Izrael si kvůli rezoluci OSN předvolal velvyslance 11 zemí včetně USA

2 minuty
Izrael si předvolal velvyslance deseti zemí
Zdroj: ČT24

Izrael si předvolal velvyslance, kteří v pátek podpořili při hlasování v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o zastavení výstavby osad na okupovaných palestinských územích. Americký ambasador pak musel vysvětlovat postoj USA v neděli večer osobně izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Ten rozhodnutí OSN ostře kritizuje a oznámil, že se židovský stát rezoluci nepodřídí.

Rada bezpečnosti přijala nařízení o zastavení výstavby osad poprvé po osmi letech. Na oplátku se ambasadoři ze zemí, které hlasovaly pro a mají v Izraeli velvyslanectví, museli dostavit na Boží hod vánoční na ministerstvo zahraničí. Šlo o Británii, Čínu, Rusko, Francii, Egypt, Japonsko, Uruguay, Španělsko, Ukrajinu a Nový Zéland.

Neděle je v Izraeli běžným pracovním dnem, ale většina ambasád je zavřená a předvolání velvyslanců na Boží hod vánoční je krajně neobvyklé. 

Netanjahu v neděli také zrušil plánovanou návštěvu ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana v Izraeli, která se měla konat tento týden. Podle Izraele si v pondělí ukrajinské ministerstvo zahraničí předvolalo k podání vysvětlení tohoto kroku jeho velvyslance v Kyjevě.

Spojené státy se hlasování zdržely a umožnily tím, aby dokument prošel. Bylo to od roku 1979 poprvé, co Izrael v této otázce nepodpořily. Svůj postoj vysvětlily tím, že rozšiřování osad poškozuje snahy oživit mírový proces na Blízkém východě.

Izraelci ale vnímají krok Američanů jako zradu ze strany dlouhodobého spojence. Ambasador Daniel Shapiro proto musel vysvětlovat postoj USA v neděli večer osobně izraelskému premiérovi. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Rezoluce vyzývá k okamžitému ukončení osidlování na okupovaných palestinských územích včetně východního Jeruzaléma. Rozhodnutí vítají právě Palestinci, kteří proti stavění nových domů protestují.

„Jediná cesta k míru a bezpečí pro Izraelce a Palestince je skrze dohodu, které oba státy dosáhly v roce 1967. Tehdy se určily hranice pro obě země,“ uvedl hlavní palestinský vyjednavač Saeb Erekat.

Izrael chystá odvetné kroky

Premiér Netanjahu ale rezoluci zcela odmítl. Prohlásil, že země přehodnotí své vztahy s OSN, včetně přítomnosti zástupců této instituce v Izraeli. Podle agentury DPA zadal v neděli ministerstvu zahraničí úkol, aby během jednoho měsíce vypracovalo plán akcí zaměřených právě proti Spojeným národům a dalším mezinárodním institucím. 

„Podle informací, které máme, je nepochybné, že Obamova administrativa to celé vyvolala, podporovala, koordinovala sestavování textu a žádala schválení,“ řekl na jednání kabinetu izraelský premiér.

Odklon USA se sice po lednové inauguraci nového prezidenta Donalda Trumpa zřejmě zastaví, Evropa je ale podle listu The Guardian Netanjahuovou vládou stále více deptána.

Evropská unie jako celek svůj přístup k Izraeli koordinuje společně se Spojenými státy, navíc je zde citelná podpora napříč evropskými státy k tvrdšímu postoji. EU v reakci na stagnující mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci nařídila označovat zboží z židovských osad na okupovaném území, tamní výrobky prodávané v Unii tak nesmějí nést označení Izrael jako zemi původu.

Palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí označil Netanjahuovu kritiku rezoluce za pokryteckou, neboť dokument není protiizraelský. „Rezoluce je o osadních aktivitách, řešení dvou států a o ukončení okupace,“ řekl Málikí. „Netanjahu svými prohlášeními a kroky vede Izrael do izolace kvůli osadám,“ dodal.

Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967.  Území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Chtějí proto, aby z Předjordánska, tedy Západního břehu, odešli všichni izraelští vojáci i osadníci. Na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě žije asi půl milionu Židů a zhruba 2,5 milionu Palestinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...