EU vznáší na Polsko požadavky s pistolí u hlavy, řekl premiér Morawiecki

Polský premiér Mateusz Morawiecki obvinil Evropskou unii, že na Varšavu klade požadavky a přitom jí „míří na hlavu pistolí“. Předseda polské vlády to řekl deníku Financial Times. V rozhovoru také vyzval Brusel, aby odvolal hrozby právními a finančními postihy, pokud chce, aby se v Polsku vyřešila krize kolem vlády práva. Varoval také, že EU svými kroky vyvolá třetí světovou válku, za což se mu dostalo pokárání od Evropské komise a od předáka polské opozice Donalda Tuska.

Evropská unie „je projekt, který velmi úspěšně přispěl k nastolení trvalého míru mezi jejími členskými státy,“ reagoval mluvčí Evropské komise Eric Mamer na výroky Morawieckého. „Není zde místo pro rétoriku zmiňující válku.“ 

Bývalého polského premiéra a současného předsedu Evropské lidové strany Tuska slova Morawieckého o válce šokovala. „Svět zůstává ohromen po rozhovoru polského premiéra, ve kterém předpovídá třetí světovou válku zahájenou sporem Polska s EU,“ řekl. Dodal přitom, že „hloupost je příčinou těch nejvážnějších politických katastrof“. 

Polský ústavní soud na začátku října rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě. Zpochybnil tak nadřazenost unijního práva nad tím polským. Právě nadřazenost unijního práva nad právem jednotlivých členských zemí je věc, se kterou každý stát při vstupu do Unie souhlasí. Evropská komise proto zvažuje, že na Polsko podá stížnost k Soudnímu dvoru EU nebo spustí nový mechanismus, který podmiňuje čerpání evropských peněz nezávislostí justičních orgánů.

Morawiecki uvedl, že pokud Brusel spustí tento mechanismus, zahájí tím „třetí světovou válku“, a dodal, že hodlá bránit práva své země „všemi dostupnými zbraněmi“. Spor ohledně vlády práva je podle něj politický proces, který se má řešit dialogem, nikoliv diktátem.

„Naštěstí je to politický proces. A politické procesy mohou politici zastavit. To je to nejmoudřejší, co by mohli udělat. Protože pak spolu nebudeme hovořit s pistolí u hlavy,“ řekl předseda polské vlády.

Morawiecki nicméně dodal, že Polsko do konce roku ukončí činnost disciplinární komory, která trestá soudce a kterou už dříve Soudní dvůr Evropské unie nařídil zrušit, a pokusí se tak zmírnit napětí s Bruselem. 

Žádný polexit nehrozí

Komise podle něj ale porušuje unijní právo tím, že neschválí nebo Polsku nepřidělí peníze z fondu obnovy, a Varšava je připravena jí takový krok oplatit. „My ty peníze později nebo dříve dostaneme. Čím později je ale dostaneme, tím jasnější je to důkaz diskriminačního zacházení a diktátorského přístupu ze strany Evropské komise,“ dodal.

Morawiecki nicméně odmítl, že by spory s Bruselem mohly vést k celonárodní kampani za opuštění EU. „Až 88 procent Poláků chce zůstat v Unii a polovina z nich jsou voliči naší strany,“ uvedl. „Jsme přesvědčeni, že Polsko v ní musí zůstat. Není zde žádné riziko polexitu. Budeme tvrdě bránit Polsko jako součást EU,“ dodal. Polexitem se rozumí obdoba brexitu, tedy vystoupení Británie z Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 mminutou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...