Julija Navalná převezme roli svého manžela v ruské opozici, míní zahraniční média

Julija Navalná po smrti svého manžela vystoupila z pozadí událostí a v internetovém projevu vyzvala Rusy k činům. Se svým mužem dlouhodobě sdílela odpor k režimu Vladimira Putina a podílela se na chodu Fondu boje proti korupci. Její charakter se naplno projevil, když Navalnyj čelil otravě nervově paralytickou látkou novičok v roce 2020. Tehdy dokázala vyburcovat zájem mezinárodní veřejnosti a dostat ho na léčení do Německa. Její postavení v ruské opozici však přináší řadu otázek.

Manželka Alexeje Navalného Julia se vždy držela stranou a zdůrazňovala, že její hlavní rolí je být manželkou a matkou, nikoliv političkou. Nedávno prohlásila, že nebude následovat cestu exilové lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, ale poslední události by to mohly změnit. Po smrti svého manžela a jejím volání po spravedlnosti na Mnichovské bezpečnostní konferenci se z ní stala významná postava ruské opozice, míní server BBC.

Julija Navalná se narodila v roce 1976 v Moskvě v rodině uznávaného vědce Borise Ambrosimova, vystudovala ekonomii na Plechanovově ruské ekonomická univerzitě a následně pracovala v bankovnictví.

S Alexejem se seznámila na dovolené v Turecku v roce 1998 a o dva roky později se vzali. Oba byli členy opoziční politické strany Jabloko. Později řekla v jednom rozhovoru: „Nevdala jsem se za nadějného právníka ani za vůdce opozice. Vdala jsem se za mladého muže jménem Alexej.“

Když Navalného hvězda stoupala, nejprve jako bojovníka proti korupci a poté jako opozičního politika, Julija mu vždy stála po boku, včetně kandidatury na moskevského starostu v roce 2013 a na prezidenta v roce 2018.

Na předvolebních mítincích a soudních jednáních Navalná přitahovala pozornost médií svou odhodlaností, přestože si přála vyhýbat se záři reflektorů. „Ti parchanti nikdy neuvidí naše slzy,“ zněla její reakce, když Navalnyj v roce 2013 dostal první trest odnětí svobody v případu zpronevěry, který jeho příznivci odsoudili jako politicky motivovaný.

Když byl v roce 2014 v domácím vězení a odříznutý od internetu, přeposílala Julija jeho vzkazy zaměstnancům protikorupčního fondu, který založil.

Alexej Navalnyj a Julija Navalná
Zdroj: Reuters/Maxim Shemetov

Otrava Alexeje Navalného

Navzdory své roli v pozadí byla Navalná vždy důležitou podporovatelkou svého manžela a měla zásadní podíl na tom, že se ho v roce 2020, kdy byl otráven nervově paralytickou látkou novičok, podařilo vyvézt z Ruska na léčbu do Německa.

Když ležel Alexej Navalnyj v kómatu v omské nemocnici po pokusu o atentát ruskou bezpečnostní službou FSB a ošetřující lékaři ho zřejmě chtěli nechat zemřít, tak Navalná odletěla do Omsku, aby konfrontovala personál zdravotního zařízení. Přivezla s sebou kameramany, aby vyvinula tlak na lékaře, a apelovala přímo na Putina, aby jejího manžela propustil. Brzy poté byl Navalnyj evakuován do Německa, kde se zotavil v berlínské nemocnici Charité.

„Byla to ona, kdo po dvou dnech bojů v Omsku zařídil, aby byl Alexej evakuován na léčení do Německa,“ řekla v pondělí Navalného mluvčí Kira Jarmyšová. Navalnyj později napsal na svém Instagramu: „Julijo, zachránila jsi mě.“

„Měla jsem pocit, že nesmím polevit, ukázat slabost,“ řekla Navalná ruskému novináři Juriji Duďovi při rozhovoru z Německa. „Když se zhroutím já, zhroutí se všichni,“ řekla. Dále popsala dopady politické kariéry svého manžela na jejich rodinu, včetně sledování, razií v jejich domě a zmrazení bankovních účtů.

Podle vyšetřování útoku na Navalného, které provedla organizace Bellingcat, dokonce sama Julija utrpěla účinky otravy dva měsíce předtím, než se její muž stal cílem FSB, což investigativní novináři považují za dřívější, nezdařený pokus atentátu.

Navalná byla po boku svého manžela, když oba letěli zpět do Ruska v roce 2021. Když se blížili k pasové kontrole na moskevském letišti Šeremeťjevo, na pár čekal kordon policistů, kteří sdělili Navalnému, že je zatčen. Alexej se s bolestným pohledem otočil k Julii a políbil ji. Dvojice se spolu rychle rozloučila, ani jeden z nich neplakal, zdůraznil server The Guardian.

Alexej Navalnyj a Julija Navalná na cestě z Německa do Ruska v roce 2021
Zdroj: Reuters/Maria Vasilyeva

Politička Navalná

Pokračování Navalného boje je obtížné a nebezpečné, protože Moskva bude nevyhnutelně sledovat každý krok Navalné. „Prokázala velkou odvahu, protože je jasné, že bude dalším terčem štvavých kampaní Kremlu,“ řekla z berlínského exilu Ljubov Sobolová, právnička a dlouholetá Navalného spolupracovnice. „Budou se ji snažit zlomit,“ řekla pro server Politico.

Jakýkoli pokus vést opozici zevnitř Ruska téměř jistě povede k zatčení, ale jakýkoli politik, který by tak učinil ze zahraničí, by byl administrativou ruského vůdce Vladimira Putina označen za zahraniční loutku ovládanou západními zpravodajskými službami.

„Pokud to Navalná udělá v Rusku, má velkou šanci, že skončí tam, kde skončil její zesnulý manžel,“ řekl vedoucí sociokulturního výzkumu v ruském průzkumném centru Levada Alexej Levinson, upozornil server The Independent.

„Bude pro ni obtížné proniknout k ruskému publiku kvůli jejímu obrazu někoho, kdo je jen zastáncem liberálních západních hodnot a postavou, kterou Západ využívá ke svržení Putina,“ řekla zakladatelka analytické společnosti RPolitik Tatjana Stanovaja pro server Politico.

Stanovaja upozornila, že srovnání s Cichanouskou by nemuselo fungovat ve prospěch Navalné, neboť běloruská exilová politička je vnímána jako postava bez vlivu. „Bude hodně záležet na tom, co nabídne. Ne jako vdova po výjimečném politikovi, kterého umučili k smrti, ale jako nezávislá osobnost,“ řekla Stanovaja. „Bude schopna najít svůj vlastní politický styl, svůj obsah a tým, který si lidi neodcizí? To ukáže čas,“ řekla.

Ruská opozice

Navalná přichází do situace, kdy je opozice téměř rozprášená zásahy režimu. Ty zesílily zejména od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, kdy tamní úřady v podstatě zakázaly zbytky veřejných demonstrací a kritiku války, upozornil server The Guardian.

Ruskou opozici dále oslabují vnitřní boje a neshody. Když však Navalná zveřejnila svůj projev, youtuber a aktivista Maxim Katz, který se v minulosti s Navalného týmem pravidelně přel na internetu, sdílel její příspěvek a napsal: „Cool.“

„Řekl jsem jí, že se na mě může spolehnout,“ uvedl Dmitrij Gudkov, Navalného přítel, který dříve působil v ruském parlamentu. Následně byl obviněn ze šíření „fake news“ o armádě a nyní žije v exilu. „Je důležité ukázat, že jsme spolu, jednotní,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...