O střetech zájmů při čerpání z fondů Evropské unie nebo o jejich zneužívání za přispění státních funkcionářů diskutují poslanci na rozpravě Evropského parlamentu (EP). Plénum se dotknulo i případu českého premiéra Andreje Babiše (ANO), který podle mediálních informací z auditu Evropské komise porušuje české i evropské předpisy o střetu zájmů. Audity Komise musí být rychlejší, aby trest mohl přijít dostatečně brzy, zdůraznila předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Monika Hohlmeierová.
Hohlmeierová ve svém projevu přivítala „vyčerpávající“ audity EK i to, že v loňském roce bylo pozastaveno proplácení peněz ze strukturálních fondů EU pro firmy s vazbami na Babiše.
Německá členka Evropské lidové strany má nicméně za to, že EU potřebuje jasnou definici střetu zájmů a „systémových“ rizik spojených s rozdělováním unijních prostředků. Jakékoli jejich zneužívání podle ní může narušit důvěru občanů v unijní orgány a instituce a může mít negativní dopad snahy prosazovat unijní priority.
Eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn, který reagoval na otázky výboru CONT, upozornil na loňské zpřísnění finančního nařízení EU týkajícího se střetu zájmů. Komise podle něj podporuje členské státy v jejich snahách nová pravidla prosadit a pokračuje také posilování svých vlastních monitorovacích procesů.
V souvislosti s Babišem Hahn zopakoval, že Komise předala Česku konečné závěry auditu o holdingu Agrofert a strukturálních fondech.
Na adresu českého premiéra či „pasivitu“ Komise přitom zaznívala kritika nejen z řad českých europoslanců. Někteří členové EP také volali po reformě společné zemědělské politiky, která údajně vede k tomu, že unijní dotace proudí do kapes oligarchů.
