Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se ve společnosti svého ruského hostitele Vladimira Putina zúčastnil moskevské letecké přehlídky MAKS. Prezidenti zde zhlédli letovou ukázku a následně si prohlédli kokpit nejnovější ruské stíhačky Su-57, o které se v tureckém tisku spekuluje jako o možné náhradě amerických letounů F-35. Jejich dodávku Spojené státy zrušily po tureckém nákupu ruského protiraketového systému S-400.
Erdogan si v Moskvě prohlédl ruskou stíhačku. Může nahradit odřeknuté stroje z USA
Události: Erdogan si v Moskvě obhlédl ruskou stíhačku (zdroj: ČT24)
Putin při této příležitosti oznámil, že do Turecka právě dorazila další baterie tohoto vyspělého zbraňového systému. „Ráno se uskutečnila další dodávka,“ řekl ohledně S-400.
Společně se svým tureckým protějškem sledoval také první veřejné představení nového ruského letounu MS-21, který má konkurovat americkým boeingům a evropským airbusům v nejpopulárnější kategorii dopravních letadel.
Putin a Erdogan si prohlédli i nové ruské dopravní letadlo MS-21
Ruský konkurent boeingů a airbusů
Letadlo MS-21 strávilo ve vzduchu okolo pěti minut, po přistání si jej oba prezidenti prohlédli. Na letoun je podle listu Kommersant podáno už skoro dvě stě objednávek, sériová výroba ale ještě nezačala, i když podle plánů měla začít už v roce 2017. Vicepremiér Jurij Borisov doufá, že se tak stane v roce 2021.
Vývoj letounu dosud stál 158 miliard rublů (asi 55 miliard korun) a úřady odhadují, že celý program si do roku 2025 vyžádá až 437 miliard rublů (asi 153 miliard korun). Cenu navýšila náhrada opotřebovaného vybavení výrobních podniků a nutnost vyvinout domácí náhradu za díly od zahraničních dodavatelů, na které se vztahují západní sankce.
Výrobce tvrdí, že se daří řešit největší problém s dodavateli kompozitních materiálů, zkušební díly od ruských firem se právě testují. Podle vicepremiéra Borisova by letoun měl být v roce 2022 z 97 procent složen z dílů ruské výroby a nebude záviset na zahraničních dodávkách.
Putin koupil Erdoganovi ruskou zmrzlinu
Putin koupil zmrzlinu celé delegaci
Svého hosta – a i celou tureckou delegaci – Putin na moskevském výstavišti pohostil ruskou zmrzlinou. U stánku útratu za pár set rublů zaplatil pětitisícovkou. Prodavači se zjevnou nadsázkou řekl, ať zbytek dá ministrovi průmyslu „na rozvoj letectví“. Ten poděkoval šéfovi státu „za štědrost“.
Po odchodu delegace ke stánku se zmrzlinou podle agentury Interfax přišli ministr obrany Sergej Šojgu a šéf vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin.
Turecko a Rusko se chtějí zasadit o normalizaci situace v Sýrii
Zřejmě nejdůležitějším tématem moskevského setkání obou státníků byla situace v Sýrii. Tam Rusko podporuje režim prezidenta Bašára Asada, zatímco Turecko stojí za některými ozbrojenými skupinami bojujícími proti němu.
Putin a Erdogan na společné tiskové konferenci uvedli, že se shodli na dodatečných opatřeních, která mají zlikvidovat útočiště teroristů v provincii Idlíb a celkově tak přispět k normalizaci situace v zemi. Oba prý trvají na tom, že Sýrie musí zůstat jednotná.
Rozložení sil v Sýrii (srpen 2019)
Turecká armáda v Sýrii přímo kontroluje území na severu země a prostřednictvím pozorovacích misí na několika místech dohlíží také na přilehlou oblast okolo Idlíbu kontrolovanou opozicí včetně islamistů. Na ni v posledních dnech syrská vláda zaútočila, dobyla několik obcí na jihu a jedno z tureckých stanovišť odřízla.
Syrská armáda také před několika dny bombardovala turecký konvoj s odůvodněním, že převážel zbraně pro organizaci An-Nusra, kterou Sýrie považuje za teroristickou. To Turci odmítli.
„Není vyloučeno, že Erdogan putoval do Moskvy právě proto. Ta schůzka je víceméně mimořádná,“ řekl o návštěvě komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. Připomněl loňskou rusko-tureckou dohodu ze Soči: „Ruská strana se tam zavázala, že bude pokud možno zdržovat a brzdit Asadovu armádu před jakýmikoliv útoky na Idlíb.“
Partnerství konkurentů
Putin a Erdogan spolu podle Dvořáka překvapivě dobře vycházejí přesto, že jejich země hrají role regionálních velmocí s mnohdy rozdílnými zájmy v černomořské a blízkovýchodní oblasti.
Naposledy se jejich vztahy utužily, když turecká armáda koupila ruský systém protiletadlové obrany S-400 „Vladimir Putin pokaždé, když může do severoatlantického spojenectví vrazit klín, tak to udělá. Tohle je přesně ten případ,“ řekl k tomu Dvořák. Právě chladné vztahy se Západem a hlavně Evropskou unií, která kritizuje některé nedemokratické aspekty jejich politiky, oba vládce spojují.
Oba státníci se mají v září v Soči sejít znovu. Tentokrát za účasti íránského prezidenta Hasana Rouháního.
Komentář Libora Dvořáka ke schůzce Putina s Erdoganem (zdroj: ČT24)