Izraelci budou v úterý hlasovat v předčasných parlamentních volbách. Hlavními rivaly jsou pravicový blok vedený současným premiérem Benjaminem Netanjahuem a opozice v čele s Benjaminem Gantzem. Odhady výsledků komplikuje velký počet kandidujících menších stran. Očekává se ale, že vítěz voleb bude muset jít do koalice, jako ostatně pokaždé v dosavadní historii Izraele.
Izrael čekají volby. O osobnosti Netanjahua i legalizaci marihuany
Události: Izrael čekají volby, do parlamentu se může dostat rekordní počet stran (zdroj: ČT24)
Průzkumy ukazují, že šance Netanjahuova pravicového Likudu a centristické strany Benjamina Gantze jsou mimořádně vyrovnané.
List Haarec minulý týden zveřejnil sondáž, podle které by měl Likud získat 30 křesel, Gantzova Modrá a Bílá 27. V koalici by si pak Netanjahu dokázal ve 120členném parlamentu zajistit většinu 67 křesel. Naopak podle průzkumu, který zveřejnil televizní kanál 12, dosáhne Likud na 26 křesel a Modrá a Bílá na třicet křesel. I v tomto případě se však očekává, že Netanjahu bude mít větší koaliční potenciál.
Za dvěma nejsilnějšími stranami ovšem následují desítky menších partají, kvůli nimž se výsledky voleb odhadují jen těžko. Zatím není zřejmé ani to, kolik stran dokáže překročit hranici 3,25 procenta nutnou pro vstup do parlamentu.
Referendum o Netanjahuovi
Současný premiér Netanjahu usiluje o celkem pátý a již čtvrtý po sobě jdoucí mandát, navzdory tomu, že nadále čelí korupčním kauzám. Volby jsou proto považovány hlavně za referendum o něm. Už samotná předvolební kampaň se soustředila spíše na osobnosti Netanjahua a Gantze než na obsah volebních programů.
Benjamin Netanjahu s Donaldem Trumpem
Premiér se pokusil svého rivala vykreslit jako nezkušeného a sám vyzdvihoval své dlouholeté politické zkušenosti. Během kampaně stihl navštívit amerického prezidenta Donalda Trumpa i ruského prezidenta Vladimira Putina.
Slíbil také rozšíření izraelské svrchovanosti na okupovaném Západním břehu Jordánu. „Nebudu dělit Jeruzalém, nebudu evakuovat žádnou osadu a zajistím, abychom získali kontrolu nad územím západně od Jordánu,“ prohlásil. Území Západního břehu, které Izrael okupuje od války v roce 1967, by se přitom v budoucnu mělo stát součástí palestinského státu.
Dva dny před volbami se také sešel se zástupci komunity homosexuálů a transgenderových osob. „Naslouchám vám a budu za vás jednat,“ slíbil jim podle deníku The Jerusalem Post. Někteří členové komunity ale schůzku označili za pouhý politický tah - Netanjahu podle nich hlasoval proti právům homosexuálů po celých posledních deset let.
Benny Gantz je největším rivalem Benjamina Netanjahua
Generál a bývalý šéf armády Benjamin Gantz se v kampani naopak snažil těžit z korupčních kauz, kterým Netanjahu v posledních letech čelí. Generální prokurátor už koncem února oznámil záměr obžalovat ministerského předsedu po volbách z úplatkářství a zneužití důvěry.
Ganzt také ostře kritizoval Netanjahuova vyjádření ohledně Západního břehu; podle něj jde o nezodpovědnou snahu získat hlasy voličů: „Myslím, že vydávat takové strategické a historické prohlášení ve volební kampani je neseriózní a nezodpovědné.“
Řadu voličů zaujal boj o legalizaci marihuany
Moše Feiglin se snažil nalákat voliče na slib legalizace marihuany
Překvapením kampaně se stala strana Zehut požadující legalizaci marihuany. Její předseda Moše Feiglin se proslavil před lety, když se dožadoval práva modlit se na Chrámové hoře, kterou si nárokují muslimové. Teď na voliče zabral Feiglinův mix ultrapravice a snahy o legalizaci marihuany. „Díky legalizaci se na volném trhu objeví něco, co je méně škodlivé než cigarety a alkohol,“ hlásal předseda Zehutu v televizní diskuzi.
V Izraeli není konopí okrajovým tématem. Už několik let se pěstováním toho léčebného zabývají technologické firmy i vědci a jednu úspěšnou pěstitelskou firmu vede dokonce i bývalý premiér Ehud Barak.
Jeho příběh tak koresponduje s příběhem nadcházejících voleb: mírový proces s Palestinci se stal tématem minulosti, řadu voličů více zajímá zelený list.
Parlamentní volby se měly v Izraeli původně konat až v listopadu, loni v prosinci se ale vládní koalice rozhodla pro předčasný dubnový termín. Důvodem byla krize vyvolaná sporem o zákon o výjimkách z povinné vojenské služby pro ultraortodoxní židy.