Izrael si kvůli rezoluci OSN předvolal velvyslance 11 zemí včetně USA

2 minuty
Izrael si předvolal velvyslance deseti zemí
Zdroj: ČT24

Izrael si předvolal velvyslance, kteří v pátek podpořili při hlasování v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o zastavení výstavby osad na okupovaných palestinských územích. Americký ambasador pak musel vysvětlovat postoj USA v neděli večer osobně izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Ten rozhodnutí OSN ostře kritizuje a oznámil, že se židovský stát rezoluci nepodřídí.

Rada bezpečnosti přijala nařízení o zastavení výstavby osad poprvé po osmi letech. Na oplátku se ambasadoři ze zemí, které hlasovaly pro a mají v Izraeli velvyslanectví, museli dostavit na Boží hod vánoční na ministerstvo zahraničí. Šlo o Británii, Čínu, Rusko, Francii, Egypt, Japonsko, Uruguay, Španělsko, Ukrajinu a Nový Zéland.

Neděle je v Izraeli běžným pracovním dnem, ale většina ambasád je zavřená a předvolání velvyslanců na Boží hod vánoční je krajně neobvyklé. 

Netanjahu v neděli také zrušil plánovanou návštěvu ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana v Izraeli, která se měla konat tento týden. Podle Izraele si v pondělí ukrajinské ministerstvo zahraničí předvolalo k podání vysvětlení tohoto kroku jeho velvyslance v Kyjevě.

Spojené státy se hlasování zdržely a umožnily tím, aby dokument prošel. Bylo to od roku 1979 poprvé, co Izrael v této otázce nepodpořily. Svůj postoj vysvětlily tím, že rozšiřování osad poškozuje snahy oživit mírový proces na Blízkém východě.

Izraelci ale vnímají krok Američanů jako zradu ze strany dlouhodobého spojence. Ambasador Daniel Shapiro proto musel vysvětlovat postoj USA v neděli večer osobně izraelskému premiérovi. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Rezoluce vyzývá k okamžitému ukončení osidlování na okupovaných palestinských územích včetně východního Jeruzaléma. Rozhodnutí vítají právě Palestinci, kteří proti stavění nových domů protestují.

„Jediná cesta k míru a bezpečí pro Izraelce a Palestince je skrze dohodu, které oba státy dosáhly v roce 1967. Tehdy se určily hranice pro obě země,“ uvedl hlavní palestinský vyjednavač Saeb Erekat.

Izrael chystá odvetné kroky

Premiér Netanjahu ale rezoluci zcela odmítl. Prohlásil, že země přehodnotí své vztahy s OSN, včetně přítomnosti zástupců této instituce v Izraeli. Podle agentury DPA zadal v neděli ministerstvu zahraničí úkol, aby během jednoho měsíce vypracovalo plán akcí zaměřených právě proti Spojeným národům a dalším mezinárodním institucím. 

„Podle informací, které máme, je nepochybné, že Obamova administrativa to celé vyvolala, podporovala, koordinovala sestavování textu a žádala schválení,“ řekl na jednání kabinetu izraelský premiér.

Odklon USA se sice po lednové inauguraci nového prezidenta Donalda Trumpa zřejmě zastaví, Evropa je ale podle listu The Guardian Netanjahuovou vládou stále více deptána.

Evropská unie jako celek svůj přístup k Izraeli koordinuje společně se Spojenými státy, navíc je zde citelná podpora napříč evropskými státy k tvrdšímu postoji. EU v reakci na stagnující mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci nařídila označovat zboží z židovských osad na okupovaném území, tamní výrobky prodávané v Unii tak nesmějí nést označení Izrael jako zemi původu.

Palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí označil Netanjahuovu kritiku rezoluce za pokryteckou, neboť dokument není protiizraelský. „Rezoluce je o osadních aktivitách, řešení dvou států a o ukončení okupace,“ řekl Málikí. „Netanjahu svými prohlášeními a kroky vede Izrael do izolace kvůli osadám,“ dodal.

Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967.  Území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Chtějí proto, aby z Předjordánska, tedy Západního břehu, odešli všichni izraelští vojáci i osadníci. Na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě žije asi půl milionu Židů a zhruba 2,5 milionu Palestinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 48 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...