Duma schválila v reakci na kroky Washingtonu sankce proti „nepřátelským zemím“

Dolní komora ruského parlamentu schválila zákon o sankcích proti USA a „jiným nepřátelským zemím“. Ten je reakcí na nedávné zpřísnění protiruských sankcí Washingtonu, které zasáhly osoby z bezprostředního okolí prezidenta Vladimira Putina. Ruské sankce se nemají týkat amerických produktů, které nelze nahradit dovozem ze třetích zemí.

Návrh zákona při prvním a druhém čtení ve Státní dumě provázela vzrušená diskuse, protože původní znění obsahovalo výčet odvětví, zboží a služeb, jež musejí sankcím podléhat. Seznam mimo jiné obsahoval léky, zdravotnický materiál i jinou produkci, která je podle expertů nezbytná pro zdraví obyvatelstva a fungování ekonomiky. Z definitivní verze zákona tato pasáž vypadla.

V zákoně rovněž chybí původně zařazený paragraf o tom, že sankce mohou postihnout také ruské firmy, které z víc než čtvrtiny vlastní americký investor či subjekt z jiné „nepřátelské země“. Ze šestnácti původně zařazených sankčních opatření jich ze zákona bylo nakonec deset vyřazeno.

Prodej léků v Rusku
Zdroj: Ilya Naymushin/Reuters

Sankce nevstupují v platnost okamžitě, rozhoduje o nich prezident, a to samostatně nebo na doporučení bezpečnostní rady. Nemají se vztahovat na produkty a služby určené k osobní potřebě ruských občanů. Týkají se ale kromě odvětví a firem i organizací, které stát postižený sankcemi přímo či nepřímo ovládá. Zmocňují navíc hlavu státu, aby vyhlásila i jiné, blíže nespecifikované sankce.

„Cílem zákona je ochrana zájmů a bezpečnosti Ruské federace, její svrchovanosti a územní celistvosti, práv a svobod ruských občanů před nepřátelskými akcemi USA nebo jiných států, které ve vztahu k Ruské federaci přijaly politické nebo hospodářské sankce,“ uvádí se podle agentury TASS ve znění zákona.

Nejnovější sankční opatření proti Rusku vyhlásily Spojené státy počátkem dubna. V rámci odvety za údajné vměšování Moskvy do předloňských amerických voleb rozšířily svůj protiruský sankční seznam o 24 Rusů a 14 subjektů.

Krok výrazně postihl ruské oligarchy s vazbami na Kreml, mimo jiné miliardáře Olega Děripasku a Viktora Vekselberga, kteří se museli zbavit některých svých aktiv a členství ve vedení svých firem, aby je před dopadem sankcí ochránili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoPotřeba fosilních paliv ze Sýrie může udělat významný dálniční ropovod

Válečná krize v Perském zálivu mění Sýrii. V patové situaci se ukazuje, že může být jednou z alternativních tras pro transport fosilních paliv. Damašek devastovaný válkou i dlouholetými sankcemi tak může znovu pomýšlet na to, že se může stát důležitým partnerem v regionu. Syrská vláda doufá v peníze na obnovu země. Kvůli sektářskému násilí, rostoucímu sociálnímu napětí a nejistotě však zahraniční investoři váhají.
před 3 mminutami

Krajně pravicová AfD brojí proti umělecké škole Bauhaus

Východoněmeckou Desavu a Výmar si nejen znalci architektury spojí s moderním uměleckým směrem a školou Bauhaus. Ty jsou součástí světového kulturního dědictví a do spolkové země Sasko-Anhaltsko přivádí stovky tisíc návštěvníků ročně. Problém s Bauhasem má ale pravicově extremistická Alternativa pro Německo (AfD), favorit podzimních voleb. Architektonický modernismus považuje za odcizený. Obdobně – jako zvrácený – jej viděli i nacisté při svém nástupu k moci ve 30. letech minulého století.
před 34 mminutami

Sevastopol je po útoku bez elektřiny, tvrdí ruské okupační úřady

Ruské okupační úřady tvrdí, že v krymském městě Sevastopol přestala po útoku proudit elektřina. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev z útoku bez důkazů obvinil Ukrajinu. Poloostrov Krym, který od roku 2014 protiprávně anektovalo Rusko, se rovněž potýká s nedostatkem pohonných hmot.
před 1 hhodinou

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy opět rozjely vlaky

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy, které v úterý večer způsobila porucha rádiového spojení, opět rozjely první vlaky Deutsche Bahn (DB). Ve středu po půlnoci o tom informovala agentura DPA. Soupravy s cestujícími mnohdy zůstávaly na nádražích.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Senát USA podpořil rezoluci o ukončení války s Íránem, Trumpovi navzdory

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po pádu v rakouských Alpách zahynul český horolezec

Jednadvacetiletý muž z Česka zahynul po pádu na hoře Grosses Wiesbachhorn v rakouském pohoří Vysoké Taury. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na sdělení horské služby v Kaprunu. Podle ní Čech patrně uklouzl při přechodu sněhového pole, jeho spolulezec v pořádku sestoupil.
před 8 hhodinami

Železniční most přes Severokrymský kanál už neexistuje, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) v úterý oznámily zničení železničního mostu přes Severokrymský kanál, který označily za strategickou vojenskou a logistickou tepnu ruských invazních sil. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím informovalo o útocích na sklad ropy v kerčské tepelné elektrárně nebo distribuční stanici plynu v Simferopolu. Všechna tato místa se nacházejí na Moskvou anektovaném poloostrově Krym.
před 9 hhodinami

Magyar oznámil znovuoživení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...