Evropská komise nebyla dost rychlá při schvalování vakcín a příliš věřila rychlosti jejich velkovýroby. Chybu udělala také při snaze omezit export látek do Velké Británie, prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, která v Evropském parlamentu reagovala na kritiku pomalého očkování. Europoslanci předtím jasnou většinou hlasů schválili zásadní část fondu pokrizové obnovy EU ve výši 672,5 miliardy eur (přes 17 bilionů korun). Peníze spojili s reformami, ekologickými cíli či digitalizací. Fond i půjčku na něj musí ještě schválit členské státy.
Evropská komise chybovala, schvalování vakcín by mělo zrychlit, přiznala von der Leyenová
Slabé místo je nyní produkce, řekla ČT von der Leyenová (zdroj: ČT24)
„Byli jsme pomalí při schvalování. Byli jsme příliš optimističtí, co se týká hromadné výroby. A možná jsme si byli příliš jistí, že co si objednáme, dostaneme včas,“ řekla europoslancům šéfka unijní exekutivy, která již část těchto pochybení připustila minulý týden.
Von der Leyenová dodala, že komisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová začne pracovat na nových pravidlech, která by umožnila Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA) co nejvíce urychlit schvalování. To v současnosti trvá o několik týdnů déle než v některých mimounijních státech. Komise chce podle von der Leyenové také více tlačit na dodavatele vakcín, aby dostáli svým závazkům.
„Všichni jsme se soustředili na výrobu vakcín, což bylo správné, a je fenomenální, čeho vědci dosáhli za deset měsíců. Jenže teď vidíme, že je enormně složité vyrobit vakcíny v rozsahu miliard dávek,“ řekla později von der Leyenová v rozhovoru pro ČT.
„Máme přístup k 2,3 miliardám vakcín, jako Evropská unie. Což je mnohem více, než co potřebujeme, protože jsme také zajistili vakcíny pro naše sousedy. Ale slabé místo je nyní produkce, masová výroba a součásti, které jsou pro tuto produkci potřeba,“ dodala v odpovědi na otázku, zda může garantovat, že Evropa bude mít dostatek vakcín.
Horizont ČT24: Nedostatek vakcín proti koronaviru v EU (zdroj: ČT24)
Spor s firmou AstraZeneca
V zemích EU se očkování proti covidu-19 rozběhlo pomaleji než ve Spojených státech, Velké Británii či Izraeli, které dříve schválily vakcíny a uzavřely smlouvy s výrobci. Brusel se nyní pře s firmou AstraZeneca, která proti původním slibům zhruba o polovinu omezila objem vakcín, který členským státům doručí do konce března.
EK kvůli tomu zavedla systém kontrol exportu očkovacích látek vyráběných v EU, jenž má v krajním případě umožnit zákaz jejich vývozu. Opatření však ostře kritizovala Británie kvůli tomu, že počítalo s kontrolami na hranicích Irska a Severního Irska vyloučených brexitovou dohodou. Von der Leyenová připustila, že to byla chyba, a dodala, že systém má sloužit především k tomu, aby Unie měla o vývozech přehled. Podle dosud posledního vyjádření EK zatím nebyl vývoz vakcín zastaven ani jednou.
Peníze budou
Schválený balík je zásadní součástí fondu obnovy o celkovém objemu 750 miliard eur, na který si Evropská komise hodlá vzít bezprecedentní půjčku na finančních trzích. Poslanci takzvaný nástroj na podporu oživení a odolnosti schválili hlasy téměř všech parlamentních skupin: pro se vyslovilo 582 zákonodárců, proti bylo 40 a 69 se hlasování zdrželo.
Komise bude peníze rozdělovat členským zemím na základě jejich národních plánů reflektujících požadavky Bruselu. „Je třeba mít na paměti, že to není bankomat, ale nástroj, který vyžaduje plnou transparentnost a přístup k informacím,“ vzkázal členským státům liberální zpravodaj návrhu Dragoș Pîslaru.
Zelená ekonomika, digitalizace či sociální pomoc
Podmínky schválené poslanci počítají se šesti pilíři, do nichž by země měly unijní peníze investovat. Je mezi nimi podpora přechodu ke klimaticky šetrné ekonomice, digitalizace, stimuly pro firmy postižené krizí, sociální pomoc pro nejzasaženější obyvatele, posílení zdravotní péče a podpora mladých lidí.
Největšími absolutními příjemci z fondu budou Itálie a Španělsko, Česko může v přímých platbách získat až 182 miliard korun. Fond by mohl začít fungovat ve druhé polovině roku.
Nařízení schválené europoslanci musí ještě potvrdit členské státy, s nimiž se na jeho podobě zástupci EP již předběžně dohodli. Každá země pak musí odsouhlasit navýšení stropu rozpočtových zdrojů, které umožní společný dluh v příštích letech splácet.
Čeští zástupci balík vítají
„Vidíme krachující podniky, vidíme padat malé rodinné firmy i celé segmenty trhu. Nyní máme nástroj, jak toto zastavit,“ přivítala krok místopředsedkyně EP Dita Charanzová (ANO), podle níž by se státy měly zaměřit mimo jiné na podporu malých a středních firem.
Více než desítka států včetně Česka již Komisi předložila pracovní verze svých plánů, s nimiž však Brusel nebyl zcela spokojen. „Dohodnuté podmínky samozřejmě vylučují, aby tyto miliardy byly využity na záplatování rozpočtů, jak si možná někteří politici u nás myslí,“ prohlásil Luděk Niedermayer (TOP 09). Spíše než na stavbu dálnic by podle něho měly peníze mířit do modernizace ekonomiky či na podporu mladých lidí zasažených krizí.
Česká vláda tvrdí, že plán bude odpovídat požadavkům Komise, a předložit by jej chtěla v březnu. Poslední termín, dokdy musí plány dostat EK, je konec dubna.
Podle dalších poslanců je důležitá možnost kontroly, zdali jsou peníze využívány podle dohodnutých pravidel. „V povinné transparenci je hlavně na úrovni členských států stále dost mezer, ale tento investiční plán je svými pravidly určitě posun vpřed,“ řekl pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.