Julija Navalná převezme roli svého manžela v ruské opozici, míní zahraniční média

Julija Navalná po smrti svého manžela vystoupila z pozadí událostí a v internetovém projevu vyzvala Rusy k činům. Se svým mužem dlouhodobě sdílela odpor k režimu Vladimira Putina a podílela se na chodu Fondu boje proti korupci. Její charakter se naplno projevil, když Navalnyj čelil otravě nervově paralytickou látkou novičok v roce 2020. Tehdy dokázala vyburcovat zájem mezinárodní veřejnosti a dostat ho na léčení do Německa. Její postavení v ruské opozici však přináší řadu otázek.

Manželka Alexeje Navalného Julia se vždy držela stranou a zdůrazňovala, že její hlavní rolí je být manželkou a matkou, nikoliv političkou. Nedávno prohlásila, že nebude následovat cestu exilové lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, ale poslední události by to mohly změnit. Po smrti svého manžela a jejím volání po spravedlnosti na Mnichovské bezpečnostní konferenci se z ní stala významná postava ruské opozice, míní server BBC.

Julija Navalná se narodila v roce 1976 v Moskvě v rodině uznávaného vědce Borise Ambrosimova, vystudovala ekonomii na Plechanovově ruské ekonomická univerzitě a následně pracovala v bankovnictví.

S Alexejem se seznámila na dovolené v Turecku v roce 1998 a o dva roky později se vzali. Oba byli členy opoziční politické strany Jabloko. Později řekla v jednom rozhovoru: „Nevdala jsem se za nadějného právníka ani za vůdce opozice. Vdala jsem se za mladého muže jménem Alexej.“

Když Navalného hvězda stoupala, nejprve jako bojovníka proti korupci a poté jako opozičního politika, Julija mu vždy stála po boku, včetně kandidatury na moskevského starostu v roce 2013 a na prezidenta v roce 2018.

Na předvolebních mítincích a soudních jednáních Navalná přitahovala pozornost médií svou odhodlaností, přestože si přála vyhýbat se záři reflektorů. „Ti parchanti nikdy neuvidí naše slzy,“ zněla její reakce, když Navalnyj v roce 2013 dostal první trest odnětí svobody v případu zpronevěry, který jeho příznivci odsoudili jako politicky motivovaný.

Když byl v roce 2014 v domácím vězení a odříznutý od internetu, přeposílala Julija jeho vzkazy zaměstnancům protikorupčního fondu, který založil.

Alexej Navalnyj a Julija Navalná
Zdroj: Reuters/Maxim Shemetov

Otrava Alexeje Navalného

Navzdory své roli v pozadí byla Navalná vždy důležitou podporovatelkou svého manžela a měla zásadní podíl na tom, že se ho v roce 2020, kdy byl otráven nervově paralytickou látkou novičok, podařilo vyvézt z Ruska na léčbu do Německa.

Když ležel Alexej Navalnyj v kómatu v omské nemocnici po pokusu o atentát ruskou bezpečnostní službou FSB a ošetřující lékaři ho zřejmě chtěli nechat zemřít, tak Navalná odletěla do Omsku, aby konfrontovala personál zdravotního zařízení. Přivezla s sebou kameramany, aby vyvinula tlak na lékaře, a apelovala přímo na Putina, aby jejího manžela propustil. Brzy poté byl Navalnyj evakuován do Německa, kde se zotavil v berlínské nemocnici Charité.

„Byla to ona, kdo po dvou dnech bojů v Omsku zařídil, aby byl Alexej evakuován na léčení do Německa,“ řekla v pondělí Navalného mluvčí Kira Jarmyšová. Navalnyj později napsal na svém Instagramu: „Julijo, zachránila jsi mě.“

„Měla jsem pocit, že nesmím polevit, ukázat slabost,“ řekla Navalná ruskému novináři Juriji Duďovi při rozhovoru z Německa. „Když se zhroutím já, zhroutí se všichni,“ řekla. Dále popsala dopady politické kariéry svého manžela na jejich rodinu, včetně sledování, razií v jejich domě a zmrazení bankovních účtů.

Podle vyšetřování útoku na Navalného, které provedla organizace Bellingcat, dokonce sama Julija utrpěla účinky otravy dva měsíce předtím, než se její muž stal cílem FSB, což investigativní novináři považují za dřívější, nezdařený pokus atentátu.

Navalná byla po boku svého manžela, když oba letěli zpět do Ruska v roce 2021. Když se blížili k pasové kontrole na moskevském letišti Šeremeťjevo, na pár čekal kordon policistů, kteří sdělili Navalnému, že je zatčen. Alexej se s bolestným pohledem otočil k Julii a políbil ji. Dvojice se spolu rychle rozloučila, ani jeden z nich neplakal, zdůraznil server The Guardian.

Alexej Navalnyj a Julija Navalná na cestě z Německa do Ruska v roce 2021
Zdroj: Reuters/Maria Vasilyeva

Politička Navalná

Pokračování Navalného boje je obtížné a nebezpečné, protože Moskva bude nevyhnutelně sledovat každý krok Navalné. „Prokázala velkou odvahu, protože je jasné, že bude dalším terčem štvavých kampaní Kremlu,“ řekla z berlínského exilu Ljubov Sobolová, právnička a dlouholetá Navalného spolupracovnice. „Budou se ji snažit zlomit,“ řekla pro server Politico.

Jakýkoli pokus vést opozici zevnitř Ruska téměř jistě povede k zatčení, ale jakýkoli politik, který by tak učinil ze zahraničí, by byl administrativou ruského vůdce Vladimira Putina označen za zahraniční loutku ovládanou západními zpravodajskými službami.

„Pokud to Navalná udělá v Rusku, má velkou šanci, že skončí tam, kde skončil její zesnulý manžel,“ řekl vedoucí sociokulturního výzkumu v ruském průzkumném centru Levada Alexej Levinson, upozornil server The Independent.

„Bude pro ni obtížné proniknout k ruskému publiku kvůli jejímu obrazu někoho, kdo je jen zastáncem liberálních západních hodnot a postavou, kterou Západ využívá ke svržení Putina,“ řekla zakladatelka analytické společnosti RPolitik Tatjana Stanovaja pro server Politico.

Stanovaja upozornila, že srovnání s Cichanouskou by nemuselo fungovat ve prospěch Navalné, neboť běloruská exilová politička je vnímána jako postava bez vlivu. „Bude hodně záležet na tom, co nabídne. Ne jako vdova po výjimečném politikovi, kterého umučili k smrti, ale jako nezávislá osobnost,“ řekla Stanovaja. „Bude schopna najít svůj vlastní politický styl, svůj obsah a tým, který si lidi neodcizí? To ukáže čas,“ řekla.

Ruská opozice

Navalná přichází do situace, kdy je opozice téměř rozprášená zásahy režimu. Ty zesílily zejména od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, kdy tamní úřady v podstatě zakázaly zbytky veřejných demonstrací a kritiku války, upozornil server The Guardian.

Ruskou opozici dále oslabují vnitřní boje a neshody. Když však Navalná zveřejnila svůj projev, youtuber a aktivista Maxim Katz, který se v minulosti s Navalného týmem pravidelně přel na internetu, sdílel její příspěvek a napsal: „Cool.“

„Řekl jsem jí, že se na mě může spolehnout,“ uvedl Dmitrij Gudkov, Navalného přítel, který dříve působil v ruském parlamentu. Následně byl obviněn ze šíření „fake news“ o armádě a nyní žije v exilu. „Je důležité ukázat, že jsme spolu, jednotní,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje protiekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 39 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...