Julija Navalná převezme roli svého manžela v ruské opozici, míní zahraniční média

Julija Navalná po smrti svého manžela vystoupila z pozadí událostí a v internetovém projevu vyzvala Rusy k činům. Se svým mužem dlouhodobě sdílela odpor k režimu Vladimira Putina a podílela se na chodu Fondu boje proti korupci. Její charakter se naplno projevil, když Navalnyj čelil otravě nervově paralytickou látkou novičok v roce 2020. Tehdy dokázala vyburcovat zájem mezinárodní veřejnosti a dostat ho na léčení do Německa. Její postavení v ruské opozici však přináší řadu otázek.

Manželka Alexeje Navalného Julia se vždy držela stranou a zdůrazňovala, že její hlavní rolí je být manželkou a matkou, nikoliv političkou. Nedávno prohlásila, že nebude následovat cestu exilové lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, ale poslední události by to mohly změnit. Po smrti svého manžela a jejím volání po spravedlnosti na Mnichovské bezpečnostní konferenci se z ní stala významná postava ruské opozice, míní server BBC.

Julija Navalná se narodila v roce 1976 v Moskvě v rodině uznávaného vědce Borise Ambrosimova, vystudovala ekonomii na Plechanovově ruské ekonomická univerzitě a následně pracovala v bankovnictví.

S Alexejem se seznámila na dovolené v Turecku v roce 1998 a o dva roky později se vzali. Oba byli členy opoziční politické strany Jabloko. Později řekla v jednom rozhovoru: „Nevdala jsem se za nadějného právníka ani za vůdce opozice. Vdala jsem se za mladého muže jménem Alexej.“

Když Navalného hvězda stoupala, nejprve jako bojovníka proti korupci a poté jako opozičního politika, Julija mu vždy stála po boku, včetně kandidatury na moskevského starostu v roce 2013 a na prezidenta v roce 2018.

Na předvolebních mítincích a soudních jednáních Navalná přitahovala pozornost médií svou odhodlaností, přestože si přála vyhýbat se záři reflektorů. „Ti parchanti nikdy neuvidí naše slzy,“ zněla její reakce, když Navalnyj v roce 2013 dostal první trest odnětí svobody v případu zpronevěry, který jeho příznivci odsoudili jako politicky motivovaný.

Když byl v roce 2014 v domácím vězení a odříznutý od internetu, přeposílala Julija jeho vzkazy zaměstnancům protikorupčního fondu, který založil.

Alexej Navalnyj a Julija Navalná
Zdroj: Reuters/Maxim Shemetov

Otrava Alexeje Navalného

Navzdory své roli v pozadí byla Navalná vždy důležitou podporovatelkou svého manžela a měla zásadní podíl na tom, že se ho v roce 2020, kdy byl otráven nervově paralytickou látkou novičok, podařilo vyvézt z Ruska na léčbu do Německa.

Když ležel Alexej Navalnyj v kómatu v omské nemocnici po pokusu o atentát ruskou bezpečnostní službou FSB a ošetřující lékaři ho zřejmě chtěli nechat zemřít, tak Navalná odletěla do Omsku, aby konfrontovala personál zdravotního zařízení. Přivezla s sebou kameramany, aby vyvinula tlak na lékaře, a apelovala přímo na Putina, aby jejího manžela propustil. Brzy poté byl Navalnyj evakuován do Německa, kde se zotavil v berlínské nemocnici Charité.

„Byla to ona, kdo po dvou dnech bojů v Omsku zařídil, aby byl Alexej evakuován na léčení do Německa,“ řekla v pondělí Navalného mluvčí Kira Jarmyšová. Navalnyj později napsal na svém Instagramu: „Julijo, zachránila jsi mě.“

„Měla jsem pocit, že nesmím polevit, ukázat slabost,“ řekla Navalná ruskému novináři Juriji Duďovi při rozhovoru z Německa. „Když se zhroutím já, zhroutí se všichni,“ řekla. Dále popsala dopady politické kariéry svého manžela na jejich rodinu, včetně sledování, razií v jejich domě a zmrazení bankovních účtů.

Podle vyšetřování útoku na Navalného, které provedla organizace Bellingcat, dokonce sama Julija utrpěla účinky otravy dva měsíce předtím, než se její muž stal cílem FSB, což investigativní novináři považují za dřívější, nezdařený pokus atentátu.

Navalná byla po boku svého manžela, když oba letěli zpět do Ruska v roce 2021. Když se blížili k pasové kontrole na moskevském letišti Šeremeťjevo, na pár čekal kordon policistů, kteří sdělili Navalnému, že je zatčen. Alexej se s bolestným pohledem otočil k Julii a políbil ji. Dvojice se spolu rychle rozloučila, ani jeden z nich neplakal, zdůraznil server The Guardian.

Alexej Navalnyj a Julija Navalná na cestě z Německa do Ruska v roce 2021
Zdroj: Reuters/Maria Vasilyeva

Politička Navalná

Pokračování Navalného boje je obtížné a nebezpečné, protože Moskva bude nevyhnutelně sledovat každý krok Navalné. „Prokázala velkou odvahu, protože je jasné, že bude dalším terčem štvavých kampaní Kremlu,“ řekla z berlínského exilu Ljubov Sobolová, právnička a dlouholetá Navalného spolupracovnice. „Budou se ji snažit zlomit,“ řekla pro server Politico.

Jakýkoli pokus vést opozici zevnitř Ruska téměř jistě povede k zatčení, ale jakýkoli politik, který by tak učinil ze zahraničí, by byl administrativou ruského vůdce Vladimira Putina označen za zahraniční loutku ovládanou západními zpravodajskými službami.

„Pokud to Navalná udělá v Rusku, má velkou šanci, že skončí tam, kde skončil její zesnulý manžel,“ řekl vedoucí sociokulturního výzkumu v ruském průzkumném centru Levada Alexej Levinson, upozornil server The Independent.

„Bude pro ni obtížné proniknout k ruskému publiku kvůli jejímu obrazu někoho, kdo je jen zastáncem liberálních západních hodnot a postavou, kterou Západ využívá ke svržení Putina,“ řekla zakladatelka analytické společnosti RPolitik Tatjana Stanovaja pro server Politico.

Stanovaja upozornila, že srovnání s Cichanouskou by nemuselo fungovat ve prospěch Navalné, neboť běloruská exilová politička je vnímána jako postava bez vlivu. „Bude hodně záležet na tom, co nabídne. Ne jako vdova po výjimečném politikovi, kterého umučili k smrti, ale jako nezávislá osobnost,“ řekla Stanovaja. „Bude schopna najít svůj vlastní politický styl, svůj obsah a tým, který si lidi neodcizí? To ukáže čas,“ řekla.

Ruská opozice

Navalná přichází do situace, kdy je opozice téměř rozprášená zásahy režimu. Ty zesílily zejména od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, kdy tamní úřady v podstatě zakázaly zbytky veřejných demonstrací a kritiku války, upozornil server The Guardian.

Ruskou opozici dále oslabují vnitřní boje a neshody. Když však Navalná zveřejnila svůj projev, youtuber a aktivista Maxim Katz, který se v minulosti s Navalného týmem pravidelně přel na internetu, sdílel její příspěvek a napsal: „Cool.“

„Řekl jsem jí, že se na mě může spolehnout,“ uvedl Dmitrij Gudkov, Navalného přítel, který dříve působil v ruském parlamentu. Následně byl obviněn ze šíření „fake news“ o armádě a nyní žije v exilu. „Je důležité ukázat, že jsme spolu, jednotní,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 49 mminutami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 2 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 3 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 5 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 8 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 9 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 17 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...