Kdo nevyváží, nic nedostane. EU zpřísnila kontrolu exportu vakcín, chce jich více

Evropská unie bude moci omezit vývoz vakcín do států, které samy očkovací látky nevyvážejí nebo jsou v očkování proti covidu-19 dále než unijní země. Evropská komise totiž rozšířila působnost systému kontrol vývozu, který zavedla koncem ledna ve snaze přimět farmaceutické firmy k tomu, aby plnily své závazky vůči EU.

Podle šéfky Komise Ursuly von der Leyenové potřebují unijní země zasažené třetí vlnou pandemie zrychlit očkování a zajistit, aby vakcíny proudily nejen z EU, ale také opačným směrem. Británie, kterou by restrikce mohly zasáhnout v první řadě, je už předem zkritizovala.

Země evropského bloku se potýkají zvláště s výpadky dodávek firmy AstraZeneca, která v prvním čtvrtletí doručí jen zhruba třetinu z původně slíbených více než 90 milionů dávek. Zvláště kvůli neúspěšnému dohadování s britsko-švédskou společností přišel Brusel s původní variantou exportních kontrol vakcín vyrobených v unijních zemích.

Zatím to šlo „po dobrém“

EU se však dosud snažila sahat k zákazům jen výjimečně a pokoušela se urychlit dodávky vakcín jinými cestami. Od konce ledna schválila 380 žádostí o vývoz vakcín, zamítla pouze export 250 tisíc dávek AstraZenecy z Itálie do Austrálie.

Zejména velké členské země jako Německo, Francie či Itálie se však v posledních dnech postavily za tvrdší přístup, k němuž nynější úprava otevírá cestu.

„Naše členské země se potýkají s třetí vlnou pandemie a ne všechny firmy plní své závazky,“ konstatovala von der Leyenová. Ze všech ekonomicky silných částí světa přitom podle ní pouze EU stále ve velkém vyváží vakcíny do desítek států. „Ale otevřené cesty by měly vést oběma směry,“ dodala šéfka unijní exekutivy.

Nahrávám video

Británie ani USA nevyváží

Z přibližně 43 milionů dávek, jejichž export od konce ledna EU schválila, jich téměř 11 milionů zamířilo do Británie. Země, která je v očkování výrazně napřed, však do EU žádné vakcíny nevyvezla. EU si pro své členské státy ponechala 70 milionů dávek.

Pokud by Unie začala sahat k zákazům vývozu do Británie, může to dále zkomplikovat již tak složité vztahy, které evropský blok se svou bývalou členskou zemí má. Britští vládní politici předem vyzývali Unii, aby si omezení rozmyslela. Obě strany zároveň řeší, zda by mohly spor vyřešit jinak. Londýn však zatím odmítal poskytnout EU některé z vakcín, která má podle jeho smluv AstraZeneca doručit do Británie ze závodů v Belgii či Nizozemsku.

Britský premiér Boris Johnson si úspěch vakcinační kampaně v Británii vysvětluje jasně. Podle bulvárního listu The Sun řekl, že za rychlou proočkovaností tamní populace stojí kapitalismus a chamtivost. Komentáře, který byl míněn jako pochvala farmaceutických společností, předseda vlády podle listu později litoval.

Jednou z prvních dodávek, které by se zákaz vývozu mohl týkat, je 29 milionů dávek vakcíny firmy AstraZeneca, jež podle některých médií objevila italská policie nedaleko Říma. Podle některých zdrojů byly připraveny k exportu do Británie, podle agentury ANSA měly směřovat do Belgie. To ale firma odmítla. Podle ní část měla jít rozvojovým zemím a část pak byla určena pro země EU. Na případ upozornil italský deník La Stampa a následně ho potvrdila italská vláda.

List La Stampa napsal, že AstraZeneca existenci dávek úřadům EU zatajila. Objev přišel na základě tipu od evropského komisaře pro trh Thierryho Bretona, který byl nedávno na obhlídce nizozemské továrny Halix. Podle unijních činitelů byla část těchto očkovacích látek vyrobena v nizozemském závodě firmy Halix. Z něj by podle smlouvy měla vakcína mířit i do unijních zemí, dostává je však zejména Británie.

Podle prohlášení firmy dávky v závodě nedaleko Říma čekaly na kontrolu kvality. „V žádném případě tedy nejde o zásobu,“ uvedla ředitelka zdravotní péče AstraZeneky pro Česko Jarmila Dolečková. Zhruba 13 milionů dávek je podle ní určeno programu Covax, který pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) distribuuje preparáty proti covidu-19 do nízkopříjmových zemí. Zbylých 16 milionů dávek čeká na vyslání do Evropy, uvedla Dolečková.

Plán Evropské komise na zpřísnění pravidel vývozu ovšem neznamená, že tyto vakcíny budou k dispozici. Pokud Itálie rozhodne o zákazu vývozu vakcíny, nebude s nimi Itálie nebo EU moci začít očkovat. Vakcíny budou nadále v držení společnosti a ta se může rozhodnout sama, co s nimi udělá.

„Podle mých informací budou zítra lídři s návrhem EK souhlasit, ovšem nebudou chtít udělat ten další, následný krok: definitivně zakázat jakýkoliv vývoz vakcín mimo EU. Proč? Protože by se to mohlo obrátit proti EU. Unie potřebuje také dovážet materiál na vývoz vakcín, takže by se mohlo stát, že kdyby zakázala vývoz vakcín, tak by pak nedostávala ani ten materiál. Ve výsledku by na tom EU mohla být ještě hůř, než je dnes,“ vysvětlil zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. 

Breton později uvedl, že Unie umožní vývoz preparátů určených pro program Covax. „Zbytek vakcín musí být rozdělen výlučně mezi země Evropské unie,“ řekl Breton v rozhovoru se španělskou rozhlasovou stanicí Cadena Ser.

EU strádá

Evropská unie byla zejména po italském zamítnutí exportu vakcín AstraZeneca do Austrálie nařknuta z „vakcinačního nacionalismu“. Množství vyrobených a vyvezených vakcín ale ukazuje něco úplně jiného.

Po Anglii byla druhým největším příjemcem vakcín vyrobených v EU Kanada, která za měsíc únor obdržela téměř čtyři miliony dávek. Očkování je v zemi téměř výhradně závislé na dodávkách z EU. Kromě jedné malé zásilky vakcíny AstraZeneca z Indie všechny vakcíny Moderna a Pfizer míří do Kanady z Evropy.

Třetím největším příjemcem bylo Mexiko, které dostalo za únor 3,1 milionu dávek. Do Spojených států putovalo v té době 954 000 vakcín.

Podle webu The New York Times zaujímají Spojené státy podobnou strategii jako Velká Británie a v zemi vyrobené vakcíny si nechávají pro sebe. Mluvčí společnosti Moderna například uvedl, že veškeré dodávky vyrobené ve Spojených státech koupila vláda. Unijní omezení vývozu se jich tedy tolik nedotkne. 

Také firma Johnson & Johnson se už v únoru v Evropské unii zasadila o obavy. Její vakcinační preparáty se vyrábějí na třech místech: v Nizozemsku, v Indii a v USA. A právě ty v Evropě vyrobené chce firma poslat dál do USA, kde se teprve budou plnit do lahviček a balit. To by mohlo způsobit další zpoždění v dodávkách.

Poněkud opačný přístup zaujalo Rusko. To od začátku pandemie vyvinulo a schválilo hned tři různé vakcíny, přičemž nejznámější Sputnik V vyváží do nejméně dvaceti zemí celého světa. Podle údajů z poloviny února vyvezlo již 388,1 milionu dávek. S vakcinací vlastních občanů ale zaostává, z přibližně 146 milionů obyvatel země obdržely obě dávky očkovací látky zatím jen 4,3 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 6 mminutami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 20 mminutami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 3 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 5 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 6 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 6 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...