Evropští lídři se na summitu o brexitu shodli: Nejdřív finance, až pak vzájemné vztahy

Nahrávám video

Lídři 27 zemí Evropské unie podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska jednomyslně schválili politická vodítka pro vyjednávání s Británií o jejím vystoupení ze společenství. Mandát pro vyjednávání, který byl po schválení zveřejněn na internetu, je podle něho jednoznačný a spravedlivý. Unie chce postupovat jednotně a ve dvou fázích, kdy si vyjednávání o nové podobě vzájemné spolupráce přeje až poté, co dostatečným způsobem pokročí diskuse s Londýnem o samotné podobě brexitu.

Pouhé čtyři minuty podle Tuska stačily prezidentům a premiérům sedmadvacítky, aby přijali text příslušných politických pokynů k jednání. 

Po přijetí závěrů začala mezi šéfy států a vlád debata o tom, co považují za nepřekročitelné záležitosti při vyjednávání. Český premiér Bohuslav Sobotka už dříve uvedl, že pro Česko je takovou červenou linií zachování současných práv Čechů žijících v Británii.

První požadavek: zachování práv občanů

Summit potvrdil mírně upravený text politických vodítek, který před měsícem předložil předseda Evropské rady Donald Tusk. První prioritou je potřeba zachování práv občanů EU a jejich rodin v Británii po brexitu. 

Dokument konkrétně zmiňuje potřebu dohody na vzájemných zárukách, které musejí být „účinné, prosaditelné, nediskriminační a dostatečně široké“. Přímo je v textu připomenut nárok na zisk trvalého pobytu po pěti letech legálního přebývání v zemi. Tato práva musejí být podle pozice EU zajišťována rychlými a jednoduchými administrativními postupy.

V Británii jsou podle odhadů asi tři miliony lidí z jiných zemí Unie, zatímco v EU žije asi milion občanů Británie.

Tusk před jednáním zopakoval, že Unie požaduje „solidní záruky“ pro všechny občany a jejich rodiny „z obou stran“, kterých by se brexit mohl dotknout. „To musí být priorita číslo jedna pro EU i pro Británii,“ prohlásil. Evropská komise už má podle něj příslušný soupis práv připravený.

Další bod: finance

Dohodnout bude také nutné finanční vyrovnání. Unie čeká, že Londýn dodrží všechny své závazky, které na sebe dosud jako člen vzal. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky se jednání mezi EU a Londýnem o odchodu nesmí dotknout peněz ve stávajících evropských fondech.

„My máme ty programy, výzvy, dimenzovány na určitý objem finančních prostředků a neradi bychom se dostali do situace, kdy budeme muset peníze v evropských fondech krátit,“ řekl Sobotka. Je na tom podle něj v ČR shoda nejen ve vládě, ale také napříč politickým spektrem „Britové by měli doplatit to, k čemu se zavázali ještě před brexitem,“ míní. 

Juncker při příchodu na summit prohlásil, že zatím nebyla přesně vyčíslena částka, kterou bude EU po Británii chtít v rámci finančního vyrovnání. Připustil ale, že ohledně finančního vyrovnání budou jednání tvrdá. Média spekulují až o 60 miliardách eur (1,6 bilionu korun). Návrh předpokládal, že Britové dodrží všechny své finanční závazky do roku 2020.

Nahrávám video

Otázku práv občanů a finanční vyrovnání považují za hlavní témata při jednáních s Brity i německá kancléřka Angela Merkelová či rakouský kancléř Christian Kern. „Británie je druhá největší ekonomika, druhý největší přispěvatel do unijního rozpočtu,“ upozornil Kern. „Je v našem zájmu, aby čistí plátci nemuseli (kvůli brexitu) platit vyšší příspěvky,“ doplnil.

Vyjednávání s Londýnem podle něj budou složitá, věří ale, že na ně budou stačit dva roky, jak předpokládají evropské smlouvy. Podle premiéra Bohuslava Sobotky bude těžiště jednání EU s Brity o právech občanů a financích od června do listopadu.

Třetí zásadní věcí pro první fázi jednání je podle schváleného materiálu dohoda o řešení situace na hranicích mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Summit by měl také na irskou žádost prohlásit, že v případě sjednocení Irska se také území, které teď patří k Británii, stane součástí Evropské unie. 

O vzájemných vztazích až naposled

Až poté, co na podzim či v zimě premiéři a prezidenti usoudí, že v těchto věcech nastal dostatečný pokrok, bude možné jednat o novém uspořádání vzájemných vztahů. Kromě významné obchodní problematiky také o důležité spolupráci v oblastech, jako je bezpečnost či obrana.

Všichni chceme úzké a silné budoucí vztahy s Velkou Británií. O tom vůbec není sporu. Ale před diskusí o budoucnosti musíme vyřešit naši minulost.
Donald Tusk
předseda Evropské rady

Podle Tuska je jedinou možnou cestou ke konečné dohodě mezi Británií a EU o brexitu zachování jednoty 27 zemí Unie.

Summit k brexitu byl prvním oficiálním setkáním v tomto formátu, kdy zasedalo 27 zemí Unie bez Británie. Na základě schválených pokynů Evropská komise 3. května předloží konkrétní směrnice pro vyjednávací tým EU vedený bývalým eurokomisařem Michelem Barnierem.

Tyto směrnice by měli 22. května schválit ministři zodpovědní za unijní problematiku. Barnier očekává, že samotná vyjednávání začnou až v polovině června po britských parlamentních volbách. Británie by se měla mimo Unii ocitnout na jaře roku 2019.

Česko chce získat sídlo EBA

Evropská komise by také v červnu měla představit postup přesídlení unijních agentur z Británie. Česká republika má zájem o Evropský bankovní úřad (EBA), Slovensko se uchází o Evropskou agenturu pro léčiva (EMA). 

„Měli bychom dostat návrh kritérií a harmonogramu, podle kterého se bude postupovat,“ uvedl český premiér. Poté, co bude postup rozhodování takto popsán, mělo by se o věci rozhodnout do konce roku 2017. To by umožnilo dostatečně připravit přesun obou institucí do jara 2019, kdy Británie z EU vystoupí.

Podle Sobotky bude konkurence silná. O EBA kromě České republiky usilují také Lucemburčané, kteří tvrdí, že na umístění úřadu mají právní nárok. „Budeme velmi dobře muset promyslet naši strategii,“ poznamenal Sobotka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
23:16Aktualizovánopřed 19 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
21:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 4 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 6 hhodinami
Načítání...