Reakce Izraele na průlomovou rezoluci OSN ohledně osad v Palestině na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Benjamin Netanjahu označil verdikt za „ostudný“ – země se jím prý nehodlá řídit a bude osady dál rozšiřovat. Taková praxe na okupovaném území Palestiny je podle dokumentu v rozporu s mezinárodním právem.
Je to ostuda. Rezolucí o osadách se nebudeme řídit, vzkazuje Izrael
Rada bezpečnosti OSN vyzvala Izrael k ukončení výstavby židovských osad na okupovaném palestinském území (zdroj: ČT24)
Klíčový – a nezvyklý – krok přichystaly při schvalování rezoluce OSN Spojené státy. Navzdory dlouhodobé praxi tentokrát návrh nevetovaly. Rezoluci přijalo 14 členů Rady bezpečnosti, žádný hlas nebyl proti. Právě Spojené státy se zdržely hlasování.
Původní hlasování navržené Egyptem bylo nakonec staženo poté, co se Izrael obrátil na příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa s žádostí zasáhnout. Dokument se následně vrátil do jednání na žádost Malajsie, Nového Zélandu, Senegalu a Venezuely.
obrázek
Židovské osady jsou jednou z nejsložitějších překážek míru mezi Izraelem a Palestinou, která považuje jejich rozpínání za neslučitelné s případnou dohodou. Zhruba půl milionů Izraelců žije ve 140 osadách, které postupně vznikaly od začátku okupace Západního břehu a Východního Jeruzaléma v roce 1967.
„Odmítáme tento ostudný dokument namířený proti Izraeli. V žádném ohledu se jím nebudeme řídit,“ prohlásil Netanjahu. „V době, kdy Rada bezpečnosti nedělá absolutně nic pro zastavení likvidace půl milionů lidí v Sýrii, skandálně podlamuje jedinou skutečnou demokracii na Blízkém východě,“ dodal izraelský premiér.
- Izrael tato území obsadil za války v roce 1967 a jejich další osud měl být součástí rozhovorů s Palestinci a Syřany. Obojí ale zkrachovalo. Pouze s Palestinci Izrael v 90. letech vyjednal dohodu o částečné autonomii, takže část území Západního břehu Jordánu je pod kontrolou palestinské samosprávy.
obrázek
Spojené státy podle něj při pátečním hlasování selhaly – Netanjahu při té příležitosti prohlásil, že se těší na spolupráci s Obamovým nástupcem Trumpem. Právě USA patří dlouhodobě mezi nejužší spojence Tel Avivu, chladné vztahy Netanjahua se současným šéfem Bílého domu ale nejsou tajemstvím.
Na dotaz, zda by mohlo jít ze strany USA o určitou mstu, ale prezidentský poradce pro otázky národní bezpečnosti Ben Rhodes uvedl: „Absolutně nikoliv.“ Washington podle něj židovský stát i nadále podporuje, výstavbu nových osad nicméně kritizuje již dlouhá léta.
Izrael se už rozhodl povolat své velvyslance na Novém Zélandu a v Senegalu ke konzultacím. V Senegalu navíc avizoval ukončení všech humanitárních akcí. S Malajsií a Venezuelou nemá žádné diplomatické styky.
Zcela opačná slova logicky znějí od palestinského vedení. „Rezoluce je velká rána pro Izrael… a silná podpora pro řešení v podobě dvou států,“ zmínil vůdce Mahmúd Abbás.
obrázek
Rezoluce na Izrael naléhá, aby „okamžitě a zcela ukončil veškeré osídlování na okupovaných palestinských územích, včetně východního Jeruzaléma“. Výstavba osad podle ní „představuje zjevné porušení mezinárodního práva“.
Budoucí šéf Bílého domu spolu s Egyptem loboval za stažení předchozí rezoluce, s pátečním hlasováním už ale nic neudělal. Podle něj je velmi nespravedlivá ke všem Izraelcům a dostala by Jeruzalém do velmi špatné vyjednávací pozice.
„Míru mezi Izraelci a Palestinci je možné dosáhnout jen přímým jednáním obou stran, nikoli prostřednictvím podmínek stanovených z OSN,“ prohlásil nastupující americký prezident, který na Twitteru napsal, že po 20. lednu, až nastoupí do úřadu, bude vše jinak.
Podle současné americké velvyslankyně při OSN Samanthy Powerové rezoluce odráží „realitu na zemi“, tedy zrychlené rozrůstání osad. „Ohrožuje to dvoustátní řešení,“ konstatovala Powerová, která kritizovala izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za to, že budování dalších osad podporuje.
Emoce navíc budí i poslední aktivita izraelské vlády, která chce zákonem zpětně zlegalizovat 55 ilegálních osad. V centru diskusí byl v posledních dnech symbol celého problému – osada na kopci Amona.
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu musí vláda vysídlit jejích 300 obyvatel a zbourat jejich domy do 25. prosince. Před deseti lety to udělala poprvé. Násilné střety tehdy otřásly celou zemí. Armáda nakonec domy nezbourala a osadníci se vrátili.
Osada Amona
Při soudních bitvách se ovšem ukázalo, že kupní smlouvy s Palestinci jsou falešné. „My samozřejmě víme, že armáda a policie jsou silnější než my. Přes všechny stoupence, které sem dostaneme, víme – jak se říká ve Star Trek –, že odpor je marný,“ podotkl mluvčí osady Amona Eli Greenberg.
Vedle vnitropolitické bitvy čelí Izrael i ofenzivě palestinské diplomacie. Její představitelé už prohlásili, že jsou připraveni dostat izraelské osady nejen před Radu bezpečnosti, ale i Mezinárodní trestní soud.