Češi chystají s Italy projekt na pomoc migrantům v Pobřeží slonoviny

4 minuty
Události: Jednání českého a italského premiéra
Zdroj: ČT24

Česká republika a Itálie chystají společný projekt, ve kterém by mohly společně pomáhat migrantům v Pobřeží slonoviny. Po setkání s italským premiérem Paolem Gentilonim to na tiskové konferenci řekl český předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Česko by mělo do projektu přispět zhruba milionem eur (přibližně 26,14 milionu korun) a pomoci jím ke zlepšení životních podmínek lidí, kteří byli do Pobřeží slonoviny například vráceni z jiných zemí.

Sobotka s Gentilonim připustili, že v otázce migrační krize mají země rozdílné názory. Česko je proti přerozdělování uprchlíků, řešit problém chce především v zemích, odkud přicházejí. „Já jsem informoval pana premiéra o aktivitách, které realizuje Česká republika na Blízkém východě či v severní Africe,“ připomněl Sobotka alternativní způsoby, kterými chce Česko řešit migrační krizi.

Zmínil také současný projekt výcviku libyjské pobřežní stráže. „Já to pokládám za velmi dobrou cestu, která může pomoci snížit migrační tlaky z Libye směrem do Itálie,“ řekl Sobotka. V novém projektu, který chystají ministerstva, by pak měly peníze pomáhat začlenit do společnosti lidi vrácené do Pobřeží slonoviny z jiných afrických zemí, kudy směřovali do Evropy.

V africké zemi je podle Sobotky také několik set tisíc lidí bez státního občanství. „Pobřeží slonoviny je jednou z významných zdrojových zemí, pokud jde o migraci,“ uvedl Sobotka. Ve spolupráci s Itálií by měly peníze uprchlíkům pomáhat zajišťovat ubytování, zdravotní péči, pitnou vodu a zlepšovat jejich vyhlídky na začlenění do společnosti.

Migrační proud
Zdroj: ČT24

V migrační krizi je Itálie společně s Řeckem nejvíce zatíženou evropskou zemí, protože velká část uprchlíků po plavbě přes Středozemní moře skončí právě u italských břehů. Kvůli zlepšení situace v obou zemích před dvěma lety vznikly kvóty na počet uprchlíků, kteří by se mezi jednotlivé členské země měli rozdělit.

Česko kvóty odmítá jako nefunkční, vláda ale zároveň nesouhlasí s kritikou, že je Praha s ostatními státy EU v otázce migrace nesolidární. Sobotka opakovaně zdůraznil, že Česko pomáhá zlepšovat podmínky uprchlíků v zemích, odkud přicházejí, a zasazuje se i o ochranu vnější hranice Unie.

Gentiloni: Zamítnutí žaloby na kvóty je třeba respektovat

Gentiloni již na předchozí návštěvě Slovinska uvedl, že všechny členské státy EU musí respektovat středeční rozhodnutí Evropského soudního dvora, který zamítl žalobu na systém přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Tu podalo Slovensko a Maďarsko.

„Rozhodnutí Evropského soudního dvora je důležité, protože potvrzuje dva principy. Prvním je, že rozhodnutí soudu je třeba respektovat, a druhým je, že princip solidarity, který stál za rozhodnutím o přerozdělení, soud potvrdil,“ řekl Gentiloni. Rozhodnutí podle něj musí být závazná pro všechny členské země EU.

9 minut
Brífink po jednání českého a italského premiéra
Zdroj: ČT24

Slovensko a Maďarsko žádaly od soudu EU zrušení rozhodnutí členských zemí ze září 2015 o dvouletém mechanismu přebírání žadatelů o azyl z některých konkrétních zemí, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku, a to mimo jiné kvůli údajným procesním vadám. Některé země, kromě Slovenska a Maďarska také Česká republika a Rumunsko, tehdy rovněž hlasovaly proti.

Soud EU ale potvrdil platnost programu přerozdělování. Konstatoval, že nebylo nutné, aby rozhodnutí o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků bylo přijato jednomyslně, a odmítl i další námitky Bratislavy a Budapešti. Například to, že přerozdělování podle kvót nebylo k řešení migrační krize nezbytné.

Slovensku a Maďarsku se rozhodnutí soudu nelíbí. Zatímco Bratislava oznámila, že rozsudek respektuje, ale s kvótami nadále nesouhlasí, Budapešť rozsudek označila za zcela nepřijatelný.

obrázek
Zdroj: ČT24

Gentiloni rovněž řekl, že se Itálii podařilo výrazně snížit počet nově příchozích migrantů, ale je zapotřebí migrační politiku sjednotit a „co nejvíce poevropštit“. „Dopad na imigraci je zjevný, snížil se počet nově příchozích migrantů a celkově se na trasách zpomalil tok migrantů, což je výsledkem naší politiky a podpory ze strany EU,“ dodal italský premiér.

Počet nově příchozích migrantů se v Itálii v srpnu snížil o 82 procent, mimo jiné v důsledku dohody mezi Itálií a Libyí, podle níž Itálie poskytuje Libyi technickou podporu v boji proti pašerákům lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...