Evropští lídři se na summitu o brexitu shodli: Nejdřív finance, až pak vzájemné vztahy

Nahrávám video

Lídři 27 zemí Evropské unie podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska jednomyslně schválili politická vodítka pro vyjednávání s Británií o jejím vystoupení ze společenství. Mandát pro vyjednávání, který byl po schválení zveřejněn na internetu, je podle něho jednoznačný a spravedlivý. Unie chce postupovat jednotně a ve dvou fázích, kdy si vyjednávání o nové podobě vzájemné spolupráce přeje až poté, co dostatečným způsobem pokročí diskuse s Londýnem o samotné podobě brexitu.

Pouhé čtyři minuty podle Tuska stačily prezidentům a premiérům sedmadvacítky, aby přijali text příslušných politických pokynů k jednání. 

Po přijetí závěrů začala mezi šéfy států a vlád debata o tom, co považují za nepřekročitelné záležitosti při vyjednávání. Český premiér Bohuslav Sobotka už dříve uvedl, že pro Česko je takovou červenou linií zachování současných práv Čechů žijících v Británii.

První požadavek: zachování práv občanů

Summit potvrdil mírně upravený text politických vodítek, který před měsícem předložil předseda Evropské rady Donald Tusk. První prioritou je potřeba zachování práv občanů EU a jejich rodin v Británii po brexitu. 

Dokument konkrétně zmiňuje potřebu dohody na vzájemných zárukách, které musejí být „účinné, prosaditelné, nediskriminační a dostatečně široké“. Přímo je v textu připomenut nárok na zisk trvalého pobytu po pěti letech legálního přebývání v zemi. Tato práva musejí být podle pozice EU zajišťována rychlými a jednoduchými administrativními postupy.

V Británii jsou podle odhadů asi tři miliony lidí z jiných zemí Unie, zatímco v EU žije asi milion občanů Británie.

Tusk před jednáním zopakoval, že Unie požaduje „solidní záruky“ pro všechny občany a jejich rodiny „z obou stran“, kterých by se brexit mohl dotknout. „To musí být priorita číslo jedna pro EU i pro Británii,“ prohlásil. Evropská komise už má podle něj příslušný soupis práv připravený.

Další bod: finance

Dohodnout bude také nutné finanční vyrovnání. Unie čeká, že Londýn dodrží všechny své závazky, které na sebe dosud jako člen vzal. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky se jednání mezi EU a Londýnem o odchodu nesmí dotknout peněz ve stávajících evropských fondech.

„My máme ty programy, výzvy, dimenzovány na určitý objem finančních prostředků a neradi bychom se dostali do situace, kdy budeme muset peníze v evropských fondech krátit,“ řekl Sobotka. Je na tom podle něj v ČR shoda nejen ve vládě, ale také napříč politickým spektrem „Britové by měli doplatit to, k čemu se zavázali ještě před brexitem,“ míní. 

Juncker při příchodu na summit prohlásil, že zatím nebyla přesně vyčíslena částka, kterou bude EU po Británii chtít v rámci finančního vyrovnání. Připustil ale, že ohledně finančního vyrovnání budou jednání tvrdá. Média spekulují až o 60 miliardách eur (1,6 bilionu korun). Návrh předpokládal, že Britové dodrží všechny své finanční závazky do roku 2020.

Nahrávám video

Otázku práv občanů a finanční vyrovnání považují za hlavní témata při jednáních s Brity i německá kancléřka Angela Merkelová či rakouský kancléř Christian Kern. „Británie je druhá největší ekonomika, druhý největší přispěvatel do unijního rozpočtu,“ upozornil Kern. „Je v našem zájmu, aby čistí plátci nemuseli (kvůli brexitu) platit vyšší příspěvky,“ doplnil.

Vyjednávání s Londýnem podle něj budou složitá, věří ale, že na ně budou stačit dva roky, jak předpokládají evropské smlouvy. Podle premiéra Bohuslava Sobotky bude těžiště jednání EU s Brity o právech občanů a financích od června do listopadu.

Třetí zásadní věcí pro první fázi jednání je podle schváleného materiálu dohoda o řešení situace na hranicích mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Summit by měl také na irskou žádost prohlásit, že v případě sjednocení Irska se také území, které teď patří k Británii, stane součástí Evropské unie. 

O vzájemných vztazích až naposled

Až poté, co na podzim či v zimě premiéři a prezidenti usoudí, že v těchto věcech nastal dostatečný pokrok, bude možné jednat o novém uspořádání vzájemných vztahů. Kromě významné obchodní problematiky také o důležité spolupráci v oblastech, jako je bezpečnost či obrana.

Všichni chceme úzké a silné budoucí vztahy s Velkou Británií. O tom vůbec není sporu. Ale před diskusí o budoucnosti musíme vyřešit naši minulost.
Donald Tusk
předseda Evropské rady

Podle Tuska je jedinou možnou cestou ke konečné dohodě mezi Británií a EU o brexitu zachování jednoty 27 zemí Unie.

Summit k brexitu byl prvním oficiálním setkáním v tomto formátu, kdy zasedalo 27 zemí Unie bez Británie. Na základě schválených pokynů Evropská komise 3. května předloží konkrétní směrnice pro vyjednávací tým EU vedený bývalým eurokomisařem Michelem Barnierem.

Tyto směrnice by měli 22. května schválit ministři zodpovědní za unijní problematiku. Barnier očekává, že samotná vyjednávání začnou až v polovině června po britských parlamentních volbách. Británie by se měla mimo Unii ocitnout na jaře roku 2019.

Česko chce získat sídlo EBA

Evropská komise by také v červnu měla představit postup přesídlení unijních agentur z Británie. Česká republika má zájem o Evropský bankovní úřad (EBA), Slovensko se uchází o Evropskou agenturu pro léčiva (EMA). 

„Měli bychom dostat návrh kritérií a harmonogramu, podle kterého se bude postupovat,“ uvedl český premiér. Poté, co bude postup rozhodování takto popsán, mělo by se o věci rozhodnout do konce roku 2017. To by umožnilo dostatečně připravit přesun obou institucí do jara 2019, kdy Británie z EU vystoupí.

Podle Sobotky bude konkurence silná. O EBA kromě České republiky usilují také Lucemburčané, kteří tvrdí, že na umístění úřadu mají právní nárok. „Budeme velmi dobře muset promyslet naši strategii,“ poznamenal Sobotka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má dvanáct obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí dvanáct mrtvých včetně dvou dětí a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lotyšská premiérka Siliňová rezignovala

Lotyšská premiérka Evika Siliňová ve čtvrtek oznámila, že podala demisi, což znamená odstoupení celé vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse ze strany Progresivní, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
14:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina má nejsilnější armádu v Evropě, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtečním rozhovoru pro americkou stanici Fox News prohlásil, že Ukrajina nyní disponuje nejsilnějšími ozbrojenými silami v Evropě, přičemž poukázal na bojové zkušenosti této země a těžké ztráty, které ruské jednotky během války utrpěly. Ukrajinské ozbrojené síly se podle něj vyvinuly v nejschopnější bojovou sílu v Evropě, a to navzdory tomu, že Rusko má větší počet obyvatel a vojenské zdroje.
před 3 hhodinami

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 7 hhodinami

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 8 hhodinami
Načítání...