V syrském Aleppu pokračovaly i přes v úterý oznámené příměří boje. Vše bylo připraveno na evakuaci lidí z východní části města, autobusy ale odjely prázdné. Večer ale opět některé skupiny rebelů uvedly, že se podařilo uzavřít jednání o příměří a evakuaci z východního Aleppa. To by mělo vést k prvním evakuacím během několika hodin. Dohodu nepotvrdila syrská vláda ani Rusko. Damašek podmínil uzavření dohody předáním seznamu zájemců o evakuaci, aby se ujistil, že mezi nimi nejsou prorežimní rukojmí.
Podle agentury AFP na dohodě pracovali zástupci Damašku a jeho spojenců z Ruska a Íránu, za povstalce pak Turecko. Nikdo z vládní strany se však k tvrzení o uzavření dohody oficiálně nevyjádřil.
Úterní plán evakuace se rozpadl v pokračujících bojích
Podle úterní dohody, na které se podílelo Rusko a Turecko, měla evakuace začít v noci na středu a lidé se na ni připravovali. Pak ale byla obnovena palba a bombardování. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn řekl, že se tím syrská armáda dopustila válečného zločinu.
Odpoledne se objevily zprávy, že se o evakuaci povstalců z východní části města stále jedná a zapojeni do rozhovorů jsou zástupci Damašku, Ruska, Íránu a Turecka. Syrská vláda požaduje seznam osob, které chtějí odejít, aby se ujistila, že mezi nimi nebudou provládní zajatci. Írán chce zase vydání íránských zajatců a těl padlých Íránců.
- Podívejte se: Jak Sýrii změnila válka
Představitelé dvou skupin povstalců a zástupce OSN uvedli, že Írán, který je spojencem režimu v Damašku, si klade nové podmínky pro příměří i evakuační dohodu. Teherán prý požaduje, aby se současně uskutečnily evakuace i z šíitských provládních měst Fúa a Kafrája, která leží v provincii Idlib a jsou v obležení povstalců.
Příměří se dodržovalo jen krátce
Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin v úterý v Radě bezpečnosti oznámil, že všechny vojenské operace ve východním Aleppu skončily a město podléhá kontrole syrské vlády. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun nicméně tvrdil, že povstalci mají pod kontrolu ještě pět procent východních čtvrtí.
„Opravdu to vypadá, že letecké údery ruského i syrského letectva byly pozastaveny, dochází ale k různým střetům mezi méně disciplinovanými a méně organizovanými skupinami provládního tábora,“ uvedl ve středu dopoledne zpravodaj ČT Jakub Szántó.
„Na straně vlády vedle velmi zdecimovaných a prořídlých řad armády bojují také zahraniční bojovníci z libanonského Hizballáhu a také šíitské milice, které jsou vybudovány za výrazného organizačního a finančního přispění íránských revolučních gard. Jsou to nejméně disciplinované jednotky, které pravděpodobně mají na svědomí vraždu až 82 lidí, včetně žen a dětí, o kterých mluvil v úterý zástupce OSN,“ podotkl Szántó.
Autobusy odjely prázdné
Evakuace měla začít ve středu ve 4:00 SEČ. Na hlavní výjezdové cestě z města čekalo s nastartovanými motory asi dvacet autobusů. Další desítka autokarů stála poblíž, nikdo do nich ale nenastoupil.
Rebelové z prostojů s evakuací obvinili šíitské milice bojující po boku vládních sil. „Íránské milice vrací lidi zpět,“ citovala agentura Reuters jednoho z představitelů povstalců. Orient TV, která podporuje rebely, už dříve uvedla, že odjezdy z města mohou být odloženy na čtvrtek.
Obyvatelé východních čtvrtí podle Reuters spalovali osobní věci, které si s sebou nemohou odvézt. Ve městě panovaly obavy, že vojáci a milicionáři začnou rabovat, jakmile plně převezmou moc.
V povstalecké části zůstávají desítky tisíc lidí
Očekávalo se, že většina z 50 tisíc lidí, kteří jsou stále v povstalecké části města, během středy odejde. „Existuje dohoda o evakuaci obyvatel a povstalců z východního Aleppa. Povstalci si budou moci vzít své lehké zbraně,“ informoval představitel povstalecké skupiny. Jako první podle něj měli být evakuováni ranění a civilisté.
Dohoda podle něj počítala s tím, že „ti, kdo odejdou, si budou moci vybrat, zda půjdou do západní části provincie Aleppo, nebo do provincie Idlib dále na severozápadě“. Existenci této dohody potvrdil i zástupce další povstalecké skupiny Ahrár aš-Šám.
Podle ruského ministerstva obrany východní Aleppo opustilo za posledních 24 hodin šest tisíc civilistů, z toho dva tisíce dětí. Zbraně odevzdalo 366 rebelů, kteří vzápětí přešli do vládou kontrolované části druhého největšího syrského města. To podle zpravodaje ČT Jakuba Szántó ovšem nesouvisí s dohodnutou evakuací.
Asad snahy o příměří kritizuje
Podle syrského prezidenta Asada bylo smyslem příměří zastavit postup jeho vlády v Aleppu, „udržet tam teroristy a zachránit je“. Nedávný útok radikálů z Islámského státu byl podle prezidenta určen k tomu, aby odvedl pozornost syrské armády od aleppské ofenzivy.
Rusko pomohlo Asadovi osvobodit Palmýru na jaře, ale bojovníci IS zůstali v její blízkosti a v neděli část dobyli zpět.
PŘEHLEDNĚ - kdo ovládá syrská města, v nichž se bojovalo o moc:
Damašek – pod kontrolou syrské vlády. Boje v Damašku se rozhořely v polovině července 2012, kdy opoziční síly obsadily několik čtvrtí. Už v srpnu syrská vláda oznámila, že se jí podařilo získat zpět kontrolu nad městem.
Během atentátu na budovu bezpečnostních sil v Damašku v červenci 2012 zemřel prezidentův švagr Ásif Šaukat, syrský ministr obrany Dáud Radžha i ministr vnitra Šaar. K atentátu se přihlásily dvě skupiny, islamistické povstalecké uskupení Brigáda islámu a Syrská svobodná armáda (FSA).
Palmýra - od 11. prosince 2016 mají Palmýru pod kontrolou znovu radikálové Islámského státu. Islamisté slavné historické město poprvé obsadili v květnu 2015. Syrská armáda ho s pomocí ruských letounů osvobodila v březnu 2016.
Před začátkem občanské války v Sýrii v roce 2011 navštěvovalo Palmýru označovanou za perlu pouště přes 150 tisíc turistů ročně a žilo v ní asi 70 tisíc lidí. Po řádění Islámského státu ale zůstaly hlavně ruiny a nastražené miny. Po jejich odstranění se do města k obnově zdevastovaných památek sjeli sochaři z různých koutů Sýrie.
Rakká – je baštou Islámského státu. Spojené státy v prosinci 2016 oznámily, že pošlou do Sýrie dalších 200 vojáků, kteří mají pomoci kurdským a arabským bojovníkům město ovládnout.
Kurdsko-arabské síly v Sýrii začaly s dobýváním Rakky na začátku listopadu. Ze vzduchu je podporuje mezinárodní koalice v čele se Spojenými státy. Ve městě podle odhadů žije asi 250 tisíc až 500 tisíc lidí.
Kobani – město v oblasti takzvaného syrského Kurdistánu. Je pod kontrolou Kurdů. Kurdové v Sýrii před rokem vyhlásili autonomní oblast zvanou Rojava, která je bohatá na ropu, vodní zdroje a úrodnou půdu. K její obraně si založili lidové milice, mužské YPG a ženské YPJ. Do jejich řad se přidávají často dobrovolníci z Evropy, ale i Ameriky či Austrálie.
V září 2014 na město zaútočili bojovníci Islámského státu. V roce 2015 milice YPG, spolu se Syrskou svobodnou armádou, pešmergy z iráckého Kurdistánu a za pokračující podpory amerického letectva vytlačili Islámský stát na ústup.
Idlib – město jihozápadně od Aleppa ovládají z velké části povstalci. Provincii Idlib má pod kontrolou povstalecká koalice Armáda dobytí. Nejznámějším členem této koalice je Fronta dobytí Sýrie (bývalá fronta An-Nusra, která byla napojená na teroristickou síť Al-Káida).
Homs – třetí největší město Sýrie je pod kontrolou syrské vlády. Armáda dostala Homs pod kontrolu v roce 2014 po dlouhém roce obléhání. Město bylo dlouhou dobu jedním z center povstání proti prezidentu Bašáru Asadovi. Z kdysi živého průmyslového města zbyly po dlouhých bojích jen trosky.
