EMA připustila souvislost mezi vakcínou AstraZeneca a krevními sraženinami

Nahrávám video

Výskyt krevních sraženin může být velmi vzácným vedlejším účinkem očkovací látky firmy AstraZeneca. Po podrobném hodnocení desítek případů úmrtí či zdravotních obtíží k tomu dospěla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Její šéfka Emer Cookeová nicméně zdůraznila, že látka britsko-švédské firmy je velmi efektivní a její přínos v boji proti nemoci covid-19 stále převyšuje možná rizika. EMA ponechala rozhodnutí, jak s vakcínou nakládat, na členských státech, jejichž ministři zdravotnictví se však na jednotné pozici během večerní videokonference neshodli.

Výbor pro hodnocení rizik (PRAC) evropské lékové agentury v minulých týdnech podrobně zkoumal okolnosti 86 případů tromboembolických potíží, z nichž osmnáct skončilo úmrtím. Podle Cookeové dospěl k závěru, že výskyt těchto obtíží by měl být uveden mezi dalšími možnými vzácnými vedlejšími účinky této vakcíny a lékaři by na něj měli pacienty upozornit.

„Možným vysvětlením těchto vzácných vedlejších účinků je imunitní reakce na očkování,“ prohlásila Cookeová. Doplnila, že riziko úmrtí spojené s krevními sraženinami je stále mnohonásobně nižší než riziko úmrtí na covid-19, proti němuž vakcína velmi účinně chrání. Krevní sraženiny se podle EMA objevily v celkem 169 případech z 34 milionů dávek.

Problémy se podle ní vyskytují zvláště u žen mladších šedesáti let, není však průkazné, zda je tato skupina vzhledem k vakcíně rizikovější. „Specifické rizikové faktory, jako je věk, pohlaví nebo předchozí výskyt krevních sraženin, nebyly potvrzeny,“ řekla Cookeová. U většiny lidí se podle ní projevují příznaky do dvou týdnů po očkování. Pokud je u sebe pozorují, měli by ihned kontaktovat lékaře, dodala Cookeová.

Odborníci z výboru Světové zdravotnické organizace (WHO) pro očkování uvedli, že podle současných dat je souvislost s trombózami pravděpodobná, ale nepotvrzená. Bude podle nich nutné provést další studie, které se zaměří na možnou spojitost mezi očkováním a případnými riziky. Experti WHO poukázali na to, že případy tvorby krevních sraženin jsou mezi 200 miliony lidí, kteří na celém světě vakcínu AstraZenecy dostali, velmi vzácné. Od začátku pandemie covidu-19 přitom zemřelo už 2,6 milionu lidí.

Ministři zdravotnictví EU se na jednotném postupu neshodli

Ministři zdravotnictví se ve středu večer na podnět portugalského předsednictví pokoušeli sjednotit přístup všech unijních států. „V celé EU musíme mluvit jednotným hlasem, abychom obnovili důvěru veřejnosti v očkování,“ řekla ministrům eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová. Řada ministrů včetně nového šéfa českého zdravotnictví Petra Arenbergera sice vyzývala k jednotnému přístupu, na tom se však nakonec zástupci vlád neshodli a hodlají o něm dále jednat. 

V polovině března zhruba polovina unijních států pozastavila očkování vakcínou od společnosti AstraZeneca kvůli zmíněným podezřelým úmrtím na následky krevních sraženin po očkování. EMA 18. března na základě prvního zkoumání uvedla, že vakcína je bezpečná a její používání riziko vzniku krevních sraženin nezvyšuje. Většina zemí pak očkování opět obnovila, některé státy jako Německo, Nizozemsko, Francie, Estonsko, Švédsko, Itálie, Španělsko či Belgie s ní ale očkují pouze starší lidi. 

Země budou respektovat doporučení EMA, tvrdí expert

Náměstek ministra zahraničí pro řízení evropské sekce Aleš Chmelař řekl, že pro státy, které mají nakontraktovány dodávky vakcín od AstraZenecy, může stanovisko EMA znamenat případný výpadek některé věkové kategorie při vakcinaci. „Je to stát od státu. Domnívám se, že země budou obecně respektovat doporučení EMA a zváží rizika pro určité věkové kategorie,“ uvedl.

Například Německo bude i nadále dodržovat doporučení nepoužívat vakcínu od AstraZenecy pro lidi mladší 60 let. Ve středu se na tom shodl německý ministr zdravotnictví Jens Spahn se zemskými šéfy resortů zdravotnictví. O tom, jak postupovat s druhým očkováním lidí mladších 60 let, kteří jako první várku dostali AstraZenecu, chce Spahn příští týden v úterý jednat s očkovací komisí Stiko. Zástupci německé očkovací komise ve středu uvedli, že mladí lidé, kteří už látku AstraZeneca dostali, mohou být očkováni druhou dávkou jiné vakcíny.

Evropská unie má s očkovacími látkami od AstraZenecy problémy dlouhodobě. V minulosti totiž firma například neposkytla sedmadvacítce dodávky vakcín včas, a to navzdory smluvním podmínkám. „Dodávky v prvním čtvrtletí tohoto roku nebyly plněny, dokonce se mluví o zhruba sedmdesáti procentech vakcín, které tehdy měly být dodány a nebyly. Co se týče druhého čtvrtletí, tam EU nasmlouvala asi 180 milionů vakcín. Počítá se, že zhruba polovina z nich by měla být dodána,“ dodal Chmelař. 

Britská komise doporučuje mladým lidem jinou vakcínu

Opatrnější přístup k vakcíně firmy AstraZeneca mezitím doporučují britské úřady, informují místní média. Vládní poradní komise pro vakcíny a imunizaci (JCVI) uvedla, že lidé pod třicet let by měli dostat jinou vakcínu než látku od AstraZenecy. A to v případě, že je jiná vakcína k dispozici a dotyčný člověk je zdravý a nepatří k rizikovým pacientům, kreří jsou covidem-19 zvlášť ohroženi.

Šéfka britské lékové agentury (MHRA) June Raineová uvedla, že existuje „silná pravděpodobnost“, že vakcína AstraZeneca krevní sraženiny způsobuje. Zároveň ale řekla, že tyto vedlejší účinky jsou extrémně vzácné a hrozí u asi čtyř lidí z milionu. Přínosy vakcíny podle ní převažují nad riziky.

Velká Británie podle Raineové vyočkovala více než dvacet milionů dávek vakcíny AstraZeneca, přičemž krevní sraženiny se do konce března objevily u 79 lidí, a to vždy po první dávce. Devatenáct těchto pacientů zemřelo, třem z nich bylo méně než třicet let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie podniká razie kvůli údajnému zneužití peněz EU parlamentní frakcí

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.
před 3 mminutami

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
16:48Aktualizovánopřed 11 mminutami

Obětí otřesů ve Venezuele jsou téměř dva tisíce, z trosek vytáhli živého hocha

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.
18:35Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoAlbánci už měsíc brojí proti plánu Trumpova zetě vybudovat luxusní resorty

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.
před 1 hhodinou

Jihoafričané pochodovali proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
12:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce

Estonská vláda připravuje povinnost, podle níž by výrobci textilu, obuvi a potravin museli financovat sběr, recyklaci a snižování odpadu.
před 3 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 4 hhodinami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 5 hhodinami

Evropský pohled