Podle britského premiéra Borise Johnsona je čas připravit se na to, že Británie a Evropská unie spolu nakonec neuzavřou obchodní dohodu. Taková varianta nastane, pokud evropský blok zásadně nezmění svůj přístup k jednáním, zdůraznil v pátek ministerský předseda v televizním vyjádření k aktuálnímu vývoji rozhovorů. Čtvrteční signály ze summitu EU podle něj nebyly zrovna povzbudivé. Špičky institucí EU v reakci na jeho slova uvedly, že chtějí nadále s Londýnem jednat.
Evropská unie musí změnit přístup, jinak obchodní dohodu neuzavřeme, varoval Johnson
Premiéři a prezidenti zemí EU ve čtvrtek v Bruselu konstatovali, že dosavadní stav jednání s Británií neumožňuje uzavřít dohodu o budoucích vztazích, a vyzvali Londýn, aby učinil „nutné kroky“.
Zároveň se však evropští lídři usnesli, že rozhovory by měly pokračovat také v následujících týdnech. „Řekli nám, že to musí být Británie, která v následujících dnech učiní všechny kompromisy. To ale nemůže být v jednání správně, takže jsme tím překvapeni,“ řekl dříve v pátek britský ministr zahraničí Dominic Raab.
„Dospěl jsem k závěru, že bychom se měli připravit na 1. leden s uspořádáním, které je více podobné tomu australskému, založenému na prostých zásadách světového volného obchodu,“ prohlásil v pátek Johnson. „Dokud nenastane zásadní změna přístupu, zvolíme australské řešení,“ dodal konzervativní politik.
Summit EU podle Johnsona nebyl „příliš povzbudivý“
„Z nějakého důvodu je od summitu jasné, že po 45 letech členství nejsou ochotní, pokud nenastane nějaká zásadní změna v přístupu, nabídnout této zemi stejné podmínky jako Kanadě,“ vyčetl Johnson EU.
Podle britského premiéra nebyl summit EU „příliš povzbudivý“. Pokud ale bude k ústupkům ochotná EU, je Londýn připraven k dalším rozhovorům, zdůraznil Johnson. V pátek odpoledne jeho mluvčí uvedl, že jednání o dohodě s EU považuje Británie za skončené, pokud EU nepřehodnotí svůj názor.
Špičky unijních institucí v reakci na jeho páteční vystoupení zopakovaly svá vyjádření, která se v posledních týdnech prakticky nemění. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i šéf Evropské rady Charles Michel se shodli na tom, že „EU stále doufá v dohodu, ne však za každou cenu“. „Náš vyjednávací tým zamíří podle plánu příští týden do Londýna, aby zintenzivnil rozhovory,“ uvedla na Twitteru šéfka unijní exekutivy.
Dohoda je lepším řešením pro obě strany, řekla Merkelová
Německá kancléřka Angela Merkelová v reakci na Johnsonova slova řekla, že dohoda je stále ještě lepším řešením pro obě strany. Francouzský prezident Emmanuel Macron po skončení summitu vzkázal britskému premiérovi, že EU zůstává ve své vyjednávací pozici nadále jednotná.
„Je to Spojené království, které se rozhodlo opustit Evropskou unii a které ji nyní opouští a potřebuje dohodu mnohem více, než ji potřebujeme my,“ řekl novinářům.
Hlavní britský vyjednavač David Frost už ve čtvrtek prohlásil, že je výsledkem schůzky lídrů EU zklamán. Také Frost vyjádřil překvapení nad tím, že podle názoru evropského bloku mají všechny budoucí ústupky vzejít jednostranně od Spojeného království.
Čtvrteční bruselské usnesení šéfů států a vlád klade důraz na to, aby hlavní vyjednavač EU s Británií Michel Barnier zastával dosavadní pozici zvláště ohledně tří sporných otázek: rovná pravidla hospodářské soutěže, dohled nad dodržováním smluv a právo rybolovu v britských vodách.
Záleží na Britech, řekl zpravodaj
Podle zpravodaje ČT Lukáše Dolanského mají vyjednavači Bruselu i nadále chuť vyjednávat. „Barnier uvedl, že bude jednat až do posledního momentu, kdy to bude ještě možné. Míč je ale na druhé straně kanálu, záleží na Britech. Nelíbí se jim to, co zaznělo na summitu. Už v minulosti Johnson řekl, že 15. října by měla být nová dohoda na stole, jinak se začnou připravovat na tvrdý brexit,“ řekl novinář.
V Bruselu se prý v současnosti mluví o tom, nakolik mají tato slova taktický význam. „Londýn by měl být prý vstřícnější ve vyjednáváních. Z Británie naopak zaznívá, že by to neměl být on, kdo dělá ústupky. V závěrech summitu se doslova říká, že jednotlivé státy by se měly připravit na všechny scénáře, včetně toho bez dohody,“ řekl Dolanský.
Studio ČT24: Dolanský ohledně summitu EU (zdroj: ČT24)
Raab: Dohoda je blízko
Britský ministr zahraničí byl podle svých slov zklamán a překvapen požadavkem Evropské unie, aby Británie učinila více ústupků. Raab to řekl v pátek zpravodajské televizi Sky News. Dohoda je však podle něj blízko a s dobrou vůlí na obou stranách jí lze ještě dosáhnout.
„Jsme zklamáni a překvapeni výsledkem Evropské rady,“ poznamenal Raab k závěrům, k nimž ve čtvrtek dospěli prezidenti a premiéři zemí EU na summitu v Bruselu. Raab v pátek ale zároveň řekl, že dohoda je blízko. „S dobrou vůlí na obou stranách k ní můžeme dospět,“ prohlásil šéf britské diplomacie.
Spojené království opustilo EU v lednu a obě strany se od té doby neúspěšně snaží sblížit postoje v několika klíčových sporných tématech týkajících se budoucích vztahů. Pokud k dohodě nedospějí do konce roku, vzájemný obchod zkomplikují cla a kvóty.
Dominic Raab
Tvrdý brexit by se na Británii ekonomicky podepsal
Pokud by hovory mezi Londýnem a Bruselem nakonec vzaly za své a strany nenašly společnou řeč, Británie by musela kalkulovat s takzvaným tvrdým brexitem – bez dohody s EU. Vedle ekonomických a obchodních dopadů by „tvrdý brexit“ značně zkomplikoval situaci v Severním Irsku. Rozhořčení těch obyvatel, kteří chtěli setrvat v Evropské unii, se prohloubí. Zdražení zboží nebo zvýšení nezaměstnanosti by nakonec nejvíce dopadlo na ty, kteří v referendu hlasovali pro brexit.
Pokud by k tomu opravdu došlo, bude hrát britská vláda o čas. V rychlém procesu by se měla snažit prosadit alespoň dílčí legislativu, aby byl tvrdý brexit co nejméně bolestivý. Platila by pravidla Světové obchodní organizace (WTO) – na zboží putující mezi EU a Spojeným královstvím by tak byla okamžitě uvalena cla, což by ho prodražilo.
Tvrdý brexit by podle analýzy britské centrální banky Bank of England znamenal výrazné zvýšení nezaměstnanosti. Kombinace dopadů koronavirové pandemie a bezdohodového odchodu z Evropské unie by navíc byla těžkým direktem pro britskou ekonomiku.
Na hranicích by začal fungovat klasický hraniční režim. Před brexitem bez dohody a následným rizikem pro společnost varovala například i britská policie, neboť by Spojené království okamžitě ztratilo přístup k celoevropským bezpečnostním databázovým systémům.
Celní podmínky se změní tak jako tak, tvrdí obchodní expert
Podle vedoucího zahraniční kanceláře státní agentury CzechTrade v Londýně Jiřího Raka se celní podmínky změní bez ohledu na výsledek jednání mezi EU a Británií. Exportéři by podle něj měli začít nové povinnosti řešit co nejdříve.
„Novým podmínkám se budou muset přizpůsobit i britské firmy, které zboží z Česka dováží. Předpokládá se, že většina dovozců využije specializovaných služeb mezinárodních přepravců nebo celních brokerů,“ doplnil. Podle Procházky je možné, že britské firmy budou chtít, aby celní formality vyřizovali jejich čeští obchodní partneři.
Problém se Severním Irskem
Velkým tématem „rozvodu“ Velké Británie s Evropskou unií je přístup k Severnímu Irsku a jeho hranicím. V případě brexitu bez dohody by nevešel v platnost protokol, který má zabránit vzniku tvrdé hranice mezi britským Severním Irskem a Irskou republikou, která zůstala součástí EU.
Protokol nahradil takzvanou „irskou pojistku“, při jejímž uplatnění by byla celá Británie součástí unijní bezcelní zóny. Kritici se obávali, že by pak Británie mohla takto zůstat připoutána k unijním strukturám natrvalo.
Tvrdá hranice mezi Irskem a Severním Irskem by znamenala komplikace pro tamní obyvatele, kteří například dojíždějí do sousední země za prací – takzvaná irská otázka je navíc stále citlivým tématem. Zhruba polovina obyvatel jsou irští katolíci.
Hranice mezi Irskem a Severním Irskem
Proevropské Skotsko
Brexit po čase navíc podnítil tendence Skotska se osamostatnit. Většina Skotů se vyjádřila pro setrvání v Evropské unii, na rozdíl od svých krajanů z jiných částí království.
Skotská premiérka Nicola Sturgeonová v září slíbila, že příští rok představí konkrétní plány na další referendum o skotské nezávislosti. Termín hlasování chce určit nejpozději do počátku května, kdy se ve Skotsku uskuteční místní volby.
Referendum o odtržení od zbytku Spojeného království se v zemi konalo už v roce 2014. Současná britská vláda premiéra Borise Johnsona další hlasování o nezávislosti odmítá. S novým referendem by přitom musel parlament v Londýně, který ovládají Johnsonovi konzervativci, souhlasit.