EU zahajuje novou operaci ve Středozemním moři. Itálii pomůže s ochranou hranic

2 minuty
Evropská unie zahajuje novou operaci ve Středozemním moři
Zdroj: ČT24

Evropská unie zahajuje od února ve Středozemním moři novou operaci Themis, jejímž cílem je pomoc Itálii v kontrole vnějších hranic EU a také záchrana běženců, kteří prchají do Evropy. Součástí operace bude i výměna informací tajných služeb a boj proti teroristickým hrozbám. Informovala o tom unijní agentura pro ochranu vnějších hranic Frontex.

„Operace Themis bude lépe reagovat na nové trendy v migraci i na přeshraniční kriminalitu. Frontex bude rovněž pomáhat Itálii v odhalování trestné činnosti, jako je například pašování drog přes Jaderské moře,“ uvedl ředitel Frontexu Fabrice Leggeri.

„Musíme být lépe vybaveni, abychom dokázali odhalovat kriminální skupiny, které se snaží nepozorovaně vstoupit do EU. To je klíčové pro vnitřní bezpečnost Evropské unie,“ uvedl Leggeri.

V rámci operace Themis bude Frontex pokračovat v pomoci Itálii v takzvaných hotspotech, tedy centrech, v nichž se registrují migranti. Úředníci ze zemí Unie tam budou Italům pomáhat mimo jiné s odebíráním otisků prstů a ověřováním národnosti migrantů.

Operace Themis nahrazuje operaci Triton, která byla spuštěna v roce 2014 a které se účastnily země EU i některé nečlenské, například Norsko či Švýcarsko. Loni plavidla Frontexu zachránila asi 38 tisíc lidí u břehů Itálie, Řecka i Španělska. V oblasti kromě nich ale zasahují taky Lékaři bez hranic.

Země Evropské unie spolu se Švýcarskem a Norskem zaznamenaly loni 706 913 žádostí o azyl, uvedl Evropský podpůrný azylový úřad (EASO). Proti roku 2016 je to pokles o 43 procent. Už druhý rok za sebou od roku 2015, kdy vrcholila migrační krize, tedy počty žádostí klesají. O azyl nadále nejčastěji usilují občané Sýrie, loni podali přes 98 tisíc žádostí.

Interpol: Do Itálie připlulo 50 Tunisanů s možnými vazbami na IS

Mezinárodní policejní organizace Interpol v listopadu loňského roku poskytla italskému ministerstvu vnitra seznam 50 lidí, kteří jsou údajně napojeni na takzvaný Islámský stát (IS) a kteří v předchozích měsících dorazili k italským břehům. Napsal to web deníku The Guardian, který k seznamu získal přístup.

Mělo se jednat o Tunisany. K evropským břehům prý dorazili na neoznačených lodích. Podle evropského protiteroristického pracovníka citovaného listem The Guardian se tak mělo stát mezi loňským červencem a říjnem. Uvedení lidé prý připluli na Sicílii na rybářských člunech či jiných malých plavidlech, která pak zůstala na plážích.

The Guardian uvedl, že italská vláda dokument Interpolu následně rozeslala protiteroristickým orgánům po celé Evropě. Interpol se domníval, že se z Itálie mohou pokusit o přesun do jiných evropských zemí. Jeden z podezřelých Tunisanů „už možná překročil italsko-francouzskou hranici na cestě do Gardu, departementu na jihovýchodě Francie“, uvedla mezinárodní policejní organizace.

Itálie ale tvrzení Interpolu odmítá s tím, že informace o příchodu 50 zahraničních bojovníků, kteří patří k ISIS a jsou připraveni páchat atentáty, nemá v ničem oporu. Italské ministerstvo vnitra prý po spolupráci s Tuniskem identifikovalo „nepatrný počet osob“ vytipovaných tuniskou stranou, a ty následně vyhostilo.

Jedním z nejvyhledávanějších míst pro vylodění tuniských migrantů směřujících do Evropy se stala pláž Torre Salsa u sicilského Agrigenta. Místní úřady těmto příchodům říkají „vylodění duchů“ a odhadují, že od loňského léta tam dorazilo přes 3000 Tunisanů.

Na 5500 občanů Tuniska pak podle odhadů OSN v minulosti odcestovalo na území ovládané IS v Sýrii a v Iráku, aby za teroristickou organizaci bojovalo. To je víc, než z jakékoli jiné země. Vlády v Evropě se nyní po pádu chalífátu IS obávají, že bývalí bojovníci se budou pokoušet o páchání útoků jinde. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 1 hhodinou

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 2 hhodinami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 8 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 12 hhodinami
Načítání...