Jugoslávský pas ničemu nebrání. Zastánce Srbů a nobelista Peter Handke zůstává rakouským občanem

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke zůstává rakouským občanem. Úřady ve spolkové zemi Korutany zastavily řízení o odnětí jeho občanství, uvedl deník Die Presse s odvoláním na hejtmana Petera Kaisera. Handke, který zaujímal prosrbské postoje za války v Jugoslávii, v roce 1999 obdržel pas od režimu tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, což vyvolalo pochyby o možnostech jeho občanství.

Že Handke obdržel v roce 1999 jugoslávský cestovní doklad, vyšlo najevo krátce po oznámení, že dostane Nobelovu cenu za literaturu za rok 2019. Vyvstala proto otázka, zda byl zároveň s tím držitelem jugoslávského a nyní srbského občanství. Podle rakouských zákonů by tímto přestal být rakouským státním příslušníkem.

Korutanský hejtman v reakci na tyto pochybnosti nařídil prověřit, zda má být rakouské občanství Hankemu odňato. Literát, který momentálně žije v Chaville poblíž Paříže, opakovaně odmítal, že by byl držitelem srbského občanství. Pas podle svých slov používal jenom proto, že mu usnadňoval cestování do Jugoslávie.

Vláda: O občanství nežádal

Korutanská vláda, které o věci přísluší rozhodovat, mu nyní dala za pravdu. Uvedla, že podle rakouských zákonů by Handke občanství pozbyl pouze v případě, že by o jugoslávské či srbské sám zažádal. To se podle ní neprokázalo. Korutanský kabinet ve svém právním rozboru poukázal také na to, že srbské zákony nedovolují udělit občanství někomu, kdo v zemi předtím nežil po stanovené období.

„Peter Handke byl a zůstává Korutancem a rakouským občanem. Jsem rád, že je tato debata konečně ze stolu a že se napříště o pozitivní novinové titulky postará jen velkolepé literární působení našeho nositele Nobelovy ceny,“ řekl hejtman Kaiser agentuře APA.

Handke je znám zejména jako nekritický obdivovatel Miloševiče, na jehož pohřbu v roce 2006 vystoupil se smuteční řečí pronesenou v srbštině. O Miloševičovi prohlašoval, že nebyl „žádný nacionalista, jen chtěl zachovat Jugoslávii“. Miloševiče také navštívil přímo ve vězení v Haagu, kde jugoslávský politik čelil obžalobě z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti.

Kvůli ocenění Handkeho bojkotovali v roce 2019 předávací ceremonii Nobelovy ceny za literaturu velvyslanci Kosova, Albánie, Chorvatska a Turecka. Například turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Handkeho přímo označil za rasistu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonská premiérka se po volebním triumfu zaměří na diplomacii i obranu

Oživení ekonomiky a pevnější obranu si jako hlavní cíle vytyčila konzervativní japonská premiérka Sanae Takaičiová. Cestu k naplnění těchto ambicí jí otevírá přesvědčivá výhra ve volbách do dolní komory parlamentu. „Železná lady“ z Tokia prosazuje i sebevědomější zahraniční politiku – ovšem k nelibosti Číny, která na její zemi vyvíjí diplomatický i hospodářský nátlak kvůli Tchaj-wanu. Jako jednu z prvních změn chce vláda prosadit vývoz zbraní – japonští výrobci by pak konkurovali Jižní Koreji, která pronikla mezi největší světové exportéry.
před 51 mminutami

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 2 hhodinami

Na severu Evropy sílí úvahy o atomové bombě

Obavy z Ruska spolu s hrozbami Bílého domu kvůli Grónsku přiživily v severských zemích myšlenky na zapojení do jaderného odstrašení. Finsko už dříve signalizovalo ochotu přepravovat atomové bomby přes své území a Švédsko si přeje, aby ničivý arzenál měly „zdravé“ evropské demokracie. V tomto ohledu jedná o spolupráci s Francií a Velkou Británií. Vlastní atomovou zbraň si kvůli stávajícím smlouvám a vysokým nákladům nordický region nepořídí, míní expert Vlastislav Bříza. Za realističtější scénář považuje jejich sdílení.
před 2 hhodinami

Po požáru výškového domu v Berlíně zemřelo dítě

V Berlíně ve středu večer vypukl požár ve výškovém domě. Oznámili to hasiči, kterých na místě zasahovalo asi 170. V důsledku požáru zemřelo jedno dítě, další dvě osoby musely být resuscitovány. Jejich stav zatím není znám, napsala ve čtvrtek agentura DPA. Úřady o celkovém počtu zraněných dosud neinformovaly, ani o počtu bytů, které jsou neobyvatelné.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 6 hhodinami

Podezřelou z masové střelby v Kanadě je místní obyvatelka, oznámila policie

Podezřelou z masové střelby v obci Tumbler Ridge na západě Kanady je místní osmnáctiletá obyvatelka, uvedla ve středu na tiskové konferenci policie. Podle ní dívka zastřelila osm lidí, včetně své matky, nevlastního bratra, učitelky, pěti studentů střední školy a nakonec i sebe. Původně policie mluvila o celkem deseti mrtvých. Jaký byl motiv činu, zatím stále není zřejmé.
před 9 hhodinami

Zemřel herec James Van Der Beek. Proslavil ho seriál Dawsonův svět

Po boji s rakovinou ve středu zemřel americký herec James Van Der Beek, známý především jako Dawson Leery ze seriálu Dawsonův svět. Bylo mu 48 let. O úmrtí informují agentury s odvoláním na umělcovu rodinu.
před 10 hhodinami

Americký úřad na několik hodin uzavřel letiště u hranic s Mexikem

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) ve středu brzy ráno SEČ oznámil, že na deset dní zastavuje veškerý provoz na letišti El Paso International, jež se nachází v blízkosti hranice s Mexikem. Nakonec ale vzdušný prostor nad ním už odpoledne téhož dne znovu otevřel. Uzávěru úřad původně vysvětlil „speciálními bezpečnostními důvody“. Agentury nejprve psaly, že důvodem byly drony mexických drogových kartelů, a později, že jím byl plán americké armády testovat laser k jejich sestřelování. Bílý dům byl dle agentury Reuters uzavřením letiště překvapen.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...