Jaderné odstrašení chrání před děsivou chybou, reaguje Kreml na Trumpův návrh nové smlouvy

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa na novou dohodu o omezení strategických zbraní, která by vedle USA a Ruska zahrnovala i Čínu nebo další země, nepovažuje mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina za reálný. Dmitrij Peskov řekl, že zamýšlená úmluva by ohrozila podstatu jaderného odstrašení.

„Bylo by ideální uklidit celý svět od jaderných zbraní. Ale na druhou stranu bychom přišli o faktor odstrašení,“ řekl Peskov. „Mějte na paměti rovnováhu v odstrašení, která garantuje, že se nikdo nezachová jako blázen a nedopustí se nějaké děsivé chyby,“ dodal ke smyslu jaderného arzenálu.

Trump letos v lednu v poselství o stavu unie prohlásil, že místo dosavadní americko-ruské smlouvy START regulující množství strategických jaderných zbraní a jejich nosičů by bylo dobré dojednat novou smlouvu, která by zahrnovala Čínu a další státy.

Dítě pražského summitu

Smlouva START, kterou tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medvěděv podepsali v Praze, vyprší v roce 2021. Může být sice prodloužena o pět let, ale Trump podle televize CNN chce raději dojednat smlouvu novou. Ta by prý zahrnovala i zbraně nestrategické povahy. Na návrhu už pracují experti Bílého domu, poznamenala televize.

Smlouva START omezila arzenály Spojených států a Ruska zhruba o třetinu na 1550 strategických jaderných hlavic rozmístěných maximálně na 700 odpalovacích zařízeních.

  • Podepsána 8. dubna 2010 v Praze. Navázala na sovětsko-americkou dohodu START I, kterou v roce 1991 podepsali George Bush starší a Michail Gorbačov a jejíž platnost vypršela v roce 2009.
  • Pro strategické zbraně zavedl nový START následující souhrnné limity:
  • a) počty jaderných hlavic – maximálně 1550; tento limit je o 74 procent nižší, než byl limit ve smlouvě START I z roku 1991, a o 30 procent nižší než limit z tzv. moskevské smlouvy (SORT) z roku 2002, kterou také nový START nahradil;
  • b) kombinovaný limit 800 kusů pro rozmístěné a nerozmístěné strategické nosiče jaderných zbraní (rakety, letadla a ponorky);
  • c) samostatný limit 700 kusů pro rozmístěné strategické nosiče jaderných zbraní (rakety, letadla a ponorky); tento limit je méně než poloviční oproti příslušnému limitu staré smlouvy START I.
  • Složení a strukturu svých strategických útočných zbraní si každá smluvní strana stanoví sama.
  • Smlouva obsahuje ověřovací mechanismus, který zahrnuje inspekce na místech, výměnu údajů a ohlašovací povinnost vztahující se ke strategickým útočným zbraním a zařízením, které jsou zmíněny ve smlouvě. Pro zvýšení transparentnosti smlouva také stanoví výměnu dálkových měření.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AI mění obraz války na sítích. Falešné záběry mají milionové dosahy

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.
před 9 mminutami

Výbuchy v Nigérii zabily nejméně 23 lidí, policie je vyšetřuje jako bombový útok

Nejméně 23 lidí zemřelo a 108 utrpělo zranění po sérii nejméně tří výbuchů ve městě Maiduguri na severovýchodě Nigérie. Policie podle agentur Reuters a AFP uvedla, že případ vyšetřuje jako možný sebevražedný bombový útok.
před 33 mminutami

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 1 hhodinou

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 2 hhodinami

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 3 hhodinami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala.
před 3 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...