Írán se zřejmě připravuje na start kosmické rakety. Ve Vídni se přitom jedná o jaderné dohodě

Nahrávám video

Írán podle nově zveřejněných satelitních snímků připravuje další start kosmické rakety schopné vynést družici na oběžnou dráhu. Zpráva přišla v době, kdy ve Vídni pokračuje jednání o oživení jaderné dohody s Teheránem. Rozhovory brzdí obavy, že íránský režim svým vesmírným programem maskuje ambice na získání atomové zbraně.

Na odlehlém místě uprostřed pouště je podle expertů připravená potřebná technika, stroje i zvýšený provoz okolo odpalovací rampy. „Jedná se o poměrně tradiční aktivitu před startem. Írán nechodí po špičkách. Myslím si, že lidé prezidenta Raísího mají nový plán rovnováhy,“ tvrdí odborník na teheránskou politiku Jeffrey Lewis.

Írán oznámení oficiálně nekomentoval. Načasování startu rakety se nicméně nezdá náhodné vzhledem k pokračujícímu jednání ve Vídni k obnovení dohody o omezení íránských jaderných ambic. Vyjednavači zatím nedosáhli zásadního výsledku.

Spojené státy dlouhodobě viní Írán, že vesmírné testy jsou zástěrkou pro jeho balistický program. Panuje obava, že rakety k vypouštění družic může režim transformovat v bojové nosiče jaderných hlavic.

Úplné ukončení vídeňského jednání by ale podle analytika Břetislava Turečka nedávalo smysl. „Zájem Západu uzavřít dohodu je stejný jako v případě Íránu.“

Domluvu komplikuje také to, že Izrael chce k jaderné úmluvě připojit další podmínky týkající se například zahraniční politiky, raketového programu nebo lidských práv.

Írán chce úplné zrušení sankcí

„Prezident (USA) Joe Biden je odhodlán zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Věří, že diplomacie koordinovaná se spojenci a regionálními partnery je nejlepší cestou k dosažení tohoto cíle,“ komentovala situaci mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

Spojené státy nabízí ústupky v podobě zrušení části sankcí. Výměnou za to očekávají, že se Írán vrátí k dodržování závazků jaderné dohody.

Nové vedení v Teheránu ale požaduje výhodnější podmínky a trvá na úplném odvolání sankcí. „Teprve pak bude následovat diskuse, vyhodnocení a rozhodování o zbývajících záležitostech,“ prohlašuje hlavní vyjednavač iránského týmů ve Vídni Ali Bagheri Kani.

Vyjednávací taktika Teheránu však není bez rizik. V případě, že jeho jaderný program překročí přijatelné meze, může do vývoje zasáhnout Izrael. Tamní vláda před íránskými ambicemi veřejně varuje a intenzivně hledá podporu mezi dalšími zeměmi v regionu.

„Izrael je velmi znepokojený odhodlaností zrušit sankce a umožnit tok miliard dolarů do Íránu výměnou za neuspokojivá omezení v jaderné oblasti,“ upozornil izraelský premiér Naftali Bennett.

„Obě strany vyhrotily své požadavky a teď se čeká, kdo ustoupí první. Kdo si první uvědomí, že je riskantní v této hře pokračovat,“ komentuje Tureček. Další z íránských požadavků je záruka, že se s novou americkou vládou nezmění i postoj k dohodě, jako se to stalo za prezidenta Donalda Trumpa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 6 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 22 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...