Jugoslávský pas ničemu nebrání. Zastánce Srbů a nobelista Peter Handke zůstává rakouským občanem

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke zůstává rakouským občanem. Úřady ve spolkové zemi Korutany zastavily řízení o odnětí jeho občanství, uvedl deník Die Presse s odvoláním na hejtmana Petera Kaisera. Handke, který zaujímal prosrbské postoje za války v Jugoslávii, v roce 1999 obdržel pas od režimu tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, což vyvolalo pochyby o možnostech jeho občanství.

Že Handke obdržel v roce 1999 jugoslávský cestovní doklad, vyšlo najevo krátce po oznámení, že dostane Nobelovu cenu za literaturu za rok 2019. Vyvstala proto otázka, zda byl zároveň s tím držitelem jugoslávského a nyní srbského občanství. Podle rakouských zákonů by tímto přestal být rakouským státním příslušníkem.

Korutanský hejtman v reakci na tyto pochybnosti nařídil prověřit, zda má být rakouské občanství Hankemu odňato. Literát, který momentálně žije v Chaville poblíž Paříže, opakovaně odmítal, že by byl držitelem srbského občanství. Pas podle svých slov používal jenom proto, že mu usnadňoval cestování do Jugoslávie.

Vláda: O občanství nežádal

Korutanská vláda, které o věci přísluší rozhodovat, mu nyní dala za pravdu. Uvedla, že podle rakouských zákonů by Handke občanství pozbyl pouze v případě, že by o jugoslávské či srbské sám zažádal. To se podle ní neprokázalo. Korutanský kabinet ve svém právním rozboru poukázal také na to, že srbské zákony nedovolují udělit občanství někomu, kdo v zemi předtím nežil po stanovené období.

„Peter Handke byl a zůstává Korutancem a rakouským občanem. Jsem rád, že je tato debata konečně ze stolu a že se napříště o pozitivní novinové titulky postará jen velkolepé literární působení našeho nositele Nobelovy ceny,“ řekl hejtman Kaiser agentuře APA.

Handke je znám zejména jako nekritický obdivovatel Miloševiče, na jehož pohřbu v roce 2006 vystoupil se smuteční řečí pronesenou v srbštině. O Miloševičovi prohlašoval, že nebyl „žádný nacionalista, jen chtěl zachovat Jugoslávii“. Miloševiče také navštívil přímo ve vězení v Haagu, kde jugoslávský politik čelil obžalobě z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti.

Kvůli ocenění Handkeho bojkotovali v roce 2019 předávací ceremonii Nobelovy ceny za literaturu velvyslanci Kosova, Albánie, Chorvatska a Turecka. Například turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Handkeho přímo označil za rasistu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Kyjev si vyžádal dvě oběti, terčem úderů se stal i Charkov

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo balistickými raketami na ukrajinskou metropoli Kyjev. Útok si vyžádal nejméně dva mrtvé, dalších šest lidí bylo zraněno, informovaly podle deníku The Kyiv Independent úřady. Terčem ruských úderů se stal i Charkov, napsala agentura AFP.
před 13 mminutami

Katar měl tajně finančně i vojensky pomáhat Íránu, pohár teď přetekl

Katar údajně roky podporoval finančně i vojensky íránský režim, jemuž dodával palivo do raket či materiál na výrobu dronů, tvrdí izraelská média s odkazem na nejmenované zahraniční zpravodajské služby. Dauhá se zároveň snažilo v začátcích nynější války zabránit útokům na svá energetická zařízení tichou dohodou s Teheránem, napsal deník The Washington Post. Emirát to ale popírá a podle některých zpráv již odsouhlasil zapojení zemí Perského zálivu do úderů proti islámské republice.
před 33 mminutami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Napsaly to agentury.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Kandidát na šéfa tajných služeb USA odmítl říct, kdo vyhrál volby v roce 2020

Kandidát amerického prezidenta Donalda Trumpa na ředitele tajných služeb Jay Clayton odmítl na slyšení v Senátu říct, že demokrat Joe Biden vyhrál prezidentské volby v roce 2020. V senátním výboru pro zpravodajské služby se na to federálního prokurátora Claytona ptali demokraté. Trump opakovaně zpochybňuje výsledek voleb, v nichž s Bidenem prohrál. Republikán ve čtvrtek plánuje promluvit k národu o zabezpečení voleb několik měsíců před listopadovými volbami do Kongresu. Píše o tom deník The New York Times (NYT).
před 6 hhodinami

V Kanadě zuří přes 830 požárů, Toronto špatnou kvalitou vzduchu předstihlo Dillí

V Kanadě zuří více než 830 lesních požárů. S nejvydatnějšími z nich se potýká provincie Ontario, kde oheň pohlcuje husté lesy a uvolňuje do ovzduší obrovské množství kouře. Toronto ve středu obsadilo první příčku v globálním žebříčku velkých měst s nejvíce znečištěným ovzduším, který sestavuje švýcarský portál IQAir. Vítr žene hustý kouř z Kanady do USA, což bude od středy až do konce týdne znamenat nebezpečné zhoršení kvality vzduchu pro miliony Američanů na středozápadě a severovýchodě země. Píší o tom média.
před 7 hhodinami

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő. Podle spekulací chce Čína zadrženého vyměnit za svého občana obviněného v Česku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 9 hhodinami

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.