Evropské deníky po brexitu varují, že Velkou Británii může potkat deziluze, protože citelné změny nastanou až po přechodném období ke konci roku. Nové uspořádání potřebuje také Evropa, píše rakouský Der Standard. Německý Die Welt varuje, že v Británii je „příliš mnoho shnilého“. Švýcarský Tages-Anzeiger zase konstatuje, že plná národní suverenita v dnešním světě není možná a brexit jen nahraje Kremlu. Titulní stránky britských sobotních deníků mezitím zaplnily radost, smutek, nejistota i očekávání.
List The Daily Telegraph v prvním vydání po brexitu s odvoláním na vládní zdroje tvrdí, že premiér Boris Johnson „připravuje zavedení úplných celních a hraničních kontrol na všechno evropské zboží vstupující do Británie po brexitu“. Podle konzervativního listu tím chce vytvořit tlak na EU před nadcházejícím jednáním o budoucích obchodních vztazích.
„Británie konečně zpřetrhala vazby s EU,“ komentuje vývoj list Financial Times. „Bouřlivé“ britské členství v evropském bloku podle něj skončilo „bezprecedentní ranou procesu poválečné integrace kontinentu“. Johnsonův páteční projev označily noviny za „střízlivý, ale optimistický“.
„Dnes se náš národ probouzí do budoucnosti mimo EU. Říkali nám, že to naši zemi učiní spravedlivější a silnější. Kvůli všem, kteří hlasovali pro setrvání, nebo odchod… vybudujte nyní Británii, kterou nám slíbili,“ vyzval na titulní stránce levicový bulvární list Daily Mirror. Text doprovodil fotkou člověka, který pozoruje východ slunce.
Ten se objevil také na titulní stránce euroskeptického bulváru Daily Express, který se brexitu věnuje v „historickém vydání“ hned na deseti stranách. „Je to skvělá nová Británie,“ popisuje list zemi, která odešla po 47 letech z evropských společenství.
Německý deník Die Welt se domnívá, že skutečně přelomová změna pro Británii nastane až s koncem tohoto roku, kdy bude více jasno o jednotlivostech budoucích obchodních vztahů. Ve státě Britů je přitom mnoho shnilého, píše list.
„Téměř čtyři roky se jim pořádně nevládlo, zatímco zuřila brexitová občanská válka, a na stavu země je to vidět, zanedbávání domácí agendy se v mnoha oblastech krizově vyhrotilo. Na zvládnutí těchto úkolů občan uvidí, co mu tolik zaklínaná suverenita přinese,“ poznamenal Die Welt.
Další přední německý deník Süddeutsche Zeitung konstatuje, že ani Británie není jen ostrov. „Se spokojenou ignorancí se pěje píseň o konci vazalství a pokořování. Velké ideje pro budoucnost však chybí, neexistuje ani záměr nových vztahů se starými sousedy, nemluvě o nápadech, jak usmířit nanejvýš rozpolcenou vlast,“ píše o Británii deník vycházející v Mnichově.
„Představa o nové velikosti svědčí dosud jen o úzkoprsém popírání skutečnosti a trivializaci problémů,“ stojí v komentáři.
Rakouský Der Standard nahlíží na důsledky brexitu i z pohledu EU. „Obě strany míří navzdory všem ujišťováním vstříc nanejvýš nejisté budoucnosti. Brexit značí hluboký zlom v dosavadní politice EU. Potřeba by bylo celkové nové uspořádání. Na to obě strany nejsou připraveny,“ varuje Der Standard.
Španělský deník La Vanguardia napsal, že za chybu, kterou je brexit, zaplatí příští generace. „Ani Spojené království, ani Evropská unie z toho nebudou mít jakékoli výhody. Naopak, jde o přátelský rozvod, který bude něco stát – ale dějiny světa jsou dějinami omylů jeho národů, oživování demagogů, opětovným výskytem takových, kteří si vymýšlejí nepřátele. Nejhorší je, že za chyby se nezaplatí příští den, ale je to často příští generace, které budou vystaveny účty,“ napsal list vycházející v Barceloně.
Nizozemský De Telegraaf uvádí, že v jednáních Británie a EU o obchodních vztazích, pravidlech a standardech je předprogramovaný spor. „EU přísahá, že chce s britským sousedem udržovat dobré vztahy. Ale má skutečně na mysli to nejlepší pro Velkou Británii? Představme si, že Britové dostanou fantastickou dohodu, čímž se brexit stane vzorem úspěchu. To by mohlo vyvolat pomyšlení u dalších zemí. A to přirozeně není něco, co chce EU,“ předpokládá De Telegraaf.
Deník Tages-Anzeiger z neunijního Švýcarska upozorňuje, že plná národní suverenita je iluzí. Těšit se z brexitu podle něj mohou jen ruský prezident Vladimir Putin, čínský Si Ťin-pching a americký prezident Donald Trump.
„Všichni tři mají zájem na oslabení Evropy. Nyní jde o to, zda se celosvětově prosadí autoritářský společenský model, nebo zda se mohou upevnit demokracie a právní stát. Pokušení národního znovuuvědomování existuje všude v Evropě. Přičemž nacionalismus kontinentu v historii přinesl jen neštěstí. Myšlenka naprosté národní suverenity je dnes iluzí. Žádnou z výzev – od digitalizace přes klimatickou změnu po migraci – nemůže zdolat sám národní stát. Jde tedy jen o to, zda společně s dalšími demokratickými státy určujeme pravidla, nebo si je necháme diktovat autokraty,“ zamýšlí se obecněji komentátor švýcarského listu.
