bonus, který zajistí parlamentní většinu koalici, jež získá více než 42 procent hlasů. Reforma může významně ovlivnit výsledek parlamentních voleb plánovaných na příští rok.
před 3 hhodinami

Izrael neustoupil. Britský konzulát v Jeruzalémě ukončuje činnost

Britský konzulát ve východním Jeruzalémě ukončuje činnost, oznámil izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Konzulát opustí většina diplomatů, uvedl Izrael. Podle britského šéfa diplomacie Eda Milibanda může Londýn budovu nadále užívat – nyní bude sloužit jako diplomatická mise s označením „Mise Spojného království, Jeruzalém“. Obě země se zároveň dohodly na pokračování dialogu.
08:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Polsku se stal další útok ve škole. Jedna žena zemřela

Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy bývalý žák napadl ostrým předmětem tři lidi – jeden z nich zemřel a dva utrpěli zranění, oznámila policie. Policejní mluvčí Ilona Puścianová v televizi řekla, že zaútočil patnáctiletý bývalý žák a napadenými jsou zřejmě školnice, jedna z učitelek a ředitel. Policie v Mazovském vojvodství, kde se útok stal, na síti X oznámila, že zemřela 37letá zaměstnankyně školy, podle serveru onet.pl šlo o školnici. Polský premiér Donald Tusk požádal policii, aby denně chodila přímo do škol.
10:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.