Francouzský ministr vnitra chce po čtvrtečním útoku lépe monitorovat radikály v policii. Odstoupit nehodlá

Nahrávám video

Hrozba teroristického útoku zůstává ve Francii vysoká až velmi vysoká. Oznámil to ministr vnitra Christophe Castaner. Připustil také, že policie propásla několik příležitostí, aby zabránila čtvrtečnímu útoku na prefektuře, jejíž zaměstnanec ubodal čtyři své kolegy. Ministr chce proto zavést systém, který by upozorňoval na různé formy radikalizace policistů. Vyšetřovatelé mezitím z vazby pustili pachatelovu ženu a dál zkoumají, jestli čin vymyslel a provedl sám.

Vrah, který byl ve spojení se salafisty, konvertoval k islámu před deseti lety, k jeho radikální verzi pak před rokem a půl. Celou dobu pracoval v pařížské policejní centrále.

„Před svými kolegy schvaloval útok na redakci Charlie Hebdo a před několika měsíci také výrazně změnil styl oblékání. Zavrhl tradiční západní oblečení a vyměnil ho za to, v kterém se chodí do mešity,“ informoval o víkendu prokurátor Jean-Francois Ricard.

Na podivné jednání útočníka přesto upozornili kolegové své nadřízené pouze slovně. Úřad proto proti němu nezahájil žádnou formální proceduru. „Pokud schvaloval teroristický útok, tak neměl pracovat nejen v tomto oddělení, ale u policie vůbec,“ míní poslanec opoziční Republikánské strany Eric Diard.

Policie sleduje na padesát radikálů ve svých řadách

Opozice žádá hlavu samotného ministra vnitra. A to především kvůli jeho vystoupení bezprostředně po útoku, v němž – na základě informací, které měl v té době k dispozici – odmítl jakékoliv spojení s radikálním islámem a preferoval verzi psychických problémů či osobní msty.

„Jde o selhání systému. Vyšetřování by mělo odhalit, kde se staly chyby. Premiér pověřil generální inspekci, aby zjistila, jak k tomu došlo,“ řekl Castaner, který odstoupit odmítá a práci policie hájí. Od roku 2003 podle něj předešla skoro šedesáti teroristickým útokům.

Tragédie na prefektuře také ukázala, jak snadno se mohou radikální islamisté infiltrovat do policejních sborů. V současnosti jich tam podle policejního komisařství působí pětačtyřicet a všichni jsou sledováni.

Podle Castanera bylo chybou, že v případě čtvrtečního útoku nebraly úřady varovné signály o radikalizaci dostatečně vážně a nezahájily hlubší vyšetřování. To by se mělo pro příště změnit a každé podezření na radikalizaci by mělo vyvolat „automatické ohlášení“, dodal ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Litevská armáda vyhlásila vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahuje letecká mise Severoatlantické aliance.
09:56Aktualizovánopřed 11 mminutami

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 43 mminutami

Si a Putin jednají v Pekingu

Čínský vůdce Si Ťin-pching v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba následně zahájili jednání. Podle agentury AFP má setkání utužit vztahy mezi Pekingem a Moskvou necelý týden poté, co Si v Číně přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 1 hhodinou

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 3 hhodinami

Po vzoru kolonialismu. Singapur zavede výprask i na školách

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.
před 4 hhodinami

Senát USA postoupil návrh, který by omezil Trumpovy pravomoce ve válce s Íránem

Americký Senát v noci na středu SELČ postoupil k dalšímu hlasování návrh rezoluce o válečných pravomocích, která by ukončila válku s Íránem, pokud by prezident Donald Trump neměl souhlas Kongresu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Ty také upozorňují, že jde o ojedinělou výtku směrovanou republikánskému šéfovi Bílého domu s tím, jak čím dál víc jeho spolustraníků v Kongresu vyjadřuje nespokojenost s vedením konfliktu, který probíhá už téměř tři měsíce.
před 5 hhodinami
Načítání...