Už jen dva dny zbývají do druhého kola prezidentských voleb ve Francii. V případě vítězství Marine Le Penové by mohly významně změnit nejen Francii, ale i celou Evropu. Podle posledních průzkumů má současný prezident Emmanuel Macron náskok zhruba deset procentních bodů. Velká část voličů ale váhá, jestli vůbec přijde k urnám.
V neděli se ve druhém kole prezidentských voleb ve Francii střetnou současný centristický prezident Emmanuel Macron a krajně pravicová politička Marine Le Penová. Největší názorové rozpory mezi nimi panují v navrhovaných řešeních klesající kupní síly Francouzů, ohledně věku odchodu do důchodu nebo stran migrace. Ze zahraničních témat se rozcházejí v postoji k Evropské unii, k euru nebo k Severoatlantické alianci.
Průzkumy favorizují Macrona, tři dny před volbami měl v různých průzkumech na svou soupeřku náskok 10 až 12 procentních bodů.
Stejná dvojice kandidátů o nejvyšší funkci usilovala už před pěti lety, což je nyní spolu s dlouho nevýraznou předvolební kampaní důvodem pro malý zájem veřejnosti. Média často zmiňují na francouzské poměry nízkou volební účast, která se očekává okolo 75 procent. V neděli mají navíc prázdniny školáci ve všech třech zónách ve Francii. Pokud chtějí jejich rodiče volit mimo místo bydliště, museli si o to požádat předem. Další možností je udělení plné moci k hlasování, ve středu úřady evidovaly přes 600 tisíc žádostí.
Macron: Kampaň Le Penové čerpá z hněvu
Emmanuel Macron v pátek prohlásil, že se mu nepodařilo utišit část hněvu v zemi. Jeho krajně pravicová soupeřka Marine Le Penová toho podle něj využívá ve své kampani. Současný šéf Elysejského paláce to řekl v rozhovoru se stanicí France Inter.
„Živí se tím, co se nám nepodařilo udělat, a tím, co se nepodařilo mně samotnému, tedy uklidnit určitý hněv, dostatečně rychle reagovat na požadavky a zejména uspět v tom, že dám francouzské střední třídě a pracujícím vyhlídky na pokrok a bezpečí,“ uvedl Macron.
Zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd vysvětlil, že Macron měl rozhněvanými lidmi na mysli tu část společnosti, které se nedaří dobře. Teď konkrétně na ně například dopadají sankce, zvyšuje se cena benzínu, náklady.
„Jsou to lidé často z venkova, například zemědělci, kterým se nedaří hospodařit tak, aby jejich produkce byla výdělečná. Je to velká část společnosti, ale ten jejich hněv není tak obrovský. Svědčí o tom fakt, že velká část Francouzů je připravena Macrona zvolit podruhé. Je to něco, na co se prezident hodlá zaměřit, pokud tedy vyhraje,“ řekl.
Podle francouzského prezidenta je předvolební situace ve Francii nyní podobná té, kterou zažily Spojené státy v roce 2016 před zvolením republikána Donalda Trumpa. Také Francouze prý čeká klíčové rozhodování o budoucím směřování země.
Macron také připustil, že ačkoli mu předvolební průzkumy předpovídají poměrně jasnou výhru, nemá vítězství ani zdaleka jisté. Poukázal na to, že předpovědi v průzkumech v posledních letech často zklamaly - ať už právě u amerických voleb nebo při referendu o brexitu v roce 2016.
O výsledku voleb rozhodnou voliči kandidátů, kteří neuspěli v prvním kole. Na třetím místě v něm skončil krajně levicový Jean-Luc Mélenchon, který pro druhé kolo sice jasně nepodpořil Macrona, ale prohlásil, že „Le Penová nesmí dostat ani jeden hlas“. Mélenchon získal v prvním kole téměř 22 procent hlasů a těchto skoro osm milionů levicově smýšlejících Francouzů má ve druhém kole na vybranou mezi centristou a krajně pravicovou političkou.
