Desetitisíce Řeků se v Aténách bouřily proti novému názvu Makedonie

Desetitisíce Řeků se sešly v hlavním městě Aténách na velké demonstraci proti dohodě o změně názvu sousední země z Makedonie na Severní Makedonie. Dokument, který by měl Skopji otevřít cestu do EU a NATO, ale který má řadu odpůrců i v Makedonii, byl podepsán loni v červnu v řeckém městě Prespa. Část radikálních demonstrantů vyvolala prudké střety s policií, která proti nim použila slzný plyn.

Dohodu, kterou dojednali premiéři obou zemí Alexis Tsipras a Zoran Zaev, makedonský parlament už loni na podzim ratifikoval a nyní v lednu schválil i nezbytné změny ústavy. Na řadě je nyní Řecko, jehož zákonodárný sbor by měl o ratifikačním zákonu začít debatovat v pondělí a snad do konce týdne o něm i hlasovat.

Situace premiéra je podle pozorovatelů nesnadná. Dnes už bývalý ministr obrany Panos Kammenos, který prespanskou dohodu striktně odmítá, před týdnem oznámil rezignaci a odchod své strany Nezávislí Řekové (ANEL) z vládní koalice s Tsiprasovou stranou SYRIZA. Nicméně předseda vlády přesto tvrdí, že v parlamentu už pro dohodu získal dostatečnou podporu.

Centrum Atén však v neděli podle agentury Reuters zaplavilo moře odpůrců dohody, kteří se do metropole sjeli ze všech koutů Řecka. Zatímco policie jejich počet odhadla na 60 tisíc, organizátoři hovoří o více než 100 tisících.

Nelíbí se jim, že v názvu sousední země zůstane slovo Makedonie. „Makedonie je Řecko a tečka,“ shrnula do jedné věty názor značné části svých spoluobčanů 67letá důchodkyně Amalia Savramiová, mávající na aténském náměstí Syntagma nad hlavou řeckou vlajkou.

Poměrně klidný průběh protestu podle médií narušila skupina radikálů, kteří se pokusili proniknout do budovy parlamentu. Propukly přitom tvrdé střety s příslušníky zásahových sil policie, na něž létalo kamení, zápalné lahve i světlice. Policisté odpověděli pendreky a slzným plynem, kvůli němuž se nakonec rozprchli i ostatní demonstranti. Podle médií bylo nejméně deset policistů zraněno.

Jde o dlouholetou citlivou otázku

Spor obou zemí trvá 27 let. Řekové považují název Makedonie, používaný sousední zemí po odtržení od bývalé Jugoslávie v roce 1991, za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii.

Atény proto doposud blokovaly snahu Makedonie vstoupit do EU a do NATO. Klíčovým prvkem kompromisního řešení je přijetí názvu Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Při naplnění dohody by Atény měly přestat bránit euroatlantické integraci Makedonie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán navrhl jednání s USA, tvrdí Trump. Protesty si vyžádaly přes pět set mrtvých

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu. Uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 544 lidí, píše AP. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.
04:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 544 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 7 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 8 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 9 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 9 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 10 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 14 hhodinami
Načítání...