Dopravci se kvůli útokům hútíů začali vyhýbat Rudému moři. Může to zvýšit ceny

3 minuty
Události: Napětí v Rudém moři
Zdroj: ČT24

Útoky jemenských povstalců hútíů komplikují dopravu v úžině Báb al-Mandab v Rudém moři. Lodní dopravci proto začali volit delší trasu, aby se nebezpečné zóně vyhnuli. Kvůli tomu hrozí nárůst cen spotřebního zboží i ropných produktů.

Přepravu přes Rudé moře zastavila třeba britská BP, která se specializuje na převoz ropy. Uvedla, že pozastavila lodní dopravu v regionu na dobu neurčitou s odkazem na „zhoršující se bezpečnostní situaci“ v souvislosti s napětím na Blízkém východě.

BP se tak stala první ropnou společností, která přímo zastavila provoz svých vlastních tankerů poté, co řada velkých rejdařských společností zastavila svá plavidla proplouvající vodami mezi Asií a Afrikou, které spojují Indický oceán se Středozemním mořem.

Své lodě zastavila i dánská společnost Maersk, jedna z největších světových přepravních společností. Ve svém prohlášení pro BBC uvedla, že „nedávné útoky na obchodní plavidla v oblasti jsou znepokojivé a představují významnou hrozbu pro bezpečnost námořníků“.

„Po incidentu s lodí Maersk Gibraltar a dalším sobotním útoku na kontejnerovou loď jsme dali pokyn všem lodím Maersk v oblasti, které mají proplout úžinou Báb al-Mandab, aby až do odvolání přerušily svou cestu,“ stojí v komuniké.

Alternativní trasou poplují lodě německé Hapag-Lloyd, jejíž plavidlo také čelilo útoku hútíů, nebo vůbec největšího národního dopravce Mediterranean Shipping Co.

Jemenští povstalci podporovaní Íránem

Hútíové jsou spojenci Íránu, úhlavního nepřítele Izraele, a lodě v Rudém moři napadají v rámci kampaně, jejímž cílem je podle nich podpora teroristického hnutí Hamás.

Přestože původně tvrdili, že cílem útoků jsou pouze lodě směřující do Izraele, hrozba pro obchod vzrostla, protože napadli i plavidla plující pod vlajkou zemí, které nemají s Izraelem žádnou spojitost.

Hútíové v Jemenu od roku 2015 válčí proti mezinárodně uznávané vládě a koalici vedené Saúdskou Arábií. Stali se významnou vojenskou silou v regionu, mají desetitisíce bojovníků a velký arzenál raket a útočných dronů.

Ekonomická hrozba

Podle údajů agentury Bloomberg minulý víkend do Rudého moře vplulo nebo z něj vyplulo 56 obchodních lodí. To je o 35 procent méně než na začátku měsíce. Útoky jemenských povstalců ponesou silné ekonomické dopady, varuje Business Insider.

„Rostoucí nejistota v Suezském průplavu v kombinaci s oživením globální ekonomiky v důsledku uvolnění finančních podmínek by mohla v nadcházejících měsících vyvolat tlak na růst inflace u zboží,“ upozornil podle agentury Bloomberg Torsten Slok, hlavní ekonom společnosti Apollo Global Management.

Kromě toho, že se lodě budou muset vyhýbat Rudému moři, navíc čelí dopravci dalšímu problému – suchu v tisíce kilometrů vzdáleném Panamském průplavu. Tím v posledních týdnech může proplouvat méně lodí.

Velké nákladní lodě proplouvající Rudým mořem využívají Suezský průplav, na kterém je globální obchod závislý zhruba ze dvanácti procent a kontejnerová doprava zhruba z třiceti procent. Na Panamském průplavu závisí asi pět procent globálního obchodu, shrnul generální ředitel Institutu pro export a mezinárodní obchod Marco Forgione.

„Pokud nebudou (obě trasy) hladce fungovat, uvidíme silný dominový efekt způsobený poškozením a narušením dodavatelských řetězců v důsledku toho, jak se zpožďují lodě, a to na těch nesprávných místech,“ řekl Forgione.

Think tank Atlantická rada uvedl, že toto narušení by mohlo způsobit „silný protivítr pro globální ekonomiku, která se stále zotavuje z pandemie covidu-19, ruské invaze na Ukrajinu a výrazného zpřísnění měnové politiky“ v mnoha zemích.

Záleží na délce blokády, tvrdí ekonom

„Současné (ztráty světového obchodu) budou nižší, do budoucna ale mohou být vyšší,“ soudí datový ekonom Petr Bartoň z Anglo-American University in Prague a společnosti Datarun. „Všechno bude záviset na tom, jak dlouho blokáda nebo objížďka přes Afriku bude ve skutečnosti trvat.“ Doprava v Rudém moři zatím poklesla o třetinu, připomněl.

Pokud skutečně budou hútíové útočit na lodě nějak spojené s Izraelem a nebudou útočit na ostatní a ty tím pádem budou moci proplout, tak by to žádný zásadní vliv mít nemělo, pokračoval Bartoň. „Bude to znamenat vyšší poplatky na pojištění, to všechno zdraží. Ale pokud by to bylo skutečně krátkodobé, tak ani dopravci by to nepromítli do cen konečného zboží,“ vyjmenoval možné dopady.

Největší hrozbou může být podle něj možný výpadek komponentů do evropského průmyslu.

5 minut
Ekonom Petr Bartoň o možných dopadech dopravního omezení v Rudém moři
Zdroj: ČT24

Křehká rovnováha

Bloomberg upozorňuje, že od začátku izraelské války v Gaze stoupla v Evropě cena zemního plynu o třináct procent a nahoru jdou i ceny ropy.

Přepravní společnosti se potýkají s delšími cestami. Ačkoli v globálních dodavatelských linkách existuje určitá rezerva, která absorbuje nedávné kapacitní napětí, náhlé uzavření Suezského průplavu v roce 2021 ukázalo, jak křehké jsou sítě, když dojde k výpadku hlavních spojů, píše Bloomberg.

„Situace se vyostřuje nad rámec toho, co jsme kdy viděli,“ řekl v rozhovoru pro Bloomberg Lars Barstad, výkonný ředitel správní jednotky vlastníka tankerů Frontline Ltd. „Je to obrovské riziko.“

Ceny dopravy zvedne také pojištění, za které si budou muset připlatit společnosti, které se pro trasu přes Rudé moře rozhodnou. Společný válečný výbor se sídlem v Londýně, který radí upisovatelům námořního pojištění Lloyd's v oblasti rizik, v pondělí rozšířil část Rudého moře, kterou považuje za součást nejrizikovějších vod na světě.

To znamená, že se prodlouží doba, po kterou budou lodě potřebovat krytí proti válečným rizikům. Náklady na něj se od začátku útoků zvýšily téměř desetinásobně.

Pod ochranou USA

Hútíové na lodě útočí v úžině Báb al-Mandab, která spojuje Rudé moře s Adenským zálivem v Arabském moři. Nachází se mezi Jemenem na Arabském poloostrově a Džibutskem a Eritreou na africkém pobřeží, je široká 26 kilometrů a maximální hloubka v místě dosahuje tří set metrů.

Jemenské břehy úžiny by měla podle dostupných údajů kontrolovat mezinárodně uznávaná vláda v Adenu, další pobřeží Rudého moře ale ovládají hútíové.

Spojené státy se v pondělí ústy ministra obrany Lloyda Austina zavázaly k tomu, že povedou ochrannou operaci v Rudém moři. Austin to oznámil během své návštěvy Izraele.

„Je to mezinárodní výzva, která vyžaduje kolektivní akci. Proto dnes oznamuji zahájení operace Strážce prosperity, nové významné mnohonárodní bezpečnostní iniciativy,“ uvedl Austin v prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Podle listu Financial Times chystá EU balík odvetných tarifů proti americkému zboží a službám ve výši 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Jeho součástí by mohlo být také omezení vstupu amerických firem na evropský trh.
14:25Aktualizovánopřed 3 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 2 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 5 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...