Evropská komise zahájila proti Velké Británii řízení za to, že odmítla navrhnout komisaře. Londýn podle prohlášení Komise porušil své povinnosti vyplývající z unijních smluv a požadavků Evropské rady. Britská vláda se dlouhodobě nemíní na chodu nové unijní exekutivy podílet kvůli záměru opustit na konci ledna EU. Brusel dal Britům lhůtu na reakci do pátku 22. listopadu. Výbory Evropského parlamentu mezitím schválily na posty eurokomisařů Francouze Thierryho Bretona a Rumunku Adinu Valeanovou.
Evropská komise zahájila řízení proti Velké Británii. Londýn odmítl navrhnout svého komisaře
Budoucí předsedkyně EK Ursula von der Leyenová zaslala vládě Borise Johnsona dva dopisy, v nichž ji vyzvala k nabídnutí vhodného kandidáta. Z Británie dostala ve středu odpověď, v níž Londýn zdůvodnil odmítnutí její žádosti tím, že se blíží parlamentní volby.
Vyvolání předčasných voleb schválil britský parlament v posledním říjnovém týdnu a o novém složení dolní komory budou Britové hlasovat 12. prosince.
Oficiální britské zásady týkající se voleb uvádějí, že vláda by neměla v předvolebním období předkládat kandidáty na vysoké mezinárodní posty, včetně těch v evropských institucích. Podle Komise však nejsou národní pravidla ospravedlněním pro to, aby Británie porušovala povinnosti.
Jejich součástí je i to, že musí jako všechny členské státy navrhnout zástupce do unijní exekutivy, dokud zůstává součástí evropského bloku. Lídři EU tím na konci října podmínili nový, tříměsíční odklad britského odchodu.
Komise zřejmě začne fungovat v nekompletním složení
Začátek funkčního období nové Komise je aktuálně naplánován na 1. prosince, podle webu Politico ale při současném britském postoji hrozí další odklad jejího nástupu, který měl původně nastat už se začátkem listopadu. Jelikož bude Velká Británie v prosinci stále členem EU, absence britského eurokomisaře představuje pro Brusel ošemetný právní problém.
Podle právníků unijních institucí by však mohla EK začít v prosinci fungovat i bez britského člena, pokud bude Londýn trvat na svém. O případném dalším postupu rozhodne Komise po uplynutí lhůty, kterou dala Londýnu.
Agentura AFP tvrdí, že von der Leyenová obdržela právní stanovisko, podle něhož neobsazený britský post nezabrání členům nové Komise v tom, aby se ujali svých funkcí. Politico uvádí, že EU v minulosti vícekrát „fungovala s menším počtem zástupců“.
Dva kandidáti na eurokomisaře prošli
Zpoždění nástupu nové Evropské komise způsobilo i zamítnutí trojice původně navrhnutých eurokomisařů z Francie, Maďarska a Rumunska. Ve čtvrtek proto noví kandidáti těchto členských států odpovídali na dotazy členů parlamentních výborů.
Výbory schválily Francouze Thierryho Bretona eurokomisařem pro vnitřní trh. Breton slíbil, že v souvislosti se svou dosavadní pozicí šéfa velké technologické firmy Atos předejde jakémukoli střetu zájmů. Většině europoslanců ujištění stačilo, ačkoli někteří dávali najevo obavy z možných vazeb na bývalou firmu.
Breton mimo jiné prohlásil, že bude bojovat proti budování jakýchkoli nových překážek pro jednotný trh. Podpořil vznik fondu určeného pro průmyslové státy závislé na fosilních palivech, jehož finance by zmírnily dopady přechodu k ekologicky šetrnému hospodářství, i přijetí takzvaného „uhlíkového cla“, které se má vztahovat na zboží ze zemí, které ignorují klimatickou odpovědnost.
Prošla i Rumunka Adina Valeanová, která bude mít na starosti dopravu. Dosavadní europoslankyně se chce soustředit na podporu levné železnice, boj za čistší vzduch ve městech či snahu o celoevropské sjednocení dálničních poplatků. Navzdory tomu, že část poslanců zklamala nedostatkem znalostí, získala nakonec souhlas většiny členů výboru.
Maďarský kandidát musí dodat odpovědi kvůli Orbánovi
Naopak poslední dosud neschválený kandidát, Maďar Olivér Várhelyi, na první pokus podporu potřebné většiny zahraničního výboru europarlamentu nezískal.
Část poslanců nebyla spokojena s jeho ujišťováním o nezávislosti na premiérovi Viktoru Orbánovi a vyžádala si dodatečné písemné odpovědi, které musí Várhelyi dodat výboru do pondělka.
Várhelyi, který má mít na starosti sousedskou politiku a rozšíření EU, mimo jiné slíbil přehodnotit vztahy s Tureckem či otevřenost k přístupovým jednáním s balkánskými zeměmi.