Francouzská policie v souvislosti s útokem v Lyonu zatkla tři lidi

Francouzská policie zadržela muže podezřelého z výbuchu v centru Lyonu. Oznámil to v pondělí ministr vnitra Christophe Castaner. Jde o 24letého studenta informatiky, který byl umístěn do vazby. Je podezřelý, že použil pravděpodobně podomácku vyrobenou bombu a zranil 13 lidí.

Lyonský starosta Gérard Collomb ohlásil krátce po ministrově oznámení zadržení druhého podezřelého, který je podle televizní stanice BFMTV bratrem zatčeného. Pařížská prokuratura uvedla, že oba jsou alžírské národnosti. Případ vyšetřuje jako spáchání teroristického činu. Podle televize BFMTV je ve vazbě i matka hlavního podezřelého.

První muž byl zadržen dopoledne v Lyonu na zastávce autobusu. Policie o něm neměla záznam. Podle BFMTV se policisté na muže zaměřili už v neděli, ale vyčkávali, až vyjde z domova, protože měli podezření, že by mohly být v bytě výbušniny.

Důvodem zatčení jeho bratra je podle televize snaha získat o hlavním podezřelém více informací o jeho zvycích a kontaktech. Prokuratura druhého zatčeného označila za středoškoláka z rodinného okruhu prvního muže. BFMTV uvedla, že jde o osmnáctiletého bratra podezřelého. Zadržena byla i jeho matka. Policie vyslýchá rovněž jeho sestru, ale ta zůstává na svobodě.

Muže se podařilo identifikovat díky určení polohy jeho telefonu a také speciálním bateriím, které si koupil a jež byly nalezeny v sáčku s výbušninami na místě činu.

Policejní akce na předměstí Lyonu

Agentura AFP informovala, že na lyonské předměstí Oullins v pondělí přijelo více než deset policejních aut včetně vozů s technickým vybavením. Zablokovaly přístup k obytnému domu, který je v sousedství supermarketu. Novinář AFP na místě viděl policisty v maskách označených jako členové technického oddílu. Přivezli tam údajně i hlavního podezřelého.

Mezi 13 lidmi, které výbuch zranil, bylo osm žen, desetileté dítě a čtyři muži. Jedenáct z nich bylo třeba hospitalizovat a odstranit jim z těla střepiny.

Motiv útoku zůstává nejasný a BFMTV má informace, že hlavní podezřelý s vyšetřovateli příliš nespolupracuje.

Stejný materiál jako při útocích v Paříži a Bruselu

K útoku se nikdo nepřihlásil a vyšetřovatelé vyslechli 200 svědků. Útok byl spáchán před pekařstvím a prověřovaly se stopy DNA, které pachatel na místě zanechal. K výrobě bomby posloužil podle všeho peroxid acetonu (TATP), což je nestabilní a podomácku vyrobitelná výbušnina. V březnu 2016 v Bruselu a v roce 2015 v Paříži tuto látku použili islamisté při atentátech.

V Lyonu pachatel výbušninu odložil před pekařstvím na pěší zóně v centru města. Bezpečnostní kamery zachytily maskovaného muže, který na místo dotlačil kolo a odložil balíček. Pak se z dosahu kamer vzdálil. Do vyšetřování se zapojilo 90 policistů a 30 policejních techniků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 30 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...