Disciplinární režim polských soudců odporuje právu EU, rozhodl unijní soud

7 minut
Horizont: Evropský verdikt nad Polskem
Zdroj: ČT24

Disciplinární režim polských soudců je v rozporu s právem EU. Ve sporu o justiční reformu prosazenou polskou konzervativní vládou o tom rozhodl Soudní dvůr EU. Podle nejvyššího orgánu unijní justice existují pochybnosti o nezávislosti a nestrannosti polské disciplinární komory, která vede se soudci kárná řízení. Polský nejvyšší soud ve středu naopak rozhodl, že dřívější předběžná opatření, kterými unijní soud nařídil přerušit práci zmíněné komory, odporují polské ústavě. Evropská komise vyzvala Varšavu, aby rozhodnutí unijního soudu respektovala. Zástupci polské vlády verdikt unijního soudu kritizovali jako politicky motivovaný.

„Máme co do činění s politickým verdiktem, vydaným na politickou objednávku Evropské komise,“ prohlásil polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Za tím se podle něj skrývá dělení členských států a jejich občanů na lepší a horší a „koloniální myšlení“.

„Nesouhlasím s diskriminací Polska,“ řekl premiér Mateusz Morawiecki. Polská soudní reforma, kterou Brusel dlouhodobě kritizuje, se podle něj opírá o podobná řešení, jaká se uplatňují v jiných členských státech EU, například v Německu a Španělsku.

Nezávislá polská média nicméně poukazují na odlišnosti při výběru soudců v obou zmíněných zemích oproti Polsku, kde má rozhodující slovo vládní většina v jedné z komor parlamentu.

Řada problémů

Polsko před unijním soudem zažalovala Evropská komise, podle níž Varšava v souvislosti s disciplinárním řádem neplní své povinnosti vyplývající z právních předpisů EU. Soud dal všem námitkám Komise za pravdu a shledal v polském systému řadu problémů.

Disciplinární komora podle soudců v Lucemburku „neposkytuje veškeré záruky nestrannosti a nezávislosti a zejména není chráněna před přímým či nepřímým vlivem polské zákonodárné a výkonné moci“. Kárný režim navíc podle unijního soudu umožňuje, aby běžná rozhodnutí soudců byla vnímána jako disciplinární prohřešky, čímž na ně umožňuje vyvíjet tlak.

Komora se stala součástí několikaletého sporu o reformu polské justice, která podle Bruselu podkopává nezávislost polského soudnictví. Unijní soudci již případy spojené s reformou na podnět EK posuzovali několikrát. Dospěli mimo jiné k závěru, že zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. Stejně zhodnotili i normu, jež umožňuje polské vládě zasahovat do složení nejvyššího soudu.

EK: Očekáváme, že Polsko bude rozsudky respektovat

Polská vláda námitky Komise podporované řadou členských států odmítá jako zasahování do svrchovanosti země. Tamní justice má v těchto dnech ve vlastní reakci na spor rozhodnout o tom, zda je unijní právo nadřazené polské ústavě, či nikoli. Rozpravu na toto téma, nastolené premiérem Morawieckým, v úterý zahájil ústavní soud a měl v ní ve čtvrtek pokračovat. Jednání ale odročil na začátek srpna.

Polská opozice se přitom obává, že konzervativně nacionalistická vládnoucí strana Právo a spravedlnost může prohlubujícím se sporem s institucemi EU nasměrovat zemi na cestu z evropského bloku.

„Evropská komise očekává, že Polsko zajistí úplné a správné provedení všech rozsudků soudu EU,“ prohlásil mluvčí unijní exekutivy Eric Mamer, podle něhož je komise vývojem v Polsku velmi znepokojena. O možných dalších krocích spekulovat odmítl.

Komise má mimo jiné možnost Polsku kvůli nedostatkům v soudním systému pozdržet či zcela zarazit výplatu peněz z mimořádného fondu obnovy. Brusel zatím neschválil polský plán obnovy, na jehož základě má Varšava získat téměř 24 miliard eur (610 miliard korun). Komise navíc hovoří o tom, že na podzim poprvé využije nová pravidla podmiňující čerpání peněz z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 22 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 7 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...