Itálie zabaví španělskou loď s migranty. Někteří z nich skákali do moře

Italská prokuratura nařídila zabavit loď španělské nevládní organizace Proactiva Open Arms a okamžitě vylodit migranty. Píše to italská agentura ANSA. Situace na lodi, která skoro před třemi týdny zachránila běžence u Libye, se v úterý zhoršila. Italská pobřežní stráž odvezla na pevninu devět lidí, kteří potřebovali lékařské ošetření. Dalších 15 osob skočilo do moře. Madrid vyslal k Lampeduse armádní plavidlo, které by mělo zbylé migranty eskortovat na Mallorku.

Z lodi byli nejprve ze zdravotních důvodů evakuováni další dva utečenci, 15 dalších se v průběhu dne vrhlo do moře a chtěli doplavat na pevninu. Pobřežní stráž je zachránila, odvezla na pevninu a předala zdravotníkům. Z původně 160 zachráněných migrantů jich nyní na palubě podle agentury ANSA zbývá 98.

Posádka španělského plavidla nalodila migranty plující z Libye do Evropy během několika operací od 1. srpna, nesměla s nimi ale vplout do italských vod kvůli protiimigrační politice italského ministra vnitra Mattea Salviniho. Nakonec tak učinila minulý týden, když jí to kvůli naléhavé situaci povolil italský oblastní soud. Ten zároveň rozhodl, že má být běžencům poskytnuta pomoc, nezmínil však výslovně otevření přístavu.

„Voda na příděl, jídlo na příděl… Začíná to připomínat detenční tábory v Libyi, my jsme ale v italských vodách,“ upozornil zakladatel organizace Proactiva Open Arms Óscar Camps.

Madrid nabídl organizaci Open Arms pomoc už o víkendu. Španělé nejprve loď chtěli navést do přístavu Algeciras, který leží v jižním cípu Španělska a kam by plavba trvala pět dní. Poté nabídl Madrid nejbližší španělský přístav Mahón (Maó) na ostrově Menorca či přístav v Palma de Mallorca, kam by plavba trvala asi tři dny. Open Arms ale tyto nabídky odmítla s tím, že cesta je moc dlouhá.

Loď nesmí naloďovat běžence u Libye, píše španělský list

Podle komentáře deníku El Mundo má možná posádka i jiný důvod, proč nechce s plavidlem do Španělska. Po několikaměsíčním zadržování v přístavu v Barceloně od letošního ledna totiž dostala v dubnu od španělských úřadů povolení vyplout jen za účelem přepravy materiálu na ostrovy v Egejském moři, nesmí tedy naloďovat migranty u libyjských břehů.

Důvodem zákazu vyplout bylo podle španělských úřadů mimo jiné to, že posádka při předchozích operacích nebyla schopna vylodit migranty v prvním bezpečném přístavu.

Itálie a Malta uzavírají přístavy lodím nevládních organizací od loňska mimo jiné proto, aby donutily EU k systematickému řešení migrační krize. Přístav nevládním organizacím otevřou až poté, co ostatní země EU slíbí, že migranty převezmou.

Mezi Lampedusou a Maltou čeká více než týden i další loď s migranty – Ocean Viking organizací Lékaři bez hranic a SOS Méditerranée. Na palubě je 356 afrických běženců, které posádka nalodila u Libye mezi 9. a 12. srpnem.

Organizace Lékaři bez hranic (MSF) v úterý uvedla, že u libyjského pobřeží se zřejmě potopila loď s uprchlíky. Zahynout mělo údajně asi sto lidí.

Z Libye se směrem k evropským břehům vydávají tisíce lidí, ale meziročně počet migrantů zachycených na této trase výrazně klesl. Od ledna do července se centrálním Středomořím do EU dostalo 4890 přistěhovalců, tedy přibližně čtvrtina ve srovnání se stejným obdobím v roce 2018, uvedla Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 10 mminutami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypuknul, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 28 mminutami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Státy EU a europarlament se neshodly na prodloužení „chat control“

Členské státy EU a Evropský parlament se nedohodly na prodloužení prozatímního nařízení, které má umožnit platformám dál dobrovolně skenovat komunikaci uživatelů kvůli dětské pornografii. Druhé kolo takzvaného trialogu se odehrálo v pondělí v Bruselu. Prozatímní nařízení přitom platí jen do 3. dubna a podle české europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) je tak pravděpodobné, že takzvaná „chat control“ vyprší bez náhrady a žádné skenování už nebude moci probíhat.
před 2 hhodinami

Zvěsti o Netanjahuově smrti a AI videích vyvrací analýza francouzské televize

Především na sociálních sítích se v posledních dnech šíří spekulace o údajném úmrtí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Rozvířily je zprávy o tom, že se premiér neúčastnil několika klíčových zasedání vládního kabinetu, dále přiživené pochybnostmi o autentičnosti videí na politikových účtech na sociálních sítích. Záběry podle některých hlasů působí jako vytvořené AI. Pořad Truth or Fake francouzské televize France 24 tyto spekulace vyvrací, upozornil ale, že v době generativní umělé inteligence je obtížné mít stoprocentní jistotu o autentičnosti videí.
před 3 hhodinami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...