Kdo nevyváží, nic nedostane. EU zpřísnila kontrolu exportu vakcín, chce jich více

Evropská unie bude moci omezit vývoz vakcín do států, které samy očkovací látky nevyvážejí nebo jsou v očkování proti covidu-19 dále než unijní země. Evropská komise totiž rozšířila působnost systému kontrol vývozu, který zavedla koncem ledna ve snaze přimět farmaceutické firmy k tomu, aby plnily své závazky vůči EU.

Podle šéfky Komise Ursuly von der Leyenové potřebují unijní země zasažené třetí vlnou pandemie zrychlit očkování a zajistit, aby vakcíny proudily nejen z EU, ale také opačným směrem. Británie, kterou by restrikce mohly zasáhnout v první řadě, je už předem zkritizovala.

Země evropského bloku se potýkají zvláště s výpadky dodávek firmy AstraZeneca, která v prvním čtvrtletí doručí jen zhruba třetinu z původně slíbených více než 90 milionů dávek. Zvláště kvůli neúspěšnému dohadování s britsko-švédskou společností přišel Brusel s původní variantou exportních kontrol vakcín vyrobených v unijních zemích.

Zatím to šlo „po dobrém“

EU se však dosud snažila sahat k zákazům jen výjimečně a pokoušela se urychlit dodávky vakcín jinými cestami. Od konce ledna schválila 380 žádostí o vývoz vakcín, zamítla pouze export 250 tisíc dávek AstraZenecy z Itálie do Austrálie.

Zejména velké členské země jako Německo, Francie či Itálie se však v posledních dnech postavily za tvrdší přístup, k němuž nynější úprava otevírá cestu.

„Naše členské země se potýkají s třetí vlnou pandemie a ne všechny firmy plní své závazky,“ konstatovala von der Leyenová. Ze všech ekonomicky silných částí světa přitom podle ní pouze EU stále ve velkém vyváží vakcíny do desítek států. „Ale otevřené cesty by měly vést oběma směry,“ dodala šéfka unijní exekutivy.

Nahrávám video
Události komentáře: Distribuce vakcín v rámci EU
Zdroj: ČT24

Británie ani USA nevyváží

Z přibližně 43 milionů dávek, jejichž export od konce ledna EU schválila, jich téměř 11 milionů zamířilo do Británie. Země, která je v očkování výrazně napřed, však do EU žádné vakcíny nevyvezla. EU si pro své členské státy ponechala 70 milionů dávek.

Pokud by Unie začala sahat k zákazům vývozu do Británie, může to dále zkomplikovat již tak složité vztahy, které evropský blok se svou bývalou členskou zemí má. Britští vládní politici předem vyzývali Unii, aby si omezení rozmyslela. Obě strany zároveň řeší, zda by mohly spor vyřešit jinak. Londýn však zatím odmítal poskytnout EU některé z vakcín, která má podle jeho smluv AstraZeneca doručit do Británie ze závodů v Belgii či Nizozemsku.

Britský premiér Boris Johnson si úspěch vakcinační kampaně v Británii vysvětluje jasně. Podle bulvárního listu The Sun řekl, že za rychlou proočkovaností tamní populace stojí kapitalismus a chamtivost. Komentáře, který byl míněn jako pochvala farmaceutických společností, předseda vlády podle listu později litoval.

Jednou z prvních dodávek, které by se zákaz vývozu mohl týkat, je 29 milionů dávek vakcíny firmy AstraZeneca, jež podle některých médií objevila italská policie nedaleko Říma. Podle některých zdrojů byly připraveny k exportu do Británie, podle agentury ANSA měly směřovat do Belgie. To ale firma odmítla. Podle ní část měla jít rozvojovým zemím a část pak byla určena pro země EU. Na případ upozornil italský deník La Stampa a následně ho potvrdila italská vláda.

List La Stampa napsal, že AstraZeneca existenci dávek úřadům EU zatajila. Objev přišel na základě tipu od evropského komisaře pro trh Thierryho Bretona, který byl nedávno na obhlídce nizozemské továrny Halix. Podle unijních činitelů byla část těchto očkovacích látek vyrobena v nizozemském závodě firmy Halix. Z něj by podle smlouvy měla vakcína mířit i do unijních zemí, dostává je však zejména Británie.

Podle prohlášení firmy dávky v závodě nedaleko Říma čekaly na kontrolu kvality. „V žádném případě tedy nejde o zásobu,“ uvedla ředitelka zdravotní péče AstraZeneky pro Česko Jarmila Dolečková. Zhruba 13 milionů dávek je podle ní určeno programu Covax, který pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) distribuuje preparáty proti covidu-19 do nízkopříjmových zemí. Zbylých 16 milionů dávek čeká na vyslání do Evropy, uvedla Dolečková.

Plán Evropské komise na zpřísnění pravidel vývozu ovšem neznamená, že tyto vakcíny budou k dispozici. Pokud Itálie rozhodne o zákazu vývozu vakcíny, nebude s nimi Itálie nebo EU moci začít očkovat. Vakcíny budou nadále v držení společnosti a ta se může rozhodnout sama, co s nimi udělá.

„Podle mých informací budou zítra lídři s návrhem EK souhlasit, ovšem nebudou chtít udělat ten další, následný krok: definitivně zakázat jakýkoliv vývoz vakcín mimo EU. Proč? Protože by se to mohlo obrátit proti EU. Unie potřebuje také dovážet materiál na vývoz vakcín, takže by se mohlo stát, že kdyby zakázala vývoz vakcín, tak by pak nedostávala ani ten materiál. Ve výsledku by na tom EU mohla být ještě hůř, než je dnes,“ vysvětlil zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. 

Breton později uvedl, že Unie umožní vývoz preparátů určených pro program Covax. „Zbytek vakcín musí být rozdělen výlučně mezi země Evropské unie,“ řekl Breton v rozhovoru se španělskou rozhlasovou stanicí Cadena Ser.

EU strádá

Evropská unie byla zejména po italském zamítnutí exportu vakcín AstraZeneca do Austrálie nařknuta z „vakcinačního nacionalismu“. Množství vyrobených a vyvezených vakcín ale ukazuje něco úplně jiného.

Po Anglii byla druhým největším příjemcem vakcín vyrobených v EU Kanada, která za měsíc únor obdržela téměř čtyři miliony dávek. Očkování je v zemi téměř výhradně závislé na dodávkách z EU. Kromě jedné malé zásilky vakcíny AstraZeneca z Indie všechny vakcíny Moderna a Pfizer míří do Kanady z Evropy.

Třetím největším příjemcem bylo Mexiko, které dostalo za únor 3,1 milionu dávek. Do Spojených států putovalo v té době 954 000 vakcín.

Podle webu The New York Times zaujímají Spojené státy podobnou strategii jako Velká Británie a v zemi vyrobené vakcíny si nechávají pro sebe. Mluvčí společnosti Moderna například uvedl, že veškeré dodávky vyrobené ve Spojených státech koupila vláda. Unijní omezení vývozu se jich tedy tolik nedotkne. 

Také firma Johnson & Johnson se už v únoru v Evropské unii zasadila o obavy. Její vakcinační preparáty se vyrábějí na třech místech: v Nizozemsku, v Indii a v USA. A právě ty v Evropě vyrobené chce firma poslat dál do USA, kde se teprve budou plnit do lahviček a balit. To by mohlo způsobit další zpoždění v dodávkách.

Poněkud opačný přístup zaujalo Rusko. To od začátku pandemie vyvinulo a schválilo hned tři různé vakcíny, přičemž nejznámější Sputnik V vyváží do nejméně dvaceti zemí celého světa. Podle údajů z poloviny února vyvezlo již 388,1 milionu dávek. S vakcinací vlastních občanů ale zaostává, z přibližně 146 milionů obyvatel země obdržely obě dávky očkovací látky zatím jen 4,3 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 12 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 14 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 33 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 10 hhodinami
Načítání...