Dopravci se kvůli útokům hútíů začali vyhýbat Rudému moři. Může to zvýšit ceny

Nahrávám video

Útoky jemenských povstalců hútíů komplikují dopravu v úžině Báb al-Mandab v Rudém moři. Lodní dopravci proto začali volit delší trasu, aby se nebezpečné zóně vyhnuli. Kvůli tomu hrozí nárůst cen spotřebního zboží i ropných produktů.

Přepravu přes Rudé moře zastavila třeba britská BP, která se specializuje na převoz ropy. Uvedla, že pozastavila lodní dopravu v regionu na dobu neurčitou s odkazem na „zhoršující se bezpečnostní situaci“ v souvislosti s napětím na Blízkém východě.

BP se tak stala první ropnou společností, která přímo zastavila provoz svých vlastních tankerů poté, co řada velkých rejdařských společností zastavila svá plavidla proplouvající vodami mezi Asií a Afrikou, které spojují Indický oceán se Středozemním mořem.

Své lodě zastavila i dánská společnost Maersk, jedna z největších světových přepravních společností. Ve svém prohlášení pro BBC uvedla, že „nedávné útoky na obchodní plavidla v oblasti jsou znepokojivé a představují významnou hrozbu pro bezpečnost námořníků“.

„Po incidentu s lodí Maersk Gibraltar a dalším sobotním útoku na kontejnerovou loď jsme dali pokyn všem lodím Maersk v oblasti, které mají proplout úžinou Báb al-Mandab, aby až do odvolání přerušily svou cestu,“ stojí v komuniké.

Alternativní trasou poplují lodě německé Hapag-Lloyd, jejíž plavidlo také čelilo útoku hútíů, nebo vůbec největšího národního dopravce Mediterranean Shipping Co.

Jemenští povstalci podporovaní Íránem

Hútíové jsou spojenci Íránu, úhlavního nepřítele Izraele, a lodě v Rudém moři napadají v rámci kampaně, jejímž cílem je podle nich podpora teroristického hnutí Hamás.

Přestože původně tvrdili, že cílem útoků jsou pouze lodě směřující do Izraele, hrozba pro obchod vzrostla, protože napadli i plavidla plující pod vlajkou zemí, které nemají s Izraelem žádnou spojitost.

Hútíové v Jemenu od roku 2015 válčí proti mezinárodně uznávané vládě a koalici vedené Saúdskou Arábií. Stali se významnou vojenskou silou v regionu, mají desetitisíce bojovníků a velký arzenál raket a útočných dronů.

Ekonomická hrozba

Podle údajů agentury Bloomberg minulý víkend do Rudého moře vplulo nebo z něj vyplulo 56 obchodních lodí. To je o 35 procent méně než na začátku měsíce. Útoky jemenských povstalců ponesou silné ekonomické dopady, varuje Business Insider.

„Rostoucí nejistota v Suezském průplavu v kombinaci s oživením globální ekonomiky v důsledku uvolnění finančních podmínek by mohla v nadcházejících měsících vyvolat tlak na růst inflace u zboží,“ upozornil podle agentury Bloomberg Torsten Slok, hlavní ekonom společnosti Apollo Global Management.

Kromě toho, že se lodě budou muset vyhýbat Rudému moři, navíc čelí dopravci dalšímu problému – suchu v tisíce kilometrů vzdáleném Panamském průplavu. Tím v posledních týdnech může proplouvat méně lodí.

Velké nákladní lodě proplouvající Rudým mořem využívají Suezský průplav, na kterém je globální obchod závislý zhruba ze dvanácti procent a kontejnerová doprava zhruba z třiceti procent. Na Panamském průplavu závisí asi pět procent globálního obchodu, shrnul generální ředitel Institutu pro export a mezinárodní obchod Marco Forgione.

„Pokud nebudou (obě trasy) hladce fungovat, uvidíme silný dominový efekt způsobený poškozením a narušením dodavatelských řetězců v důsledku toho, jak se zpožďují lodě, a to na těch nesprávných místech,“ řekl Forgione.

Think tank Atlantická rada uvedl, že toto narušení by mohlo způsobit „silný protivítr pro globální ekonomiku, která se stále zotavuje z pandemie covidu-19, ruské invaze na Ukrajinu a výrazného zpřísnění měnové politiky“ v mnoha zemích.

Záleží na délce blokády, tvrdí ekonom

„Současné (ztráty světového obchodu) budou nižší, do budoucna ale mohou být vyšší,“ soudí datový ekonom Petr Bartoň z Anglo-American University in Prague a společnosti Datarun. „Všechno bude záviset na tom, jak dlouho blokáda nebo objížďka přes Afriku bude ve skutečnosti trvat.“ Doprava v Rudém moři zatím poklesla o třetinu, připomněl.

Pokud skutečně budou hútíové útočit na lodě nějak spojené s Izraelem a nebudou útočit na ostatní a ty tím pádem budou moci proplout, tak by to žádný zásadní vliv mít nemělo, pokračoval Bartoň. „Bude to znamenat vyšší poplatky na pojištění, to všechno zdraží. Ale pokud by to bylo skutečně krátkodobé, tak ani dopravci by to nepromítli do cen konečného zboží,“ vyjmenoval možné dopady.

Největší hrozbou může být podle něj možný výpadek komponentů do evropského průmyslu.

Nahrávám video

Křehká rovnováha

Bloomberg upozorňuje, že od začátku izraelské války v Gaze stoupla v Evropě cena zemního plynu o třináct procent a nahoru jdou i ceny ropy.

Přepravní společnosti se potýkají s delšími cestami. Ačkoli v globálních dodavatelských linkách existuje určitá rezerva, která absorbuje nedávné kapacitní napětí, náhlé uzavření Suezského průplavu v roce 2021 ukázalo, jak křehké jsou sítě, když dojde k výpadku hlavních spojů, píše Bloomberg.

„Situace se vyostřuje nad rámec toho, co jsme kdy viděli,“ řekl v rozhovoru pro Bloomberg Lars Barstad, výkonný ředitel správní jednotky vlastníka tankerů Frontline Ltd. „Je to obrovské riziko.“

Ceny dopravy zvedne také pojištění, za které si budou muset připlatit společnosti, které se pro trasu přes Rudé moře rozhodnou. Společný válečný výbor se sídlem v Londýně, který radí upisovatelům námořního pojištění Lloyd's v oblasti rizik, v pondělí rozšířil část Rudého moře, kterou považuje za součást nejrizikovějších vod na světě.

To znamená, že se prodlouží doba, po kterou budou lodě potřebovat krytí proti válečným rizikům. Náklady na něj se od začátku útoků zvýšily téměř desetinásobně.

Pod ochranou USA

Hútíové na lodě útočí v úžině Báb al-Mandab, která spojuje Rudé moře s Adenským zálivem v Arabském moři. Nachází se mezi Jemenem na Arabském poloostrově a Džibutskem a Eritreou na africkém pobřeží, je široká 26 kilometrů a maximální hloubka v místě dosahuje tří set metrů.

Jemenské břehy úžiny by měla podle dostupných údajů kontrolovat mezinárodně uznávaná vláda v Adenu, další pobřeží Rudého moře ale ovládají hútíové.

Spojené státy se v pondělí ústy ministra obrany Lloyda Austina zavázaly k tomu, že povedou ochrannou operaci v Rudém moři. Austin to oznámil během své návštěvy Izraele.

„Je to mezinárodní výzva, která vyžaduje kolektivní akci. Proto dnes oznamuji zahájení operace Strážce prosperity, nové významné mnohonárodní bezpečnostní iniciativy,“ uvedl Austin v prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 28 mminutami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 2 hhodinami

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 3 hhodinami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 4 hhodinami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 5 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 5 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 8 hhodinami

Evropský pohled