Írán utrácí jen za teror, kritizuje Trump. Pohrozil útokem a odsoudil Rouháního slova o mentální retardaci

4 minuty
Konec diplomatické cesty, reaguje Teherán na nové americké sankce
Zdroj: ČT24

Spojené státy rozhodnutím postihnout sankcemi íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího trvale uzavřely cestu diplomacie, prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví. Bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton naopak tvrdí, že Írán má stále možnost jednat s USA o svém jaderném programu. Šéf Bílého domu Donald Trump znovu pohrozil Íránu zdrcujícím útokem v případě útoku na cokoli amerického. Teherán podle něj financuje teror.

Íránský prezident Hasan Rouhání řekl, že sankce proti íránskému nejvyššímu duchovnímu selžou, jelikož nemá žádná aktiva v zahraničí. Nejnovější americká opatření považuje za znak zoufalství. „Činy Bílého domu znamenají, že je mentálně retardovaný,“ nechal se slyšet íránský prezident. „Strategická trpělivost Íránu neznamená, že máme strach,“ doplnil.

Trump označil Rouháního slova za „neotesaná a urážlivá“. Šéf Bílého domu uvedl, že íránské vedení nerozumí výrazům „milý“ a „soucitný“, nikdy jim nerozumělo. „Čemu bohužel rozumějí, je síla a moc a USA jsou nejmocnější vojenská síla na světě,“ napsal americký prezident.

„Skvělý íránský lid strádá bez jakéhokoli důvodu. Jejich vedení utrácí peníze za teror, jen málo peněz vydává na něco jiného… Jakýkoli íránský útok na cokoli amerického vyvolá reakci vedenou s velkou a zdrcující silou. V některých oblastech bude zdrcující znamenat zničující,“ konstatoval Trump. „Už nikdy Johna Kerryho ani Obamu,“ doplnil svůj tweet kritickým odkazem na bývalého ministra zahraničí USA a na svého předchůdce v Bílém domě.

„Uvalení zbytečných sankcí na íránského nejvyššího vůdce a na šéfa íránské diplomacie (Zarífa) je trvalým uzavřením diplomatické cesty,“ uvedl v tweetu Musáví. „Trumpova zoufalá administrativa ničí zavedené mezinárodní mechanismy pro udržování světového míru a bezpečnosti,“ dodal.

11 minut
Arabista Pelikán: Obě strany si kladou nesplnitelné podmínky
Zdroj: ČT24

Bolton, který je nyní na návštěvě v Izraeli, ale nesouhlasí. „Prezident (Trump) drží dveře otevřené pro opravdová jednání, která by kompletně a ověřitelně eliminovala íránský jaderný program, systémy balistických střel i zastavila podporu mezinárodního terorismu a další zákeřné chování,“ oponoval mluvčímu. „Jediné, co Írán musí udělat, je projít těmi otevřenými dveřmi,“ citovala ho dále agentura Reuters.

Obě strany si dávají nesplnitelné podmínky. Jsou však i cesty jednání, která nejsou diplomatická, Írán s USA se potkávají v Sýrii, Iráku, Afghánistánu, v některých věcech si jdou vzájemně na ruku nebo si aspoň neškodí, někde se popichují. Těžko říct, jak to dopadne, ale kdyby došlo k přímému vojenskému konfliktu, tak by to neprospělo nikomu.
Petr Pelikán
arabista

Bolton v úterý odpoledne také prohlásil, že kampaň tlaku přivede Írán k jednacímu stolu. „Buď to pochopí, nebo prostě ještě více posílíme kampaň maximálního tlaku,“ řekl Bolton po jednání se svými protějšky z Ruska a Izraele. „Myslím, že to bude kombinace sankcí a jiného tlaku, která přivede Írán ke stolu,“ dodal.

Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil zavedení nových odvetných opatření proti Teheránu, jejichž terčem se stal i Chameneí. USA sankce uvalily v reakci na nedávné sestřelení amerického bezpilotního letounu nad Hormuzským průlivem. Teherán tvrdí, že stroj sestřelil poté, co pronikl do íránského vzdušného prostoru, což Washington popírá a trvá na tom, že incident se stal nad mezinárodními vodami.

Šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev v úterý v Jeruzalémě řekl, že má důkazy o tom, že americký dron, který Írán minulý týden sestřelil, byl v íránském vzdušném prostoru, nikoliv mezinárodním, jak tvrdí Washington. „Mám informace od ruského ministerstva obrany, podle kterých se dron nacházel v íránském vzdušném prostoru,“ uvedl podle agentury Interfax.

5 minut
Události ČT: Írán ostře kritizoval Trumpovy sankce
Zdroj: ČT24

Íránský velvyslanec ve Velké Británii Hamíd Bajídinedžád na Twitteru uvedl, že kusy amerického bezpilotního letounu objevili íránští rybáři. Na zveřejněném snímku stojí muž vedle rybářské lodi, pod kterou je opřený kus kovu s logem letectva Spojených států. Podle velvyslance byly trosky objeveny v íránských vodách.

„Každá strana se snaží mediálně ospravedlnit to, co dělá. Kde byl dron sestřelen, se pravděpodobně nedozvíme – a kdo ví, jestli to vůbec někdo ví. Nevyznám se v technických specifikacích těchto zařízení, ale těžko říct, jestli se hranice, když letí takovýto stroj, dají přesně určit. Můžete si vzpomenout, jak to bylo se sestřelením ruského letadla tureckou protivzdušnou obranou. Taky se dlouho nevědělo, ve kterém vzdušném prostoru bylo,“ poznamenal arabista a islamolog Petr Pelikán ze Západočeské univerzity v Plzni.

Zaríf: V minulosti jaderné zbraně použily Spojené státy

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf podle agentury IRIB řekl, že Írán nikdy nebude usilovat o získání jaderné zbraně. Zaríf se rovněž pozastavil nad nedávným výrokem amerického prezidenta, který uvedl, že na poslední chvíli odvolal odvetné údery na íránské cíle, když se dozvěděl, že by o život přišlo 150 lidí.

„Vážně jste měl obavy kvůli 150 lidem? Kolik lidí jste zabili jadernou zbraní? Kolik generací bylo těmito zbraněmi vyhlazeno?“ prohlásil Zaríf. „Jsme to my, kteří kvůli našemu náboženskému přesvědčení nikdy nebudeme usilovat o jadernou zbraň,“ poznamenal.

Americký ministr financí Steven Mnuchin zase přiblížil, že v důsledku nových sankcí budou zablokována íránská aktiva v hodnotě miliard dolarů. Ještě tento týden budou podle Mnuchina zavedeny sankce proti Zarífovi. Kromě toho platí nově proti osmi vysokým velitelům íránského vojenského námořnictva, letectva a pozemního vojska a rovněž proti velitelům íránských revolučních gard.

Podle Trumpa nebude sankcí ušetřen ani úřad Chameneího. USA tvrdí, že Chameneí má obrovské bohatství, kterým pomáhá financovat revoluční gardy. Ministr zahraničí USA Mike Pompeo v roce 2018 odhadl Chameneího majetek na 95 miliard dolarů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...