Estonsko staví plot na hranici s Ruskem. Vztyčilo první kilometr

Estonsko instalovalo plot s ostnatým drátem na prvním kilometru nově budované ochrany hranic s Ruskem. V první etapě plánuje Tallinn oplotit přes dvacet kilometrů dlouhý úsek a vybavit ho potřebnou infrastrukturou, jako jsou silnice pro hlídková vozidla, komunikační systémy nebo kanalizace. Informoval o tom zpravodajský server ERR News. Podle dřívějších informací by východní estonskou hranici, která je zároveň vnější hranicí Evropské unie, měly pomoci střežit i bezpečnostní videokamery nebo drony.

„Polovina přístupových silnic a kilometr oplocení jsou připravené. Bude třeba tam doplnit (určité) prvky, ale plot jako takový už stojí,“ přiblížil zástupce ředitele policie a pohraniční stráže Egert Beličev.

Upřesnil, že v současné době se pracuje na budování infrastruktury na osmikilometrovém úseku. Ten je součástí první etapy výstavby, která začala v červenci, měla by trvat tři roky a na jejím konci by měl stát plot na 23,5 kilometru hranic na jihovýchodě Estonska.

Ministr vnitra Alar Laneman podotkl, že tato část hranic má nejen praktický, ale i symbolický a politický význam: „Z praktického hlediska hovoříme o vnější hranici Evropské unie a NATO. A všichni rozumíme tomu, že dobře vybavená, opatřená potřebnými technickými prostředky a střežená hranice je velmi důležitá, aby bylo možné žít bezpečně v Estonsku i EU.“ 

Plot bude mít devadesát kilometrů

Estonsko plánuje vztyčit 2,5 metru vysoký plot na zhruba devadesáti kilometrech suchozemské hranice s Ruskem, napsala už dříve agentura Interfax. Oplocení nebude v místech, kde obě země dělí bažiny nebo Čudské jezero. Náklady na celý projekt Tallinn odhaduje na více než 130 milionů eur (takřka 3,5 miliardy korun) a plot by měl být hotový v letech 2026–2027.

Estonsko oznámilo záměr oplotit hranici před více než pěti lety, krátce poté, co Rusko odsoudilo k 15 letům vězení za údajnou špionáž estonského důstojníka tajné služby Estona Kohvera. Podle Tallinnu ho přes hranici unesli ruští agenti. Proti verdiktu protestoval Tallinn i Evropská unie. Rusko později Kohvera vyměnilo za svého špiona odsouzeného v Estonsku.

Incident dál zkomplikoval rusko-estonské vztahy, které se vyhrotily po tvrdé estonské kritice ruské politiky vůči Ukrajině a ruské anexi Krymu v roce 2014. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé v Istanbulu vyšli třetí den protestovat proti zadržení starosty

V Istanbulu v pátek už třetí den v řadě lidé vyšli protestovat proti zadržení starosty a jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua. Šéf největší opoziční strany CHP Özgur Özel řekl v pátek večer, že před radnicí největšího tureckého města se shromáždilo na 300 tisíc lidí. Úřady protesty v Istanbulu zakázaly.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel: Klid zbraní musí být krokem k udržitelnému míru

Prezident Petr Pavel se v pátek setkal v Kyjevě se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Při společné tiskové konferenci Pavel uvedl, že jakýkoliv klid zbraní musí být krokem k udržitelnému míru, podmínky musí být přijatelné pro všechny. Během návštěvy také řekl, že provádět masivní útoky v době, kdy začínají jednání o klidu zbraní a možné mírové dohodě, není známkou toho, že by to Rusko myslelo vážně.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Londýnské letiště Heathrow obnovuje po požáru provoz

Na londýnském letišti Heathrow v pátek večer přistál první let od chvíle, kdy se provoz zcela zastavil kvůli výpadku proudu po požáru elektrické stanice zásobující letiště, píše agentura AP. O něco později proběhl také první vzlet. Původně mělo být letiště uzavřeno celý pátek, odpoledne však vedení Heathrow informovalo, že hodlá obnovit některé lety během dne. Návrat k plnému provozu očekává v sobotu. Energetici po požáru obnovili proud 62 tisícům zákazníků, dalších 4900 jich je stále bez elektřiny. Vedení letiště neví, kdy bude mít zajištěné bezpečné dodávky.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vyhoštěný francouzský vědec měl v mobilu tajné informace, tvrdí americké úřady

Spojené státy tento měsíc vyhoštěnému francouzskému vědci vstup do země nezakázaly kvůli jeho názorům na prezidenta Donalda Trumpa, uvedly podle agentury AFP v pátek americké úřady. Obvinily ho naopak, že měl tajné informace z laboratoře Los Alamos, která se zabývá jaderným výzkumem.
před 3 hhodinami

Odvolání šéfa izraelské kontrarozvědky pozastavil nejvyšší soud

Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v noci na pátek jednomyslně schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Izraelská opozice se proti postupu kabinetu odvolala k nejvyššímu soudu, který rozhodnutí vlády vzápětí pozastavil. Netanjahu kabinetu sdělil, že v Bara ztratil důvěru po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Stíhačky šesté generace bude vyrábět Boeing, oznámil Trump

Zakázku na novou generaci stíhaček pro americkou armádu získala firma Boeing, oznámil v pátek prezident USA Donald Trump. Podle Pentagonu budou bojové letouny s označením F-47 svými schopnostmi dalece převyšovat nynější stroje F-35, což je nezbytné pro případný konflikt s Čínou. Podle agentury AP bude mít zakázka v první fázi hodnotu 20 miliard dolarů (462 miliard korun).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Komora německých spolkových zemí schválila obří dluhový balík

Německá Spolková rada schválila dluhový balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice. Ten už v úterý prošel Spolkovým sněmem, shodli se na něm pravděpodobní členové příští vlády (CDU/CSU se sociálními demokraty a také Zelení). Během pátku poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu uvolnili v přepočtu 75 miliard korun na pomoc Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Když se probudíme, nebudeme mít s Putinem problém, míní Votápek

Zdá se, že se Evropa i Česko probouzí, když se začíná víc starat o svou obranu a bezpečnost, uvedl v pořadu Interview ČT24 analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti). Za klíčovou v tomto procesu považuje vznikající koalici ochotných, která by se měla účastnit případné mírové mise na Ukrajině při příměří s Ruskem. Tato koalice by si podle něj měla určit, kolik stíhaček, tanků a vojáků může poslat na Ukrajinu. „To by byly kroky, na které by mohl slyšet i Kreml," domnívá se.
před 4 hhodinami
Načítání...