Julija Navalná převezme roli svého manžela v ruské opozici, míní zahraniční média

Julija Navalná po smrti svého manžela vystoupila z pozadí událostí a v internetovém projevu vyzvala Rusy k činům. Se svým mužem dlouhodobě sdílela odpor k režimu Vladimira Putina a podílela se na chodu Fondu boje proti korupci. Její charakter se naplno projevil, když Navalnyj čelil otravě nervově paralytickou látkou novičok v roce 2020. Tehdy dokázala vyburcovat zájem mezinárodní veřejnosti a dostat ho na léčení do Německa. Její postavení v ruské opozici však přináší řadu otázek.

Manželka Alexeje Navalného Julia se vždy držela stranou a zdůrazňovala, že její hlavní rolí je být manželkou a matkou, nikoliv političkou. Nedávno prohlásila, že nebude následovat cestu exilové lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, ale poslední události by to mohly změnit. Po smrti svého manžela a jejím volání po spravedlnosti na Mnichovské bezpečnostní konferenci se z ní stala významná postava ruské opozice, míní server BBC.

Julija Navalná se narodila v roce 1976 v Moskvě v rodině uznávaného vědce Borise Ambrosimova, vystudovala ekonomii na Plechanovově ruské ekonomická univerzitě a následně pracovala v bankovnictví.

S Alexejem se seznámila na dovolené v Turecku v roce 1998 a o dva roky později se vzali. Oba byli členy opoziční politické strany Jabloko. Později řekla v jednom rozhovoru: „Nevdala jsem se za nadějného právníka ani za vůdce opozice. Vdala jsem se za mladého muže jménem Alexej.“

Když Navalného hvězda stoupala, nejprve jako bojovníka proti korupci a poté jako opozičního politika, Julija mu vždy stála po boku, včetně kandidatury na moskevského starostu v roce 2013 a na prezidenta v roce 2018.

Na předvolebních mítincích a soudních jednáních Navalná přitahovala pozornost médií svou odhodlaností, přestože si přála vyhýbat se záři reflektorů. „Ti parchanti nikdy neuvidí naše slzy,“ zněla její reakce, když Navalnyj v roce 2013 dostal první trest odnětí svobody v případu zpronevěry, který jeho příznivci odsoudili jako politicky motivovaný.

Když byl v roce 2014 v domácím vězení a odříznutý od internetu, přeposílala Julija jeho vzkazy zaměstnancům protikorupčního fondu, který založil.

Alexej Navalnyj a Julija Navalná
Zdroj: Reuters/Maxim Shemetov

Otrava Alexeje Navalného

Navzdory své roli v pozadí byla Navalná vždy důležitou podporovatelkou svého manžela a měla zásadní podíl na tom, že se ho v roce 2020, kdy byl otráven nervově paralytickou látkou novičok, podařilo vyvézt z Ruska na léčbu do Německa.

Když ležel Alexej Navalnyj v kómatu v omské nemocnici po pokusu o atentát ruskou bezpečnostní službou FSB a ošetřující lékaři ho zřejmě chtěli nechat zemřít, tak Navalná odletěla do Omsku, aby konfrontovala personál zdravotního zařízení. Přivezla s sebou kameramany, aby vyvinula tlak na lékaře, a apelovala přímo na Putina, aby jejího manžela propustil. Brzy poté byl Navalnyj evakuován do Německa, kde se zotavil v berlínské nemocnici Charité.

„Byla to ona, kdo po dvou dnech bojů v Omsku zařídil, aby byl Alexej evakuován na léčení do Německa,“ řekla v pondělí Navalného mluvčí Kira Jarmyšová. Navalnyj později napsal na svém Instagramu: „Julijo, zachránila jsi mě.“

„Měla jsem pocit, že nesmím polevit, ukázat slabost,“ řekla Navalná ruskému novináři Juriji Duďovi při rozhovoru z Německa. „Když se zhroutím já, zhroutí se všichni,“ řekla. Dále popsala dopady politické kariéry svého manžela na jejich rodinu, včetně sledování, razií v jejich domě a zmrazení bankovních účtů.

Podle vyšetřování útoku na Navalného, které provedla organizace Bellingcat, dokonce sama Julija utrpěla účinky otravy dva měsíce předtím, než se její muž stal cílem FSB, což investigativní novináři považují za dřívější, nezdařený pokus atentátu.

Navalná byla po boku svého manžela, když oba letěli zpět do Ruska v roce 2021. Když se blížili k pasové kontrole na moskevském letišti Šeremeťjevo, na pár čekal kordon policistů, kteří sdělili Navalnému, že je zatčen. Alexej se s bolestným pohledem otočil k Julii a políbil ji. Dvojice se spolu rychle rozloučila, ani jeden z nich neplakal, zdůraznil server The Guardian.

Alexej Navalnyj a Julija Navalná na cestě z Německa do Ruska v roce 2021
Zdroj: Reuters/Maria Vasilyeva

Politička Navalná

Pokračování Navalného boje je obtížné a nebezpečné, protože Moskva bude nevyhnutelně sledovat každý krok Navalné. „Prokázala velkou odvahu, protože je jasné, že bude dalším terčem štvavých kampaní Kremlu,“ řekla z berlínského exilu Ljubov Sobolová, právnička a dlouholetá Navalného spolupracovnice. „Budou se ji snažit zlomit,“ řekla pro server Politico.

Jakýkoli pokus vést opozici zevnitř Ruska téměř jistě povede k zatčení, ale jakýkoli politik, který by tak učinil ze zahraničí, by byl administrativou ruského vůdce Vladimira Putina označen za zahraniční loutku ovládanou západními zpravodajskými službami.

„Pokud to Navalná udělá v Rusku, má velkou šanci, že skončí tam, kde skončil její zesnulý manžel,“ řekl vedoucí sociokulturního výzkumu v ruském průzkumném centru Levada Alexej Levinson, upozornil server The Independent.

„Bude pro ni obtížné proniknout k ruskému publiku kvůli jejímu obrazu někoho, kdo je jen zastáncem liberálních západních hodnot a postavou, kterou Západ využívá ke svržení Putina,“ řekla zakladatelka analytické společnosti RPolitik Tatjana Stanovaja pro server Politico.

Stanovaja upozornila, že srovnání s Cichanouskou by nemuselo fungovat ve prospěch Navalné, neboť běloruská exilová politička je vnímána jako postava bez vlivu. „Bude hodně záležet na tom, co nabídne. Ne jako vdova po výjimečném politikovi, kterého umučili k smrti, ale jako nezávislá osobnost,“ řekla Stanovaja. „Bude schopna najít svůj vlastní politický styl, svůj obsah a tým, který si lidi neodcizí? To ukáže čas,“ řekla.

Ruská opozice

Navalná přichází do situace, kdy je opozice téměř rozprášená zásahy režimu. Ty zesílily zejména od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, kdy tamní úřady v podstatě zakázaly zbytky veřejných demonstrací a kritiku války, upozornil server The Guardian.

Ruskou opozici dále oslabují vnitřní boje a neshody. Když však Navalná zveřejnila svůj projev, youtuber a aktivista Maxim Katz, který se v minulosti s Navalného týmem pravidelně přel na internetu, sdílel její příspěvek a napsal: „Cool.“

„Řekl jsem jí, že se na mě může spolehnout,“ uvedl Dmitrij Gudkov, Navalného přítel, který dříve působil v ruském parlamentu. Následně byl obviněn ze šíření „fake news“ o armádě a nyní žije v exilu. „Je důležité ukázat, že jsme spolu, jednotní,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 16 mminutami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 2 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 3 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 3 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 8 hhodinami
Načítání...