Češi chystají s Italy projekt na pomoc migrantům v Pobřeží slonoviny

Nahrávám video

Česká republika a Itálie chystají společný projekt, ve kterém by mohly společně pomáhat migrantům v Pobřeží slonoviny. Po setkání s italským premiérem Paolem Gentilonim to na tiskové konferenci řekl český předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Česko by mělo do projektu přispět zhruba milionem eur (přibližně 26,14 milionu korun) a pomoci jím ke zlepšení životních podmínek lidí, kteří byli do Pobřeží slonoviny například vráceni z jiných zemí.

Sobotka s Gentilonim připustili, že v otázce migrační krize mají země rozdílné názory. Česko je proti přerozdělování uprchlíků, řešit problém chce především v zemích, odkud přicházejí. „Já jsem informoval pana premiéra o aktivitách, které realizuje Česká republika na Blízkém východě či v severní Africe,“ připomněl Sobotka alternativní způsoby, kterými chce Česko řešit migrační krizi.

Zmínil také současný projekt výcviku libyjské pobřežní stráže. „Já to pokládám za velmi dobrou cestu, která může pomoci snížit migrační tlaky z Libye směrem do Itálie,“ řekl Sobotka. V novém projektu, který chystají ministerstva, by pak měly peníze pomáhat začlenit do společnosti lidi vrácené do Pobřeží slonoviny z jiných afrických zemí, kudy směřovali do Evropy.

V africké zemi je podle Sobotky také několik set tisíc lidí bez státního občanství. „Pobřeží slonoviny je jednou z významných zdrojových zemí, pokud jde o migraci,“ uvedl Sobotka. Ve spolupráci s Itálií by měly peníze uprchlíkům pomáhat zajišťovat ubytování, zdravotní péči, pitnou vodu a zlepšovat jejich vyhlídky na začlenění do společnosti.

Migrační proud
Zdroj: ČT24

V migrační krizi je Itálie společně s Řeckem nejvíce zatíženou evropskou zemí, protože velká část uprchlíků po plavbě přes Středozemní moře skončí právě u italských břehů. Kvůli zlepšení situace v obou zemích před dvěma lety vznikly kvóty na počet uprchlíků, kteří by se mezi jednotlivé členské země měli rozdělit.

Česko kvóty odmítá jako nefunkční, vláda ale zároveň nesouhlasí s kritikou, že je Praha s ostatními státy EU v otázce migrace nesolidární. Sobotka opakovaně zdůraznil, že Česko pomáhá zlepšovat podmínky uprchlíků v zemích, odkud přicházejí, a zasazuje se i o ochranu vnější hranice Unie.

Gentiloni: Zamítnutí žaloby na kvóty je třeba respektovat

Gentiloni již na předchozí návštěvě Slovinska uvedl, že všechny členské státy EU musí respektovat středeční rozhodnutí Evropského soudního dvora, který zamítl žalobu na systém přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Tu podalo Slovensko a Maďarsko.

„Rozhodnutí Evropského soudního dvora je důležité, protože potvrzuje dva principy. Prvním je, že rozhodnutí soudu je třeba respektovat, a druhým je, že princip solidarity, který stál za rozhodnutím o přerozdělení, soud potvrdil,“ řekl Gentiloni. Rozhodnutí podle něj musí být závazná pro všechny členské země EU.

Nahrávám video

Slovensko a Maďarsko žádaly od soudu EU zrušení rozhodnutí členských zemí ze září 2015 o dvouletém mechanismu přebírání žadatelů o azyl z některých konkrétních zemí, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku, a to mimo jiné kvůli údajným procesním vadám. Některé země, kromě Slovenska a Maďarska také Česká republika a Rumunsko, tehdy rovněž hlasovaly proti.

Soud EU ale potvrdil platnost programu přerozdělování. Konstatoval, že nebylo nutné, aby rozhodnutí o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků bylo přijato jednomyslně, a odmítl i další námitky Bratislavy a Budapešti. Například to, že přerozdělování podle kvót nebylo k řešení migrační krize nezbytné.

Slovensku a Maďarsku se rozhodnutí soudu nelíbí. Zatímco Bratislava oznámila, že rozsudek respektuje, ale s kvótami nadále nesouhlasí, Budapešť rozsudek označila za zcela nepřijatelný.

obrázek
Zdroj: ČT24

Gentiloni rovněž řekl, že se Itálii podařilo výrazně snížit počet nově příchozích migrantů, ale je zapotřebí migrační politiku sjednotit a „co nejvíce poevropštit“. „Dopad na imigraci je zjevný, snížil se počet nově příchozích migrantů a celkově se na trasách zpomalil tok migrantů, což je výsledkem naší politiky a podpory ze strany EU,“ dodal italský premiér.

Počet nově příchozích migrantů se v Itálii v srpnu snížil o 82 procent, mimo jiné v důsledku dohody mezi Itálií a Libyí, podle níž Itálie poskytuje Libyi technickou podporu v boji proti pašerákům lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý zahájily další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Íránská média podle agentury Reuters hlásí výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 2 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 9 hhodinami

Při ruských úderech na Ukrajinu zemřelo 15 lidí, ruské úřady informují o pěti obětech

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nový norský král Haakon VIII. složil v parlamentu přísahu

Nový norský král Haakon VIII. v úterý v parlamentu složil přísahu, informují agentury. V čele norské konstituční monarchie stanul třiapadesátiletý Haakon v pátek po smrti svého otce Haralda V., který týž den zemřel ve věku 89 let.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.