Julija Navalná převezme roli svého manžela v ruské opozici, míní zahraniční média

Julija Navalná po smrti svého manžela vystoupila z pozadí událostí a v internetovém projevu vyzvala Rusy k činům. Se svým mužem dlouhodobě sdílela odpor k režimu Vladimira Putina a podílela se na chodu Fondu boje proti korupci. Její charakter se naplno projevil, když Navalnyj čelil otravě nervově paralytickou látkou novičok v roce 2020. Tehdy dokázala vyburcovat zájem mezinárodní veřejnosti a dostat ho na léčení do Německa. Její postavení v ruské opozici však přináší řadu otázek.

Manželka Alexeje Navalného Julia se vždy držela stranou a zdůrazňovala, že její hlavní rolí je být manželkou a matkou, nikoliv političkou. Nedávno prohlásila, že nebude následovat cestu exilové lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, ale poslední události by to mohly změnit. Po smrti svého manžela a jejím volání po spravedlnosti na Mnichovské bezpečnostní konferenci se z ní stala významná postava ruské opozice, míní server BBC.

Julija Navalná se narodila v roce 1976 v Moskvě v rodině uznávaného vědce Borise Ambrosimova, vystudovala ekonomii na Plechanovově ruské ekonomická univerzitě a následně pracovala v bankovnictví.

S Alexejem se seznámila na dovolené v Turecku v roce 1998 a o dva roky později se vzali. Oba byli členy opoziční politické strany Jabloko. Později řekla v jednom rozhovoru: „Nevdala jsem se za nadějného právníka ani za vůdce opozice. Vdala jsem se za mladého muže jménem Alexej.“

Když Navalného hvězda stoupala, nejprve jako bojovníka proti korupci a poté jako opozičního politika, Julija mu vždy stála po boku, včetně kandidatury na moskevského starostu v roce 2013 a na prezidenta v roce 2018.

Na předvolebních mítincích a soudních jednáních Navalná přitahovala pozornost médií svou odhodlaností, přestože si přála vyhýbat se záři reflektorů. „Ti parchanti nikdy neuvidí naše slzy,“ zněla její reakce, když Navalnyj v roce 2013 dostal první trest odnětí svobody v případu zpronevěry, který jeho příznivci odsoudili jako politicky motivovaný.

Když byl v roce 2014 v domácím vězení a odříznutý od internetu, přeposílala Julija jeho vzkazy zaměstnancům protikorupčního fondu, který založil.

Alexej Navalnyj a Julija Navalná
Zdroj: Reuters/Maxim Shemetov

Otrava Alexeje Navalného

Navzdory své roli v pozadí byla Navalná vždy důležitou podporovatelkou svého manžela a měla zásadní podíl na tom, že se ho v roce 2020, kdy byl otráven nervově paralytickou látkou novičok, podařilo vyvézt z Ruska na léčbu do Německa.

Když ležel Alexej Navalnyj v kómatu v omské nemocnici po pokusu o atentát ruskou bezpečnostní službou FSB a ošetřující lékaři ho zřejmě chtěli nechat zemřít, tak Navalná odletěla do Omsku, aby konfrontovala personál zdravotního zařízení. Přivezla s sebou kameramany, aby vyvinula tlak na lékaře, a apelovala přímo na Putina, aby jejího manžela propustil. Brzy poté byl Navalnyj evakuován do Německa, kde se zotavil v berlínské nemocnici Charité.

„Byla to ona, kdo po dvou dnech bojů v Omsku zařídil, aby byl Alexej evakuován na léčení do Německa,“ řekla v pondělí Navalného mluvčí Kira Jarmyšová. Navalnyj později napsal na svém Instagramu: „Julijo, zachránila jsi mě.“

„Měla jsem pocit, že nesmím polevit, ukázat slabost,“ řekla Navalná ruskému novináři Juriji Duďovi při rozhovoru z Německa. „Když se zhroutím já, zhroutí se všichni,“ řekla. Dále popsala dopady politické kariéry svého manžela na jejich rodinu, včetně sledování, razií v jejich domě a zmrazení bankovních účtů.

Podle vyšetřování útoku na Navalného, které provedla organizace Bellingcat, dokonce sama Julija utrpěla účinky otravy dva měsíce předtím, než se její muž stal cílem FSB, což investigativní novináři považují za dřívější, nezdařený pokus atentátu.

Navalná byla po boku svého manžela, když oba letěli zpět do Ruska v roce 2021. Když se blížili k pasové kontrole na moskevském letišti Šeremeťjevo, na pár čekal kordon policistů, kteří sdělili Navalnému, že je zatčen. Alexej se s bolestným pohledem otočil k Julii a políbil ji. Dvojice se spolu rychle rozloučila, ani jeden z nich neplakal, zdůraznil server The Guardian.

Alexej Navalnyj a Julija Navalná na cestě z Německa do Ruska v roce 2021
Zdroj: Reuters/Maria Vasilyeva

Politička Navalná

Pokračování Navalného boje je obtížné a nebezpečné, protože Moskva bude nevyhnutelně sledovat každý krok Navalné. „Prokázala velkou odvahu, protože je jasné, že bude dalším terčem štvavých kampaní Kremlu,“ řekla z berlínského exilu Ljubov Sobolová, právnička a dlouholetá Navalného spolupracovnice. „Budou se ji snažit zlomit,“ řekla pro server Politico.

Jakýkoli pokus vést opozici zevnitř Ruska téměř jistě povede k zatčení, ale jakýkoli politik, který by tak učinil ze zahraničí, by byl administrativou ruského vůdce Vladimira Putina označen za zahraniční loutku ovládanou západními zpravodajskými službami.

„Pokud to Navalná udělá v Rusku, má velkou šanci, že skončí tam, kde skončil její zesnulý manžel,“ řekl vedoucí sociokulturního výzkumu v ruském průzkumném centru Levada Alexej Levinson, upozornil server The Independent.

„Bude pro ni obtížné proniknout k ruskému publiku kvůli jejímu obrazu někoho, kdo je jen zastáncem liberálních západních hodnot a postavou, kterou Západ využívá ke svržení Putina,“ řekla zakladatelka analytické společnosti RPolitik Tatjana Stanovaja pro server Politico.

Stanovaja upozornila, že srovnání s Cichanouskou by nemuselo fungovat ve prospěch Navalné, neboť běloruská exilová politička je vnímána jako postava bez vlivu. „Bude hodně záležet na tom, co nabídne. Ne jako vdova po výjimečném politikovi, kterého umučili k smrti, ale jako nezávislá osobnost,“ řekla Stanovaja. „Bude schopna najít svůj vlastní politický styl, svůj obsah a tým, který si lidi neodcizí? To ukáže čas,“ řekla.

Ruská opozice

Navalná přichází do situace, kdy je opozice téměř rozprášená zásahy režimu. Ty zesílily zejména od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, kdy tamní úřady v podstatě zakázaly zbytky veřejných demonstrací a kritiku války, upozornil server The Guardian.

Ruskou opozici dále oslabují vnitřní boje a neshody. Když však Navalná zveřejnila svůj projev, youtuber a aktivista Maxim Katz, který se v minulosti s Navalného týmem pravidelně přel na internetu, sdílel její příspěvek a napsal: „Cool.“

„Řekl jsem jí, že se na mě může spolehnout,“ uvedl Dmitrij Gudkov, Navalného přítel, který dříve působil v ruském parlamentu. Následně byl obviněn ze šíření „fake news“ o armádě a nyní žije v exilu. „Je důležité ukázat, že jsme spolu, jednotní,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...