Izrael v USA zadal tajnou kampaň, aby získal větší podporu, tvrdí The New York Times

Izrael zorganizoval a zaplatil marketingové firmě kampaň, jejímž cílem bylo ovlivnit veřejné mínění Američanů a některých tamních zákonodárců ve prospěch izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, napsal ve středu list The New York Times (NYT). Na tajnou kampaň podle něj izraelská vláda vyhradila asi dva miliony dolarů (45,4 milionu korun). Na sociálních sítích byly následně dle deníku vytvořeny stovky falešných proizraelských profilů a vznikly i tři falešné zpravodajské portály. Mnohé z příspěvků přitom měly být vytvořeny pomocí chatbota ChatGPT společnosti OpenAI, který využívá prvky umělé inteligence.

Tajnou kampaň zadalo izraelské ministerstvo pro diasporu telavivské firmě Stoic, jež se specializuje na politický marketing. List NYT svá zjištění opírá o výpovědi čtyř nejmenovaných izraelských představitelů a dokumenty. Ministerstvo pro diasporu je vládní úřad, jehož posláním je propojovat se státem Izrael Židy po celém světě. Kampaň byla spuštěna v říjnu loňského roku a konkrétně na sociální síti X podle NYT stále pokračuje.

V době největšího rozmachu byly na X, Facebooku a Instagramu vytvořeny stovky falešných profilů, které sdílely proizraelské příspěvky, přičemž se vydávaly za skutečné Američany. Účty cílily na řadu amerických zákonodárců, a to zejména na demokraty a černošské politiky. Terčem byl lídr sněmovních demokratů Hakeem Jeffries či senátor Raphael Warnock. Oba politici přes falešné profily na sociálních sítích čelili výzvám, aby pokračovali v podpoře Izraele. Mnohé z falešných účtů se vydávaly za americké studenty či znepokojené občany.

Kampaň také vytvořila tři falešné zpravodajské stránky s názvy jako Non-Agenda a UnFold Magazine, které podle analýzy izraelské skupiny FakeReporter, jež monitoruje dezinformace, kradly a přepisovaly materiály z jiných médií včetně CNN a The Wall Street Journal, aby propagovaly postoj Izraele během války. Falešné účty na sociální síti Reddit pak odkazovaly na články na falešných zpravodajských webech, aby je pomohly propagovat.

Tajná operace však měla trhliny. Profilové obrázky používané na některých účtech někdy neodpovídaly fiktivním osobám, za které se vydávaly, a jazyk používaný v příspěvcích byl strojený. Nejméně ve dvou případech účty s profilovými fotografiemi černochů v příspěvcích například tvrdily, že jsou „Židovky středního věku“, píše NYT.

Podobné operace nejsou novinkou

Minulý týden zveřejnily společnosti Meta a OpenAI zprávy, které připisují vlivovou kampaň společnosti Stoic. Meta uvedla, že odstranila 510 účtů a jedenáct stránek na Facebooku, dvaatřicet instagramových účtů a jednu facebookovou skupinu spojenou s touto operací. OpenAI uvedla, že společnost Stoic vytvořila fiktivní osoby a životopisy, které se měly vydávat za skutečné uživatele sociálních sítí v USA, Kanadě a Izraeli a které zveřejňovaly protiislámské příspěvky. Na síti X mnohé z těchto příspěvků podle NYT zůstaly.

Izraelské ministerstvo pro diasporu zapojení do kampaně podle NYT popřelo, zatímco firma Stoic a síť X na žádost listu o komentář nereagovaly.

Kampaň podle NYT naznačuje, jak daleko byl Izrael ochoten zajít, aby ovlivnil americké mínění o válce v Pásmu Gazy. Spojené státy jsou dlouhodobě jedním z nejvěrnějších spojenců židovského státu a prezident Joe Biden nedávno podepsal balíček vojenské pomoci pro Izrael ve výši 15 miliard dolarů (přes 340 miliard korun). Izraelská ofenziva se však nelíbí mnoha Američanům, kteří vyzvali Bidena, aby stáhl podporu Izraele tváří v tvář rostoucímu počtu civilních palestinských obětí v Pásmu Gazy.

Podle odborníků na sociální sítě je tato operace prvním zdokumentovaným případem, kdy izraelská vláda zadala kampaň s cílem ovlivnit vládu USA. Ačkoli koordinované kampaně přímo podporované státem nejsou neobvyklé, obvykle je obtížné je prokázat. Všeobecně se má za to, že Írán, Severní Korea, Čína, Rusko a Spojené státy podporují podobné snahy po celém světě, ale často maskují svou účast tím, že práci zadávají soukromým společnostem nebo akci provádějí skrze třetí země, píše NYT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O budoucím vedení Íránu se rozhodne, až dokončíme údery, řekl Trump

Prezident USA Donald Trump přijal v úterý v Bílém domě německého kancléře Friedricha Merze. Jednat mají o citlivých tématech – od americko-izraelských útoků na Írán po Trumpovy nové hrozby zavedením cel a nedávnou návštěvu německého lídra v Číně, píše Reuters. Merz odletěl z Berlína do Washingtonu poté, co Německo a Francie oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti jaderného odstrašování, což je další krok k přizpůsobení se změnám v transatlantických vztazích.
17:49Aktualizovánopřed 3 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 21 mminutami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 2 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 2 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 4 hhodinami
Načítání...